O slavné Opencard už se toho napsalo víc než dost. Dlouho jsem se na tomto podvodu nechtěl podílet ani jako uživatel, stejně jako většina Pražanů. To byl asi důvod, proč se magistrát rozhodl k tomu lidi donutit. Na podzim už bylo jasné, že kdo chce mít dlouhodobé jízdenky na MHD, bez Opencard se neobejde. V listopadu se potom tento fakt stal pro všechny vyjma studentů do 26 let realitou.
Že si vyřídím Opencard, jsem se rozhodl už někdy na jaře. Možnost elektronické žádosti nebyla a tak jsem si musel vytisknout formulář, vyplnit, dodat fotky a zamířit na nejbližší pobočku Pražského dopravního podniku. Bohužel mi byla žádost kvůli nějaké formalitě (už si nevzpomínám jaké) vrácena s tím, ať to napravím a dojdu příště. Žádné příště nebylo.
Můj druhý pokus o získání Opencard proběhl v listopadu. Sice jsem si koupil jednu z posledních papírových "lítaček", ale už bylo jasné, že další si budu moct koupit jen s Opencard. Konečně zprovoznili elektronickou žádost, kterou jsem v pohodlí domova vyplnil. Těšil jsem se, že ji budu za 14 dní držet v ruce a budu mít klid. Co čert ale nechtěl, ve vedení projektu Opencard seděli takoví idioti, kteří místo aby žadatele o kartu posílali do několika různých míst, nabídli každému na prvním místě budovu magistrátu v Jungmannově ulici. Načež se tam začaly tvořit mnohahodinové fronty. Rozhodl jsem se, že počkám, až se situace uklidní. Ostatně v listopadu jsem si koupil lítačku na tři měsíce a kartu tedy akutně nepotřebuju.
Tento týden jsem zjistil, že mi lítačka končí 31.1. a je čas vyrazit pro Opencard do Jungmannovy ulice. Tam mě ale čekalo hned několik překvapení. Dojdu ke stolečku s nalepeným nápisem "Výdej hotových karet" a vytahuji moji občanku. Od mladíka s naušnicemi v obou uších dostávám odpověď klasickým otráveným tónem, který je tak příznačný pro české pracovníky na přepážkách: "Potřebuju číslo žádosti, došlo vám to sms". Hledám tedy dva měsíce starou sms v mobilu a mladíkovi dávám ono číslo. V ten moment začalo něco, nad čím může člověk v roce 2011 jen žasnout. Místo aby onen mladík měl k dispozici počítač, kde by mou žádost vyhledal na základě mého příjmení, rodného čísla nebo prostě čehokoliv jiného, měl u sebe jen hromadu šanonů a moji žádost hledal šanon po šanonu, list po listu a řádek po řádku. Bohužel hlavní údiv dne na mě ještě čekal. Mladík mi oznámil, že moje karta byla poslána ke skartaci.
Ano, oni nejsou schopní vyhotovenou kartu uschovat ani dva měsíce. Asi to bude kvůli jejím "obrovským" fyzickým rozměrům. Místo aby karty podrželi aspoň několik měsíců i pro ty, kteří nechtěli stát mnohahodinové fronty, raději je po 40 dnech skartují. Co na tom, že vydání jedné karty magistrát stojí snad 1000 Kč. Nějaká ta koruna navíc se v tom tunelu za miliardu stejně ztratí, že? V tomto už s magistrátem ale nejedu. Mám štěstí, že se budu s největší pravděpodobností za dva týdny stěhovat z Prahy pryč, ty dva týdny přežiji na jednorázových jízdenkách a magistrát si může slavou Opencard strčit do řiti!
Napsat komentář