Doženeme někdy Západ?

Před 20 lety si v porevoluční eufórii lidi mysleli, že po pádu socialismu půjde všechno samo a během pár let se nám podaří dohnat západní země. Uběhlo 20 let a přišlo nepříjemné vystřízlivění. Sice se podařilo významně zvýšit HDP a životní úroveň se nepochybně Západu přiblížila, už minimálně tím, že máme přístup ke všemu jako na Západě, ale pořád na sousedy na západ od našich hranic hledíme z velkým odstupem. Kde je chyba?

Dovolte mi, abych se vrátil o pár desítek let dozadu. Když padla říše Rakousko-Uherska, České země byly zdaleka nejvyspělejší částí. Věřte tomu nebo ne, ale na území, které mělo něco přes 10 % území a 15 % obyvatel celého státu bylo zhruba 75 % veškerého průmyslu! České země se tak zařidily k nejvyspělejším oblastem nejen v Evropě, ale i na světě. Podle neoficiálního žebříčku jsme byli v TOP5 na světě, společně se Slovenskem pak na 8. místě. Tuto pozici jsme si drželi celá dvacátá léta. Ekonomiku srazila až hospodářská krize, která Československo zasáhla později, ale o to silněji, v kombinaci s tlakem Hitlerova Německa to znamenalo pro československou ekonomiku velkou ránu. Přesto jsme si pořád nevedli zdaleka špatně. Hrubý domácí produkt na hlavu činil 1800 dolarů, což bylo stejně jako v Rakousku nebo Finsku, Itálie třeba měla jen 1300. Ale pozor, držte si klobouky, pojedeme z kopce.

V roce 1950, tedy pouhé dva roky po nástupu komunistů, jsme již zaostávali za Rakouskem, které mělo 3700 dolarů na hlavu, o 200. Itálie nás dohnala. Přesto jsme byli výrazně např. před Španělskem, které mělo jen 2400. O 23 let později v roce 1973 se na nás Rakousko a Itálie dívaly s výrazným odstupem (11200 dolarů, respektive 10600 vůči 7000) i Španělsko s více než 8 tisíci nás předehnalo. No a konečně srovnání z roku 1990 vystavuje konečný účet 40 letům "prosperity". Rakousko i Itálie mají téměř 17 tisíc dolarů na hlavu, Španělsko 12 tisíc a my, věřte nebo ne, 8500. A to jsou všechna uváděná čísla po přepočtu podle kupní síly, v klasickém HDP vypadala situace mnohem žalostněji. Rakousko mělo 19200, my 3100.
Jak se situace změnila po 20 letech? Situace je lepší, ale ne o mnoho. Jestliže v roce 1990 naše HDP činilo jen 50 % toho rakouského, nyní to je 63 %. Na druhou stranu Rakousko bylo v posledních 20 letech relativně dynamickou ekonomikou, srovnání s Itálií vyznívá lépe. Před 20 lety jsme měli jen lehce přes 50 % italského HDP, dnes to je 82 %. Pěkný skok, ne? Znamená to, že už jsme Itálii v ekonomickém rozvoji skoro dohnali? Ani náhodou. Z pohledu ekonomického bohatství totiž HDP znamená přírustkovou veličinu, takže všechny státy, které mají vyšší HDP než my se nám v bohatství vlastně vzdalují, i když naše HDP roste rychleji. Itálii začneme ekonomicky dohánět až v momentě, kdy naše HDP překročí 100 % italského, což ještě nějaký ten pátek potvrvá a v případě Rakouska je to v nedohlednu.
Samozřejmě mezi bohatstvím ekonomiky a platy je mnohem užší vztah než mezi HDP a platy. To je odpověď na to, proč jsou naše průměrné platby stále hluboko pod úrovní západních států s podobným HDP (Jižní Korea, Nový Zéland, Portugalsko). V případě Portugalska už jsme onu hranici 100 % překročili, může však trvat dalších 20 let, než vyrovnáme i jeho bohatství a srovnáme se platově.

