Konečně jsem přišel na to, jaký sport je nejnudnější. Je to jednoznačně baseball. Za odměnu jsem mohl jet do Scrantonu (který má asi 100 tisíc obyvatel) podívat se na místní Yankees, jak hrají proti nějakému prdelákovu. Že je baseball nuda, jsem tušil, ale že to bude tak špatné, to jsem nečekal. Prožil jsem na stadioně zhruba tři hodiny koncentrované nudy. Sedm kol žádný bod, ani jeden homerun za celý zápas. Ale americkému publiku to ani tak nevadilo. Hru brali pouze jako takové pozadí a věnovali se činnosti jim nejmilejší – jezení. Na tribuně byl neustálý proud lidí, kteří si šli pro jídlo, a těch, kteří se s jídlem vraceli. Většina z nich zvládla za celý zápas několik chodů.
Na nějaké povzbuzování se moc nehrálo. Občas se na velkoplošné obrazovce objevilo "Noise!!!" a tribuny trochu zašuměly, tím to haslo. Dojem z tohoto výletu mám jen ten, že Američani zase něco dotáhli k úplnému úpadku. Sice tu neznají něco jako hooligans, ale když si vybavím skvělou atmosféru v Edenu, kde většinu publika opravdu zajímá, co se děje na hřišti, a nedošli se jen najíst, a skoro všichni povzbuzují svůj tým, tak si říkám, že je to lepší i s těmi chuligány.