Úspěch softwarových platforem může být determinován různými věcmi. Může to být technologická vyspělost, obchodní model, či prostě náhoda. Nicméně si myslím, že to je právě otevřenost, která je v dlouhodobém horizontu jedinou věcí, jež o úspěchu platformy rozhoduje. Je to docela odvážné tvrzení, ale nechte mě tento názor podepřít třemi souboji, které určovaly a stále určují vývoj informačních technologií v posledních 30 letech. Na první pohled nemají mnoho společného. Odehrávaly se v jiném období a jiných segmentech trhu, trvaly jinou dobu, aktéři byli jiní. Jedno však měly společné: nakonec získalo převahu otevřenější řešení.

MacOS vs Windows
Prvním ze soubojů, který bych rád zmínil, je souboj systémů pro osobní počítače MacOS a Windows. Apple na přelomu 70. a 80. let víceméně vytvořil nový segment trhu – osobní počítače. Nic extra nového nevymysleli, ty technologie už existovaly (např. díky Xeroxu), ale podařilo se jim dát všechny kousky dohromady a vytvořit produkty, které byly stravitelné pro běžné uživatele. Apple zaznamenal raketový úspěch. Ten však ale trval jen několik let. Pak totiž přišel Microsoft s Windows, které byly nedokonalou kopií MacOS,… a Apple vymazal. Proč? Protože nabídl otevřenější řešení. Dnes může spojení slov Windows a otevřenost působit poněkud úsměvně, ale musíme si uvědomit, že byl začátek 80. let, Richard Stallman měl teze svobodného software teprve v hlavě a svět se skládal z uzavřených softwarových řešení pevně navázaných na hardwarová řešení. V této době Windows vytvořily společně s otevřenou hardwarovou platformou IBM-kompatibilního PC na tu dobu nezvykle otevřenou a flexibilní platformu, která v následujících letech ovládla svět. Nevadilo, že Windows nebyly tak dobré jako MacOS, stačilo, že byly dostatečně dobré, otevřenost a flexibilita pak zajistila zbytek.

Unix vs Linux
Windows nikdy nebyly výzamným hráčem na trhu kritických serverů. Tento trh dlouhá léta opanovaly komerční Unixy. Byly drahé a vázané na určitý hardware a výrobce. Dlouho si však držely svoji pozici, protože prostě nic jiného, co by jejich úlohu zastalo, neexistovalo. Pak ale přišel finský student a vytvořil Linux. Na začátku 90. let se nemohl Linux Unixům vůbec rovnat, byl to hobby projekt. Měl ale jednu zásadní vlastnost – byl otevřený. To byl důvod, proč se k jeho vývoji připojili dobrovolníci z celého světa, a z hobby projektu začal vznikat systém, který byl dostatečně dobrý i na trhu, který do té doby opanovaly komerční Unixy. Oproti nim měl ovšem jednu zásadní výhodu – otevřenost a z ní pramenící flexibilitu. Byl dostupný v různých produktech, pro různé architektury, výrazně levnější. Stačilo mu být dostatečně dobrý, aby začal ukusovat z podílu Unixů. Dodnes mají Unixy plno unikátních technologií, které Linux prostě nemá, přesto jejich trh zcela ovládl a jim nechal jen malý segment trhu, kde ony unikátní technologie dokáží převážit nevýhody v podobě uzavřenosti a neflexibility. Linux se samozřejmě nezastavil jen na tomto trhu, ale díky své otevřenosti začíná pronikat i na trhy, kde bychom si ho ještě před pár lety nedokázali vůbec představit. Jen se podívejte na Valve a jejich SteamBox.

Mimochodem nechybělo málo a komerční Unixy mohly být vytlačené otevřenými Unixy. Měly rozhodně lepší startovní pozici. Než se ale vyřešily všechny právní otázky a BSD systémy mohly být definitivně prohlášeny za svobodný software, Linux už měl momentum, které nešlo zastavit. Někdy je prostě potřeba i trochu štěstí.

iOS vs Android
Tento souboj je nejčerstvější. Mnozí budou namítat, že ještě není zdaleka rozhodnutý. Já si dovolím tvrdit, že je. Po prohře s Microsoftem na poli osobních počítačů dokázal Apple vstát z mrtvých a vytvořil zcela nový trh, který ostatně jako každý tvůrce nového trhu dokázal ze začátku zcela ovládnout. Konkurenci trvalo několik let, než se dokázala chytnout a ještě nedávno platilo, že ten, kdo chce kvalitní smartphone, si musí koupit telefon od Applu. O tabletech to platilo dvojnásob. Android byl v té době výrazně pozadu. Měl však jednu zásadní vlastnost – otevřenost. To byl klíčový faktor, který pomohl získat Googlu důvěru a podporu ostatních výrobců. A Android se postupně zlepšoval. Může to být tak rok, co dosáhl stavu "dostatečně dobrý". O zbytek se už stará otevřenost a flexibilita. Android dnes používá většina výrobců mobilů, najdete jej na levných telefonem za pár tisíc i na top modelech s cenovkou blížící se 20 tisícům. Kombinace iOS+iPhone stále může mít co se vyladěnosti týče navrh, aplikace v Apple Store stále mohou vynášet víc než v Google Play, ale dominantní pozice Applu postupně eroduje. Podle aktuálních čísel má Android v ČR podíl 73,8 %, což je výrazně více než iOS s 8,8 %. Ne všude ve světě je dominance Androidu tak výrazná, ale i v USA, baště Applu, má Android přes 50 % trhu. Donedávna mohl Apple tvrdit, že sice neprodává nejvíce mobilů, ale je stále nejziskovější firmou na trhu a slízává smetanu. Už ani to neplatí. V posledním kvartále měl Samsung zisk z mobilní divize 5,2 miliard dolarů, Apple pouze 4,5. Navíc trend je takový, že Samsungu zisk roste, Applu padá.
Proto si troufám tvrdit, že bitva už je rozhodnutá. Otevřenější řešení znovu a ne naposledy zvítězilo. Tím nechci tvrdit, že doba Applu končí. Bude ještě dlouho významným hráčem na trhu. Dnes je trh s mobilními zařízeními mnohem rozvinutější než byl trh s osobními počítači v 80. letech a Apple byl tenkrát jen zlomkem toho, čím je dnes. Ztratit pozici trvá mnohem déle než tenkrát (i když při pohledu na Nokii a Blackberry… jeden nikdy neví). Možná se Apple zase reinkarnuje a vytvoří nový trh, jak už se mu to dvakrát povedlo. Akorát se bojím, že ho časem opět porazí nějaké otevřené řešení, protože otevřenost je nakonec jediná věc, která v dlouhodobém horizontu rozhoduje. 😉