Předávání věcí mezi lidmi bylo vždy lidskou přirozeností. Dokud neexistovaly počítače, lidé si půjčovali knihy, časopisy atd. Po rozšíření počítačů do domácností se předávání přeneslo z mnotné do softwarové roviny. Dokud však neexistoval internet, výměna dat byla omezena na diskety, případně CD. Teprve po rozmachu internetu došlo k velkému boomů výměny informací, s rostoucí rychlostí připojení pak tento trend roste téměr geometrickou řadou.
Skoro každý, ať už laik nebo počítačový odborník, někdy potřeboval poslat něco svému známému. Možností předání dat je hned několik. Pravděpodobně nejstarším a dodnes asi nejpoužívanějším způsobem je e-mail. Pomocí příloh si lidé každý den předávají dokumenty, fotky, případně nejrůznější vtípky. Jenže mail je dimenzován maximálně na přílohy v řádech megabajtů. I když tu byly před nedávnem snahy udělat z e-mailu velkokapacitní výměnné médium, tato služba zůstala přes obrovský mediální humbuk téměř bez odezvy, možná proto, že mailové protokoly prostě na takový objem dat nejsou stavěné. Další možností je zasílání souborů pomocí IM sítě. Zde je velký rozdíl mezi jednotlivými sítěmi. Zatímco ICQ je při odesílání souborů v řádech desítek megabajtů spíše pro otrlé povahy, Skype nebo Jabber jsou spolehliví. Možností je taky FTP. Pokud máte na internetu někde místo, můžete tam uploadnout onen soubor a dotyčný si to potom může stáhnout. Jedná se pravděpodobně o dosud nejrychlejší způsob, také ale asi nejnáročnější. Pro ty, co nemají vlastní prostor, jsou tu služby jako uschovna.cz, které jsou však datově a časově omezené. Možností jsou také klasické centralizované P2P sítě typu DC++. Ty jsou však primárně určené na neadresné sdílení a proto je využívat kvůli tomu, abych poslal kamarádovi určité data, není z mnoha důvodů vhodné.
Roste zájem mezi lidmi adresně sdílet. Čím dál více lidí chce například poslat video z víkendové party svým kamarádům. Samozřejmě lze využít jednu z výše zmíněných možností, ale každá má své ale. Proto začínají vznikat specialisti na adresné sdílení. Jedním z nich je také Allpeers. Rozhodl jsem se tento program (respektive zatím funguje pouze ve verzi extenze pro Firefox) vyzkoušet a musím říct, že je zajímavý. Adresné sdílení s pohodlím a jednoduchostí. Víceméně je to něco mezi IM a DC++. V programu si vytvoříte kontakty na kamarády, kteří mají také Allpeers. Poté vyberete data, které chcete sdílet, a rozhodnete se, s kterými uživateli je chcete sdílet. Oni pak od vás na principu P2P můžou ony data stahovat, naopak vy můžete po každým uživatelem vidět data, které nabídl ke sdílení on vám. Možná je také textová komunikace mezi uživateli, ale je opravdu jen na základní úrovni. Pokud chcete vědět, co všechno Allpeers umí, podívejte se na prezentaci na jejich stránkách. Jako "operáře" mě může pouze mrzet, že Allpeers není součástí Opery a kvůli sdílení musím mít zapnutý další program, ale to je hold jedna z výhod Firefoxu, možná se něčeho podobného dočkáme i u Opery. Teoreticky by šel Allpeers udělat pomocí widgety, ale jak uvedl CTO Allpeers, Opera pro ně není kvůli tržnímu podílu tak zajímavá, takže se spíš dříve dočkáme verze pro Internet Explorer.