Globální oteplování je jedním z největších témat dneška. Média nás za posledních několik lét bombardovala katastrofickými předpověďmi, dala se za to Nobelova cena a vlády se předbíhají v akčních plánech. Poručíme přece větru dešti. V poslední době se ale ukazuje, že to s tím oteplováním nebude tak žhavé. Ukazuje se, že teplota zdaleka neroste tak, jak se dříve tvrdilo, a vědci přiznávají, že skleníkové plyny nemají tak jednoznačný dopad na teplotu planety. Kromě toho, že teplo na planetě zadržují a tím teplotu zvyšují, totiž také sluneční paprsky odrážejí a tím naopak přispívají ke snižování teploty. Názory na to, jak moc člověk může ovlivnit teplotu na planetě, se různí. Já si na rozdíl od našeho prezidenta uvědomuju, že jsem v této oblasti naprostý laik a tudíž k tomu můžu jen těžko zaujmout jednoznačný postoj. Novinkou však pro mě je, že i tento problém nemusí být nic jiného než hrou s čísly.

Slavný americký meteorolog John Coleman totiž přišel se zjistěním, že za posledních třicet let bylo ze seznamu meteorologických stanic, na základě něhož se dělá průměrná teplota planety, vyřazeno přes 80 % stanic. Zůstávají prý především ty "teplejší", tedy ty, které se nacházejí v urbanizovaných oblastech, u moře atd. Každý, kdo studoval statistiku ví, že hodnověrnost dat závisí na reprezentativnosti výběru a jeho velikosti. Druhý parametr byl za posledních několik desítek let jednoznačně degradován. To, jestli jsou v seznamu ponechávány pouze "teplé" stanice, jsou stále jen dohady, ale snad v každém jiném oboru by po tak velkém zásahu do výběru, jakým vyřazení 80 % stanic je, byla tak malá změna prúměrné hodnoty považována za jakousi statistickou chybu.

Co z toho vyplývá? Ať už je globální oteplování realita nebo výmysl, člověk by neměl slepě věřit žádným tvrzením.