Taková je realita. Někteří mohou namítat, že výše HDP nemusí nic vypovídat o životní úrovni. To samozřejmě ne, ale když srovnáte situaci v Československu před rokem 89, kdy bylo plno věcí nedostatkových, životní prostředí bylo jedno z nejhorší v Evropě atd. atd., tak si myslím, že i z tohoto pohledu byla situace jasná.

Jak dál? Na ekonomický zázrak moc spoléhat nemůžeme. I když i ty se v minulosti staly. Např. Irsko zažilo mezi lety 1980 a 2000 neskutečný růst, který někdy přesahoval i 10 % ročně. Ze zaostalého ostrova se během tří dekád stala jedna z ekonomicky nejvyspělejších zemí Evropy. Irsko však mělo, co my nemáme. Především tam již snad 30 let vyhrává pravicová vláda, která tam zjednodušila danový systém a snižila daně. Všichni obyvatelé umí hlavní světový jazyk – angličtinu, což napomáhá jejich konkurenceschopnosti. V době, kdy se Irsko stalo členem EU a nastartovalo ekonomický růst nebyl svět tak globalizovaný a nebyla taková konkurence mezi státy o přízeň investorů. No a když k tomu připočítám náš stát, který místo aby daňový systém zjednodušil z něj udělal aspiranta na ten nejsložitější na světě, místo aby v době růstu hospodařil s přebytky, prosperitu doslova prožral, místo aby investoval od vzdělání, mízí peníze v černých dírách a betonuje se republika, tak mám neodbytný pocit, že nás lanovka na západní úroveň opravdu nečeká.

8 komentářů: „Doženeme někdy Západ?“

  1. lzap avatar
    lzap

    To je všechno hezké, ale na druhou stranu – on ten západ zase není tak báječný. Vezmu jeden jednoduchý příklad – na západě zapnu FTA televizi a koukám v podstatě jen na reklamy. 10 minut pořad, 5 minut reklama. To platí jak pro západ Evropy, tak pro USA.Otázka je – chceme to? Potřebujeme se tak nutně s nimi srovnat? Trošku mi naskakuje husí kůže z toho, až bude český trh na západní úrovni. Když do kastrolu přidám český šlendrián a zkorumpovanost politiků, vychází mi z toho, že to bude jeden velký cirkus. Raději bych to nezrychloval, pěkně pomalu…

  2. Trevi avatar
    Trevi

    Originally posted by lzap:

    na západě zapnu FTA televizi a koukám v podstatě jen na reklamy. 10 minut pořad, 5 minut reklama. To platí jak pro západ Evropy, tak pro USA.

    A vis, cim to bude? Zcela jasne tim, ze to je pouze a jenom FTA, nebo FTV. Schvalne, kolik reklamy vidis na kanalech PPV? Nic. Proc? Protoze PPV kanal financuje to co ty sledujes primym poplatke. Kdezto FTV/FTA tam navali reklamy.Tady toto bohuzel nema se zapadem, vychodem, jihem nebo severem nic spolecneho, jde o to, jakym zpusobem je kanal financovany. A je to tak stejne jak na zapade, tak i na vychode. Jeste jedna vec me napada. Kdyz rikas, ze na zapade je hodne reklam. Podivej se, jaka je tam produkce, da se rict, ze kvalitni (da se ocekavat, ze cim lepsi film, tim vetsi publikum to muze oslovit, tim vice reklamy, tim vice drazsi reklamni sloty). Ty filmy se musi nejak zaplatit. S uctou k ceskemu filmu, klobouk dolu, hlavne starsi dila, ale soucasna ceska produkce je tak uboha, ze se nekdy i divim, ze tam nejaka reklama je.

  3. anonymous avatar
    anonymous

    Vlastimil Ott writes:No tak ono to hlavně zrychlit nejde, však to Jirka píše. Uvádět reklamu jako odstrašující příklad IMHO nemá vypovídací hodnotu – myslím, že to nesouvisí s tím, co chtěl říct Jirka a že na dostupnost a "bohatství" televizní zábavy si už dnes stěžovat ani trochu nemusíme… 😉

  4. Sesivany avatar
    Sesivany

    Lukáši, nemůžeš to porovnávat na základě jednoho extrémního příkladu. Ano, minimálně tady v Kanadě nebo v USA jsou kanály, kde je reklama každých 10 minut a nedá se na to dívat. Ale většina lidí tu má kabel a tam je mnohem širší spektrum pořadů a na některých nenajdeš reklamu vůbec. Myslím, že společnost na Západě není o nic zkaženější než ta naše. Všechny negativa vyspělé a konzumní společnosti máme taky. Jediný rozdíl je v tom, že si prostě můžou víc dovolit.Na druhou stranu, když se člověk podívá na celé spektrum zemí na světě, tak jsme na tom ještě hodně dobře a nemusíme řešit problémy jako vyžít s jedním dolarem na den apod.Spíš mě sere, jak to u nás funguje. V tom se za těch 20 let nezměnilo snad nic 🙁

  5. anonymous avatar
    anonymous

    Anonymní writes:Minimálně v jedné věci jsme západ už dohnali a to jsou mrznoucí bezdomovci.Co se ještě týče ekonomiky, nezapomínejme na zadluženost jednotlivých států. Porovnání třeba zde:http://www.penize.cz/50232-erste-zadluzenost-vychodu-v-porovnani-se-zapadem-je-zanedbatelnaSkutečně je nutný růst za každou cenu? Raději se uskrovním než toto.

  6. Sesivany avatar
    Sesivany

    Ten článek směšuje zadlužení veřejného sektoru a celé ekonomiky dohromady. Zadlužení nemusí být ve všech případech špatné. Například moje investice do akcií několika amerických firem je v těchto statistikách vykázána jako zahraniční dluh USA. Je na to však něco špatně? Někdy to prostě může jen značit vyšší atraktivitu pro investory. USA po dlouhá léta nabízely díky výkonnosti ekonomiky vyšší úrokovou míru, která přitahovala investory z celého světa. USA díky tomu získaly obrovský zahraniční dluh. Dluh sám o sobě není špatný, pokud pomáhá vytvářet hodnoty. Pokud se však jenom projídá, jako to u nás dělá stát, tak je to cesta do pekel.

  7. anonymous avatar
    anonymous

    Anonymní writes:Když už tady píšete báje o tehdejším Československu – je třeba uvést na pravou míru například to, že 70% dělníků v tehdejším místním průmyslu tvořilo německy-mluvící obyvatelstvo a kapitál byl až na výjimky především německý..Co se HDP na obyvatele týče, ve 30. letech jsme se zařadili až na 17.-18. příčku v celosvětovém srovnání.

  8. Sesivany avatar
    Sesivany

    To pořádí se týká doby po rozpadu Rakouska-Uherska, tedy 1919-1920. Jak tam píšu celá dvacátá léta jsme si tu pozici víceméně udržovali. Situace ve 30. letech byla do značné míry ovlivněna hospodařskou krizí, kterou bylo Československo zasaženo nejhůře z celé vyspělé Evropy. Z části kvůli ekonomickým, z části kvůli politickým důvodům. Ale i 17.-18. příčka je výrazně lepší než současné postavení.Nad vlivem udsunu Němců jsem se taky zamýšlel, protože rozhodně patřili k té pracovitější části obyvatelstva a pokud stát ztratí odhadem 15-20 % obyvatelstva z té pracovitější části, tak se to na hospodářství promítne. S tím kapitálem už bych to tak jednoznačně neviděl. Před válkou existovalo hned několik obrovských průmyslových koncernů, které byly v českých rukou, bank bylo taky hodně českých a hodně kapitálu bylo také v rukou německy mluvících Židů, které bych s Němci nezaměňoval. Kapitál, který během války Němci nevysáli, s nimi při odsunu rozhodně neodešel.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *