LibreOffice: fork, který se vyplatil

Doteď jsem byl pouze uživatelem LibreOffice (a docela spokojeným), ale už dva měsíce ho mám v Red Hatu na starosti a tak se o něj zajímám výrazně intenzivněji.

A musím říct, že jsem byl zdravím projektu velmi příjemně překvapený. Když se před čtyřmi lety LibreOffice odštěpil, vypadalo to, jako krok stranou. Vždyť se budou dělit zdroje, bude se duplikovat práce, OpenOffice byla léta budovaná značka, říkali mnozí. Nicméně někdy to prostě jinak než rozdělením vyřešit nelze. Sun OpenOffice dusil dlouhé roky. Nikdy to nebyl projekt, který by byl plně otevřený ostatním, který by naplno využíval výhod open source vývoje.

Na rovinu lze říct, že dneska už nemá cenu oba projekty srovnávat. Apache Open Office, jak se dnes OpenOffice oficiálně nazývá, je mrtvý projekt, který žije jen ze svého jména. Mezi uživateli Windows je díky svému jménu stále populárnější než LibreOffice, ale i to je jen otázka času. Kvalitou a kombatibilitou s různými formáty se dnes nemůže LibreOffice rovnat.

Statistiky z vývoje mluví jasně: za únor přišlo do OpenOffice 62 commitů od 7 lidí. Za stejné období přišlo do LibreOffice 1164 commitů od 79 lidí. A to ještě většina commitů do OpenOffice se týkala webových stránek projektu a ne samotného produktu. OpenOffice opustil i poslední velký korporátní podporovatel – IBM. Dnes už se neřeší nějaký aktivní vývoj, ale to, jestli bude OpenOffice poskytovat alespoň bezpečnostní opravy.

A jak si vede LibreOffice? Začátek byl trochu rozpačitý, protože vývoj byl živelný, jak se aplikovaly změny, kterým se Sun dlouho v OpenOffice bránil. V té době se mezi uživateli říkalo, že LibreOffice má rychlejší vývoj, ale OpenOffice je zase stabilnější. To už dávno neplatí. LibreOffice si udržuje stále velmi živý vývoj a přitom kvalita se výrazně zvýšila. Mraky kódu se pročistilo. LibreOffice např. používá statický analyzátor Coverity. Když jím otestovali kancelářský balík v roce 2012 poprvé, byla hustota chyb 1,1 chyby na 1000 řádků kódu, což dělalo asi 11 tisíc chyb. Na konci loňského roku zbývalo 21 chyb, slovy dvacet jedna! Což je hustota chyb 0,0035. Jen pro srovnání: průměrné množství chyb v komerčních produktech je podle Coverity 0,65.

Ze začátku bylo tahounem vývoje LibreOffice SUSE, ale myslím, že projektu ještě velmi pomohlo, když SUSE prodalo celý tým Collaboře, pro kterou je toto primární byznys. Díky tomu se třeba v poslední verzi (4.4) výrazně zlepšila podpora MS formátů. Collabora si totiž najala kontraktory, kteří pracovali na ní pracovali, protože to konkrétní zákazníci vyžadovali.

Jediná škoda je, že k forku nedošlo dříve. Zbytečně se promarnilo několik let, kdy měl alternativní kancelářský balík velké šance. OpenOffice byl totiž prakticky jedinou alternativou k MS Office. Dnes tu máme Google Docs, Microsoft se otevřel ostatním platformám s Office 365. Z tohoto pohledu to má LibreOffice dnes těžší než OpenOffice před lety. Někteří lidi říkají, že by se oba projekty měly spojit a z OpenOffice si vzít jméno (protože nic jiného už dnes nabídnout nemůže), ale nemyslím si, že by to byl správný krok. LibreOffice už je dnes taky slušně zavedená značka s jasnou identitou, proč se vracet k něčemu, co je minulost?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *