Linuxový desktop: co vám chybí

Vstupů pro to, na čem máme v desktopovém týmu pracovat, máme několik: požadavky zákazníků, požadavky výrobců hardwaru, testy uživatelské přívětivosti, bug reporty a také prostě naše intuice, co by mohli uživatelé potřebovat. Někdy je hodně přínosné se uživatelů přímo zeptat. Můj šéf to dělá pravidelně, tak jsem si říkal, že to zkusím v češtině taky.

laptop-762548_640

Vše, co vyvíjíme, je primárně dělané pro Fedoru a Red Hat Enterprise Linux, takže by to mělo být mířeno primárně na uživatele těchto distribucí, ale vzhledem k tomu, že Red Hat je hlavní vývojářskou silou v linuxovém desktopu, většina toho, co děláme pro Fedoru a RHEL, se časem v nějaké formě objeví také v ostatních distribucích, takže se to dá vztáhnout na většinu uživatel Linuxu.

Momentálně připravuju plán vývoje pro Fedora 27 Workstation, která by měla vyjít na konci tohoto roku. Hodně věcí se tak projeví v GNOME 3.26, ale také hromadě dalších projektů, do kterých přispíváme. Proto by mě docela zajímalo, co uživatele na Fedora Workstation a na linuxovém desktopu obecně trápí a co bychom my mohli zlepšit (chápu třeba, že hodně uživatelů by chtělo Photoshop, ale to může změnit jen Adobe).

Pokud máte nějaké podněty, napište je prosím do komentáře, rád si je přečtu a v rámci možností se pokusím odpovědět. Nemůžu slíbit, že se budeme všem podnětům věnovat, ale můžu slíbit, že to bude seriózní vstup pro moje plánování. Prosím zachovejte konstruktivní přístup. Hejty budu ignorovat nebo rovnou mazat.

Linuxový desktop: co vám chybí

214 komentářů: „Linuxový desktop: co vám chybí

  1. Dave napsal:

    Důležitost vidím v jednoduchosti instalace a distribuce aplikací třetích stran, jako se o to snaží Flatpak. BFU a nesjspíš i mnoho pokročilejších uživatelů (jako já) nechce trávit čas opravováním závislostí a podobným neduhům tradičního pojetí aplikačního ekosystému, ale efektivně využívat OS jako pracovní nástroj.

      1. X napsal:

        Súhlasím aj ja nejaký čas som strávil na Linuxe, nakoniec v Archu, ktorý som si spravil podľa seba od základu. Teraz už rok bežím na macOs a ako bežný užívateľ by som sa už naspäť na Windows/Linux nevrátil. Samozrejme keby som musel, tak by sa dal Linux znovu spraviť pekne, ale na macOS sa mi páči, že ho človek kúpi a môže hneď používať. Nepotrebuje riešiť prehliadač, adobe pdf, rozumný prehrávač, atď, všetko tu už, je. Systém beží rýchlo a je veľmi jednoduché ho ovládať. Plus gestá s touchpadom..mmm. Aplikácie, ktoré nie sú v obchode sa len stiahnu a presunú do zložky s aplikáciami. Žiadna inštalácia (väčšinou). Keď teraz bežím vo windows alebo Linuxe najviac mi asi chýbajú touchpad gestá pre rýchly presun medzi oknami a obrazovkami.
        Takže čo sa mi páči na macOS: jednoduchá aktualizácia, inštalácia programov, práca so systémom.

        Pre zistenie rozdielov, bude najlepšie ak človek pobeží pár mesiacov na macBooku a pochopí. Asi mesiac mi trvalo, kým som sa vyznal v sýstéme ako funguje a ako s ním pracovať, ďalší už bol v pohode ako na normálnom notase a teraz keď pripárne používam iba macOs a prejdem na iný systém tak hneď sa teším, keď prejdem naspäť do macOs.

  2. Sid napsal:

    Za mna:
    1) pouzitelny komunikator, pouzivam pidgin ale tam sa nejako zastavil cas.
    2) realne fungujuci remote desktop s wayland
    3) nastavovania v gnome ked momentalne su tri rozne tooly normalny gnome control center,gnome tweak a potom este gconf. Navyse ked gnome tweak neobsahuje iba „exoticke“ volby

    1. 1) tím už jsem se před časem zabýval: https://eischmann.wordpress.com/2015/04/24/instant-messaging-in-fedora-workstation-2/
      Realita je bohužel taková, že služeb, pro které by se dal obecný komunikátor dělat, je málo. Hodně z nich dneska není vůbec otevřených (Messenger, Whatsapp,…), ti, co jsou (Telegram, Signal,…), mají tolik specifických funkcí, že je těžké na ně naroubovat obecný komunikátor. Pidgin třeba Telegram podporuje skrze plugin, ale pokrývá jen hodně malou množinu funkcí. Z toho důvodu už asi neuvidíme žádného nástupce Empathy a Pidgin taky asi nebude mít nějakou zářnou budoucnost.

      2) to je jedna z našich priorit, ale přesně časově usazený plán zatím nemáme, takže zatím nemůžu slíbit, jestli to bude v F27 nebo F28…

      3) chápu, že roztříštění do těch tří nástrojů, vypadá nevhodně, ale logiku to má v tom, že v gnome-control-center jsou pouze nastavení, u kterých GNOME garantuje 100% funkčnost a podporu. gnome-tweak-tool a gconf potom mají další volby, které sice momentálně fungují, ale GNOME k nim většinou nedává žádné garance. Proto jsou „na vlastní nebezpečí“ a ty nástroje by měly být jen pro uživatele, kteří ví, co dělají. Samozřejmě ta hranice mezi tím, co by mělo být pro všechny a co jen ty, kteří ví, co dělají, je k diskusi.

    1. Chápu, že je to otravné, ale tak, jak věcí fungují nyní, nelze garantovat 100% spolehlivost u aktualizací za plného běhu systému. Měli jsme docela dost případů, kdy uživatelům po aktualizaci Firefoxu aktuálně běžící instance spadla s neuloženými daty, nebo ještě hůře během aktualizace spadla celá Xka. Dalším důvodem je to, že dokud se samotná aplikace nebo služba nerestartuje, tak se v ní oprava neprojeví. Uživatel si může nainstalovat kritickou záplatu, ale pak nemusí několik týdnů restartovat a stále používá tu zranitelnou verzi. Běžné uživatele je těžko instruovat, které služby si mají po aktualizaci restartovat. Pokud aktualizace instalují offline, mají to automaticky zajištěné.
      Např. Flatpak umožňuje bezpečnou aktualizaci za běhu aplikace a tyto už umí GNOME Software aktualizovat rovnou, bez restartu. V budoucnu tak bude potřeba restart jen kvůli aktualizaci klíčových systémových komponent a pokud se bude používat atomická aktualizace, tak už nebude probíhat ani žádná instalace aktualizací. Člověk prostě vypne počítač a příště nabootuje do aktualizovaného systému.
      Pokud vás současné chování otravuje a nemáte problém s určitou mírou rizika, tak doporučuji vypnout aktualizace v GNOME Software a používat tradiční „dnf update“, buď manuálně nebo si na to nastavit timer, aby se to dělalo automaticky.

      1. Peter napsal:

        Ja restart kvoli aktualizaciam tiez nemusim. Pouzivam dnf update, nasledne dnf needs-restarting + restart sluzieb/programov, u ktorych je to potrebne, resp. ak treba aj cely restart systemu.

  3. Roman Rakus napsal:

    Obecne – musi byt i pro bezne uzivatele a ne jen pro Powerusery. Myslim, ze z toho duvodu je Ubuntu oblibene. Proste to funguje a nikoho nezajima jak.
    Pamatuju si, jak jsem musel opravovat grub po prechodu na novou verzi. Bezny uzivatel by uz Fedoru preinstaloval. Uz dlouhou dobu na desktopu linux nepouzivam, tak se to asi dost zlepsilo (flatpak vypada nadejne).
    A posledni myslenka – pokud desktop bude jen komunitni projekt, tak to nejspis nebude fungovat, Red Hat na desktop musi vylozene cilit, ridit vyvoj a podobne.

  4. Jozef Mlich napsal:

    Gui pro recovery bootu, efi nebo nejak jinak poskozeneho OS (treba relabeling rozbiteho SELinuxu), to cele by melo byt preinstalovane na LiveCD.

    1. Poznamenám si, ale třeba podpora Google Drive zabrala půl roku práce. Integrovat to přímo v gvfs není úplně triviální. Připravujeme ale novou podporu pro cloudová úložiště v Nautilu a potom by to mělo být výrazně jednodušší.

      1. Sid napsal:

        Google Drive funguje super len nezvlada dvojkrokovu autorizaciu co by bolo super keby sa dalo integrovat do spravy online uctov.

    1. U ARMových zařízení je bohužel problém s ovladači. Např. Fedora používá striktně jen kernel z hlavní větve. Nic jiného se nedá dlouhodobě podporovat. Pokud tam ovladače pro dané zařízení nejsou, tak ono zařízení nebude Fedora podporovat.
      Doufám, že se situace na trhu změní a dodavatelé budou ovladače uvolňovat, protože oproti platformě Intel je to pak pro klasický Linux docela nepřístupné. Popravdě jsem v tom docela pesimista :/
      Tady je aktuální seznam podporovaných armových chipsetů: https://fedoraproject.org/wiki/Architectures/ARM/F25/Installation/Hardware_Status

  5. HM napsal:

    Používám sice KDE(dnešní Gnome mně prostě nevyhovuje), ale snad mohu přispět.
    Co chybí? Hlavně důraz na stabilitu. Neustálé vydávání nestabilních nedodělků je ten největší zabiják. Čert vem různá – mnohdy nesmyslná – „vylepšení“, když to padá a nedá se na to spolehnout.
    Ve chvíli, kdy to jakž-takž doiteruje ke stavu, kdy se s tím dá pracovat, následuje další rozvrtaná polofunkční verze, překotně nasazená do všech větších dister. To mě celé ty roky velmi mrzí 😦
    Časy dobře funkčních KDE3 a Gnome2 jsou bohužel nenávratně pryč.

    Je nutné se zaměřit na testování před vydáním a nehonit se za pofidérními inovacemi ve chvíli, kdy práce nebyla dokončena. Vývojářům tohoto softwaru by nepochybně prospěla alespoň roční praxe ve firmě, která dělá software pro průmysl, letectví, automotive apod… Jinak to asi nepochopí…

    1. Za KDE mluvit nemůžu. Máme v celém týmu jednoho jediného člověka, který pracuje na KDE, takže toto prostředí příliš neovlivníme.
      Nicméně vězte, že mezi našimi desktopovými zákazníky je třeba řízení leteckého provozu, takže víme, co je to dělat software pro takové odvětví.

    1. Vyvíjíme Evolution a do dalšího klienta neplánujeme investovat. Poptávka totiž slábne a už dnes velká část lidí preferuje webové rozhraní.
      Lidi z elementaryOS vyvíjí fork Geary Pantheon Mail, který ale používá stejný backend jako Evolution – evolution-data-server, takže se tam hodně práce sdílí. To by mohl být dobrý kandidát?
      BTW co nevyhovuje na Evolutionu? V posledních vydáních se docela slušně vyladil a přijde mi dost rychlý i s desítkami tisíc emailů.

      Ad HUD: myslím, že už se pro to vyvíjí nějaké rozšíření pro GNOME Shell. Do defaultu se to asi nedostane.

      Ad sandboxing: plný sandboxing přináší Flatpak, ale ještě to bude chvíli trvat, než budou aplikace zcela izolované a budou komunikovat jen přes jasně definované kanály.

      1. Robert Smol napsal:

        Add evolution, ja to take (snad) vubec nepouzivam, ale zabira mi to cca desitky MB RAM:

        $ ps -eo pid,rss,comm –sort=-rss | head -n 200|grep evo
        2884 50928 evolution-alarm
        2787 46184 evolution-calen
        2822 43704 evolution-calen
        2856 43244 evolution-calen
        2929 41752 evolution-addre
        2849 40972 evolution-addre
        2707 40324 evolution-sourc

      2. Evolution je dnes v podobě evolution-data-server backend pro řadu komponent v GNOME, které potřebují pracovat s kontakty, kalendářem, úkoly,… takže člověk nemusí přímo používat Evolution, ale backend běží a je používaný jinými komponentami.

  6. Osobně bych uvítal funkční zvuk u live distribucí i po nainstalování linuxu či upgrade na novější verzi
    včetně HDMI podpory
    Malý příklad Devuan v beta verzi 1.0.0 fungoval zvuk po instalaci ve verzi Devuan jessie 1 rc je zvuk zcela nefunkční (instalace na identický notebook).

    1. Myslím, že toto bude spíš distribučně specifický problém. Aby mi zvuk přestal fungovat po aktualizaci nebo upgradu se mi ve Fedoře nikdy nestalo (tím nechci říct, že se to nemůže stát). Do Devuanu nepřispíváme, takže to nemůžu dost dobře zhodnotit nebo s tím něco udělat.

  7. Nemo7 napsal:

    Nějaké jednoduché nastavení asociace souborů, které bezproblémově funguje pro aplikace v obou hlavních prostředích (GNOME, KDE). Ikony adresářů, které opět budou bez problémů fungovat v obou hlavních prostředích. Jednotné nastavení vizuálního stylu pro obě hlavní prostředí. Prostě jednotný desktop s jedním nastavením pro aplikace, ať už jsou napsané s podporou jakýchkoli knihoven.

    1. Přesně toto bychom chtěli také! A ve Fedoře to řešíme pomocí QGnomePlatform. Vzhledem k tomu, že je pro nás primárním prostředím GNOME, řešíme integraci Qt/KDE aplikací do GNOME. Nevím o nikom, kdo by podobně komplexně řešil integraci GTK aplikací do KDE. Už podporujeme třeba nastavení stejného tématu (i v různých variantách – tmavé, vysoký kontrast,…), stejné vykreslování písma. U ikon to zatím funguje tak napůl, protože některé z nich má KDE pojmenované jinak a nejde to automaticky.
      Budeme rádi za jakékoliv připomínky, jak to zlepšit, v podobě bug reportů: https://github.com/MartinBriza/QGnomePlatform

      1. To by už nemělo platit. GTK+ počínaje verzí 3.22 má verze s dlouhodobou podporou garantovanou stabilitou API. Zhruba 2-3 roky. Není to věčnost, ale výrazné zlepšení oproti předchozímu stavu, kdy se API mohlo měnit každých 6 měsíců.

  8. Já bych uvítal lepší podporu tiskáren Canon abych nemusel po každé aktualizaci jádra vše nastavovat znovu. Určitě podpora chytrých hodinek Garmin 🙂 Nějakou jednoduchou aplikaci pro správu telefonů s androidem. A rozhodně lepší synchronizaci s Google Drive mohla by být volba pro soubory do off-line aby se pokaždé nenacitaly znovu. Je to na pomalejším připojení peklo, raději řeším přes web.

    1. Ad Canon: pokud používáte Fedoru/RHEL/CentOS a myslíte, že by to šlo nějak z pohledu distribuce vylepšit, tak budu rád za bug report s podrobnostmi. Tisk má na starosti zrovna můj tým. Akorát se bojím, že to bude spíš tím, jak jsou ovladače dělané. Já osobně bych to dnes už asi řešil připojením k nějakému Raspberry, které pak může sloužit jako tiskový server pro zbytek zařízení v síti. To jednou nastavíte a poběží.
      Ad Google Drive: vymýšlíme teď novou, jednodušší integraci podobných služeb do Nautilu, s ní by to mělo jít, pokud bude mít služba nějaký connector.
      Ad Android, Garmin: toto momentálně neplánujeme. Ne, že bychom to nechtěli, ale prostě nejsou zdroje na všechno.

  9. Pavel P. napsal:

    Linux používám sporadicky ve virtuálu, protože vyvíjím primarně pro Qt5/win, ale tak od roku 2005 skoro vůbec, takže mě lze s klidem považovat za BFU. Chybí mi pár věcí
    1) Stabilní KDE5 (zkusil jsem rok, dva zpět Fedoru, KDE5 hrůza, instalátor taky … pak kubuntu, KDE5 nic moc, zbytek ok, OpenMandrivu – KDE5 bez problémů, ale je to zjevně strašně minoritní distro, Manjaro17 – vypadá fajn, jednoduchá instalace, ve virtualu jede out-of-the-box a s KDE asi dva menší problémy).
    2) Lpění na „čistotě“. Nehodlám používat distro v kterém nejsou záměrně podporovány MP3 a patentově sporné formáty, tuším to byl kdysi problém Fedory Sulphur (jestli si dobře pamatuju) a Debianu.
    3) Kvalitní aplikace. Bohužel není náhrada za prohlížeč obrázků FastStone (který umí dávkové konverze, anotace a přitom má velmi jednoduché ovládání), za Total Commander, MS Visual Studio, něco jako TortoiseGit,
    4) Hry
    5) Že vlastně Linux nepotřebuju, dost multiplatformních aplikací z Linuxu mám na Windows, není to dokonalý systém, ale dnes se mi zdá jako celek OS+ovladače+desktop stabilnější, uhlazenější a … hodnocení odezvy raději vynechám, protože Linux jsem téměř vždy měl na horším PC nebo virtuální a nebylo by to fér.
    6) Argument, že Linux je zdarma neberu – pokud jsou s tím spojené náklady na čas, protože ty 3000-4000Kč za Windows jednou za osm let nejsou velká částka

    1. Ad KDE: Stabilitu KDE bohužel příliš neovlivníme, protože naše zapojení je relativně malé (máme na to jednoho člověka) a i KDE ve Fedoře je spíše otázkou komunity.

      Ad lpění na „čistotě“: věřte, že to neděláme schválně. Nejde o žádné lpění na čistotě, ale čistý pud sebezáchovy. Red Hat je už dost velká společnost a stává se cílem patentových útoků. Distribuovat patentově chráněný software si může dovolit komunitní distro, na kterém si nikdo nic nevezme. Ne my. Víme, že je to pro uživatele problém a snažíme se to s tím v zákonných limitech něco dělat. Už podporujeme MP3, AC2, plánujeme H.264…

    1. Peter napsal:

      Ano, Network-Manager potrebuje riesit rozne race-conditions + ine prevazne malickosti. Kazdopadne v tomto musime pomoct aj my nahlasovanim chyb a testovanim.

  10. Boo napsal:

    Nevim nakolik je to vec desktopu, ale bezproblemove uspavani a probouzeni, hibernace na disk a bezproblemovy BT a wifi je zaklad. Dalsi vec jsou fonty, patenty sem patenty tam, jejich vykreslovani na urovni macOS by nemel byt problem. Dnes uz i podpora HiRes displeju a zoomu by mela byt samozrejmost bez toho aby clovek neco musel nastavovat a smejdit po konfig souborech. To jak se desktopem pracuje uz je spise ve volbe desktop environmentu ci okenniho manazera.
    No a pak chybi uz snad jen aplikace Adobe, Microsoftu a nejaka Pohoda.

    1. „bezproblemove uspavani a probouzeni, hibernace na disk a bezproblemovy BT a wifi je zaklad“
      Bohužel toto nemůžeme garantovat u všeho, protože prostě nejdou otestovat všechny modely notebooků. Proto jsme oficiální podporu omezili na Thinkpady X1 Carbon a T4x0, Delly XPS13 a XPS 15. U těch by se to nemělo rozbít na Fedoře nebo RHELu nikdy, protože je pravidelně testujeme.
      HiDPI by mělo být podporované slušně, pokud máte skutečné HiDPI. Pokud máte jen pseudoHiDPI monitor, tak to může být horší, protože GNOME a GTK zatím neumí škálovat po menších skocích než integery, ale i na tom se pracuje.

      1. Boo napsal:

        Normalni 4k externi monitor, mne osobne 2x zoom staci ale mit 1.5x by bylo taky plus. Co ty fonty? Standardne dodavane nebo stahnute z repozitare obvykle vypadaji obstojne, ale kdyz tam hodim nejake vlastni *.otf, *.ttf tak je to osklivejsi nez v osx nebo windows 😦

      2. K fontům: u nás bohužel neplatí patenty sem, patenty tam. Porušit nějaké patenty by pro nás byla sebevražda. Jak jsem psal výše, na komunitním distru se nikdo nic nevezme, na nás ano. Poctivě aplikujeme všechny změny do FreeType, které už nejsou patentově chráněné. Za tipy na to, jak zlepšit vykreslování v rámci těchto limitů, budeme rádi.

  11. Petr MIkulášek napsal:

    Na Fedoru jsme přešli s manželkou po konci Win XP a (já ve verzi 17, ona 19, mládě od 21). Všechno nějak funguje, až na pár drobností:
    1) Ženu vytáčí to, že v GNOME, kdykoliv najede do pravýho horního rohu kurzorem, dle jejích slov se „zmenší okna“. Šikovný check box v nastavení by se celkem hodil.
    2) LibreOffice se nainstalují v angličtině. Bylo by super mít menu v jazyce, co zvolím při instalaci (testováno minulý týden na FC25).
    3) Zoufale chybí něco pro správu a synchronizaci souborů v lokální síti. Zálohování je nemastný neslaný nekonfigurovatelný (co by člověk chtěl po něčem z Ubuntu). Unison je krypl a nic rozumnějšího jsem ještě neviděl.
    4) Chce to nějaký intuitivní přehrávač pohádek pro děti (z disku namontovanýho přes SSHFS/SMB). Zatím máme Kodi, ale to dělá všecho pro sebedestrukci…
    5) Na noťasu nemám kontrolky na num lock a caps lock. Mít je v horním pruhu vedle jazyku klávesnice by bylo fajn, ale to je spíš třešnička na dortu.
    6) Není konfigurátor domácí sítě s GUI pro autofs

    1. Pavel Zahradník napsal:

      Ad 1) a 5) Je řešitelné přes rozšíření. Např. Activities Configurator (https://extensions.gnome.org/extension/358/activities-configurator/ ), kde „zmenšování oken“ nastavíte volbou „Disable Hot Corner“, pro ty kontrolky pak třeba Lock Keys (https://extensions.gnome.org/extension/36/lock-keys/ )

      Ad 3) Záleží, co všechno od toho očekáváte, mně nakonec nejvíc vyhovuje rsync, k tomu též existuje rozšíření (https://extensions.gnome.org/extension/1067/sincrodirs/ ).

    2. Na 1) už odpověděl kolega výše. Existují na to rozšíření.
      2) Ano, je to uživatelský nedostatek, který jsme dosud nevyřešili. Na instalační ISO se nevejdou všechny lokalizační soubory pro češtinu a musí se doinstalovat ručně příkazem: sudo dnf install langpacks-cs Na to, že jsme toto ještě nebyli schopní vyřešit, moc pyšný nejsem.
      3) mě Deja Dup přijde docela v pohodě, co je na něm špatného?
      5) https://extensions.gnome.org/extension/36/lock-keys/

      1. Petr Mikulášek napsal:

        Tak ono jenom nastavení zálohování je docela zajímavý, nikde jsem nenašel, jako udělat detekci dostupnosti disku (externí s LUKS na desktopu, na NTB sshfs přes automount), nikde jsem nenašel nastavení času, kdy to má jet, jenom periodu (1x týdně),…

        Když při vytváření první zálohy spadla síť, spokojeně v /mnt/petr-remote/backup/ vytvořil prázdnou zálohu, která nešla přečíst a tvářil se, že je všechno v rychtyku. Což je blbě.

        A co chybí, tak to, čemu říkám „semi-offline záloha“. Ta by se hodila třeba na archivaci dokumentů (např. naskenovaná smlouva) a fotek. Princip je, že si vytvořím účet, třeba Archivář. Pak si někde nadefinuju pravidlo „V sobotu večer projdi ~/Obrázky/fotky a co je starší než 30 dní, zkopíruj do adresáře /mnt/server/fotky, nastav vlastníka Archivář a práva RW pro vlastníka, RO pro skupinu a ostatní. Pokud ale soubor se stejnou cestou existuje, nepřesouvej jej.“ A mám jistotu, že:
        1) fotky jsou zveřejněný i pro ostatní (ln -s /mnt/server/fotky ~/Obrázky/archiv)
        2) fotky neodejdou s HDD – jsou u mě i na serveru
        3) Na serveru existuje kopie, kterou v případě útoku ransomware nic nepřepíše – /mnt/server/fotky je standardně RO, Archivář se běžně nepřihlašuje a login není bez klíče a hesla pro ssh možný.

        Zatím řeším shell scriptem, který rsyncne adresář na server a pak na serveru aplikuje rekurzivně chmod a chown, ale pokud by „archivář“ byl default účet v systému, BFU dostal možnost naklikat adresář, vzdálenou lokalitu, stáří souborů pro mirroring a kde ten mirror vidět, usnadnilo by jim to i sdílení, zálohování a trochu to i chránilo před ransomware…

        ——————

        A co se langpacku pro LO týká, 44M po rozbalení pro češtinu je opravdu docela dost. Nestačilo by, kdyby Anakonda řekla DNF, že ho chce po připojení instalovat, nebo během instalace, pokud je stroj offline (třeba jako chybějící závislost, kterou se DNF pokusí doplnit)?

      2. K LO: nějak tak to chceme řešit. Chtěli jsme to zahrnout do instalace, ale tam ještě nemusí být nutně k dispozici Internet. Jako jeden z kroků toho úvodního dialogu pro nastavení systému by to asi bylo vhodnější, protože jedním z kroků je taky nastavení sítě.

  12. JP napsal:

    používám Debian8, CentOS7 – proti Fedoře, hlavnímu tahounovi, výlety do historie.

    Píšu o GNOME,
    KDE nepoužívám, nemám přehled – nezbavil jsem se pocitu, že je to jen pro domácí použití.

    Wayland vs rychlý remote desktop.
    Možnost vypnout „efekty“ – animace, stíny, to bylo první co jsem po přechodu na gnome3 hledal
    – snížit grafickou náročnost pro remote desktop(virtualbox,Xkové VNC)

    Levý horní roh vs aplikační menu – když mi ujede myš/touchpad, skáče mi tam panel s ikonami a náhledy ploch – mám pocit, že se rozebíralo u CentOS7/Redhat7 u Gnome classic.

    Možnost zamknout UI, v rozumném rozsahu(něco už lze) – nechci klikací nabídku, Gconf bohatě stačí – aby smečka uživatelů nerozrýpávala nastavení.
    Kiosk režim – neznám aktuální stav, ale vždy jsem musel řešit přes XFCE, to šlo osekat.

    „sloučit“ gnome control center a tweak tool – režim základní(pro Pepu z depa) a rozšířený režim(ale moc to nepřehánět, aby to nebylo přeplácané).
    Window list(doplněk) – nevím jak Fedora, ale u Debian8/CentOS7 je to šupa. Vzhledově mi tam vůbec nesedí

    Nasazení enterprice – jsem windows admin(asi diagnóza), ale mít někdy v budoucnu možnost hromadně údržby/přenastavení by mi fakt nevadilo(např mapování síťových jednotek a jiné hlouposti – nečekám Mikrosoftí AD/group policy management. )

    Ubuntu zklamalo, po příchodu Unity – od té doby mám pocit, že je toho ohýbání a narovnávání příliš mnoho. Mam rád čisté řešení.
    Chybí mi distribuce ve stylu Fedora, jen s delší podporou – něco mezi CentOS a Fedorou. …částečně to třeba pořeší FlatPack, no uvidíme.

    Mám rád jednoduché věci, méně funkcí, ale pořádně.

    1. CentOS 7 není zase takový výlet do historie, desktop tam pravidelně upgradujeme, takže je tak 1-2 roky za Fedorou.

      Na levý horní roh a vypnutí efektů existují rozšíření: https://extensions.gnome.org

      Zamknout nastavení jde pomocí konfiguráku v dconfu: https://help.gnome.org/admin/system-admin-guide/stable/dconf-lockdown.html.en

      Pro enterprise nasazení připravujeme Fleet Commander, který hromadnou správu linuxových desktopů výrazně zjednodušuje: https://wiki.gnome.org/Projects/FleetCommander

      Co se týče délky podpory Fedory, tak tu se momentálně nechystáme natahovat. Je to opravdu nákladná záležitost, pokud člověk dělá podporu pořádně. Když se bavíme s uživateli, tak drtivá většina z nich nám řekne, že chtějí dlouhou podporu, protože se bojí upgradů. Takže jsme se rozhodli zaměřit na jejich spolehlivost. Myslím, že s Fedora Workstation se to docela slušně daří. U velkých nasazení, kde se cení neměnnost, je lepší volbou RHEL nebo CentOS.

  13. Creep73 napsal:

    Zrušit dekoraci okna pokud je ono okno aplikace maximalizováno. https://gist.github.com/tuxor1337/74e76d3d153c67593454

    Gnome-software je poněkud podivný za korporátní proxy. Zvláštní, že přebírá jen něco z nastavení systému. Někdy vyhledá apliakce, ale nestáhne k tomu obrázky a v journalctl je vidět proč (nevyužívá proxy). Zrušit zbytečné restarty, třeba kvůli aktualizaci tématka.

      1. Creep73 napsal:

        Není, protože to neumím a necítím se na.

        gnome-software s proxy nastavením, kde je definován jako Manual, ale okno pro autentifikaci nevyskočí. Třebas jako ve Firefoxu.

        org.gnome.Software[1292]: 06:32:40:0837 Gs Result of screenshot downloading attempt with status code ‚407‘: Proxy Authentication Required

        Stejně tak neumím správně zadat že jádro 4.10.9 mi hází logovací okno na správný monitor, když mám notebook v zavřený v dokovací stanici, ale 4.10.10 a 4.10.11 to dává na zavřený displej.

  14. Honza napsal:

    Teda jsem uživatel XFCE. Sice jsem spokojený uživatel MidnightCommanderu ale uvítal bych i srovnatelnou náhradu za Total Commander. Jinak velmi postrádám PDF prohlížeč, který dokáže zobrazovat a ověřovat elektronické podpisy a pracovat s vyplnitelnými formuláři bez chyb.

    1. Ondro napsal:

      Nahrad za Total Commonader existuje viacero. Najlepsi je asi Double Commander.

      Za ten PDF prehliadac sa podpisujem. To je jedna velka bolest linuxu a pritom sa tomu nikto poriadne nevenuje. To by linuxu velmi pomohlo.

  15. Petr napsal:

    Na komunikaci pouzivam Gajim a XMPP (ejabberd, je treba ho dobre nastavit – carbon copy, archiving management, etc). Spolu s Conversations na Android to funguje krasne. Proprietarni sluzby jako Messenger a Whatsapp je cesta do pekel, FB by chtel aby jste si psali pres web, pakarna. Je treba tem lidem vysvetlit aby nepouzivali FB pro komunikaci!

    Ja jsem s GNOME spokojeny, akorat:
    – aktualizace extenzi by mela byt integrovana do Gnome a ne pres web
    – chce to lepsi podporu notifikaci, pouzivam Dash to dock a nevidim v ikone aplikace, ze Gajim ma neprectenou zpravu nebo ze mi prisel email v Thunderbird

    1. Instalovat rozšíření lze nyní už i v GNOME Software a myslím, že to podporuje i jejich aktualizaci. Ale ověřím si to.
      Co se týče notifikací, tak u Dash2dock by to chtělo nahlásit jejich vývojářům, je to přece jenom 3rd party rozšíření.

  16. Jan Pokorný napsal:

    Vyřešení problémů s ovladači grafických karet , přepínání mezi integrovanou a dedikovanou
    a problémy s uspáváním a probouzením. Přijde mi že to je první problém, na který nový uživatel narazí a totálně ho odradí.

    1. Souhlasím. Ovladače grafických karet jsou asi největším problémem. Pokud člověku ani nenajede grafika, tak už mu UX přijde jako podružnost.
      Pokud jste měl problémy s přepínáním karet, doporučuji vyzkoušet Fedoru 25 a novější, kde už by měla být podpora na solidní úrovni. Pokud narazíte na nějaký problém, tak budeme rádi za report. Máme lidi, kteří se tomu intenzivně věnují.
      Uspávání a probouzení je bohužel něco, co závisí na hardwaru. My pro Fedoru oficiálně podporujeme Thinkpady X1 Carbon, T4x0 a Delly XPS13 an XPS15, na nich by to mělo fungovat vždy. Samozřejmě se snažíme, aby to fungovalo všude, ale nemůžeme bohužel to garantovat.

  17. Filip Bartmann napsal:

    Mi chybí placená podpora pro Fedoru, tj nemuset používat zastaralý RHEL/CentOS a zároveň mít možnost zajistit si opravu problému.

    1. Nejsem si vědom toho, že by se připravovala komerční podpora pro Fedoru. IMHO by bylo pro jednotlivé chyby efektivnější využít nějaký bounty systém.
      Co konkrétně vám přijde na RHELu zastaralé? Desktop i aplikace se snažíme upgradovat, kernel také dostává nové verze ovladačů. Přijde mi, že RHEL 7 není zase tak nemoderní systém, rozhodně je v tomto na tom mnohem lépe než jeho předchůdci.

  18. Robert Šmol napsal:

    Tak za mne to jsou urcite tyhle veci, laptop pouzivam zasadne na praci (full stack vyvoj):

    – stabilita
    – lepsi brightness (od urcite doby mi laptop meni brightness automaticky, ale skace to hrozne a dost to rusi. kdyz to nastavim manualne, tak to stejne zacne menit automaticky)
    – vydrz na baterie (sice pouzivam powertop, ale tam zase po rebootu musim pokazde jit a vypnout autosuspend pro mys..)
    – always on keyboard brightness (alespon pres setting)

    Mam Intel HW (Lenovo Yoga + dockistation), bezne se mi posledni dobou stavaji tyto veci (F25):

    – kompletni zasek PC https://bugzilla.redhat.com/show_bug.cgi?id=1442359
    – neprobuzeni po uspani
    – pri zadokovani kompletni restart waylandu do login screenu
    – nefungujici clipboard (cas od casu, hlavne mezi chrome/vscode a terminalem)

    Jinak je to bezva nastroj. Asi bych byl ochoten si koupit novy laptop, ktery by byl oficialne podporovan a vymazlen Dell/Lenovo (cca do 40 000,-).

    1. Jak už jsem psal výše, momentálně Fedora hardware enablement team oficiálně podporuje Thinkpad X1 Carbon, T4x0 a Dell XPS13 a XPS15. Obecně člověk neudělá chybu s tradičními Thinkpady (řady T a X). Mám/měl jsem T61, T400s, X201, X240 a všechny fungovaly až na drobnosti bezvadně včetně dockin station. Nejlépe se z hardwarových výrobců chová Dell, který má i vlastní tým linuxových vývojářů, kteří se o podporu starají.

  19. Gakithekiller napsal:

    No budu opakovat to co tu bylo řečeno a plus něco odemne.

    1. Jednodušší a stabilnější instalace proprietárních ovladačů grafik

    2.U Gnome bych ocenil lepší možnosti rozdělení oken a tenčí horní lišta (zbytečně zabírá místo.

    3. Sjednocení Gnome Control Center a Gnome Tweak Tool

    4.Flatpak by mohl mít kratší a jednoduší příkazy (Snappy oproti tomu rozhodně vede)

    1. 1. na tomto intenzivně pracujeme. Má to zpoždění. Původně to bylo ohlášeno pro F25, ale nešlo všechno tak rychle, jak jsme předpokládali. Po této zkušenosti nechci nic slibovat, ale doufám, že pro F26 by to mohlo být. Každopádně si jsme vědomi toho, že je to pro uživatele velký problém, a je to pro nás priorita.

      2. Do GNOME 3.26 se myslím plánuje možnost roztažení oken do 4 čtverců tažením do rohů jako doplněk k současnému roztažení na polovinu tažením do strany.

      3. Na to jsem odpovídal úplně nahoře.

      4. Toto už se výrazně zlepšilo. K instalaci aplikace tak dnes potřebujete třeba už jenom flatpak install telegram-desktop.flatpak. To mi přijde dostatečně krátké. Doufáme ale, že běžní uživatelé nebudou muset používat příkazy vůbec. Už dnes GNOME Software umí instalovat a aktualizovat Flatpaky. Stačí jen poklepat na stažený soubor.

  20. dell xps, hybridni grafika a dokina pripojena pres usb3.. Velice by se mi libila podpora prave pro monitory na te externi dokine. Je to nejaky displaylink driver, ale nerozumi si s tou hybridni grafikou.

    1. Toho grafický stack v Linuxu AFAIK ještě standardně neumí. Bude to jedna z priorit, protože toto bude standardní záležitost u notebooků v brzké budoucnosti. S největší pravděpodobností to ale bude podporované pouze na Waylandu. Rozchodit toto na X by bylo hodně náročné.

      1. Ono uz to bohuzel aktualni je, muj firemni business laptop jinou dokinu nez usb3 neumi.
        btw nepodarilo se mi k tomu nic poradneho najit, muzes poskytnout nejaky zdroje? Minimalne s testovanim rad pomuzu.

      2. Bohužel k tomuto nic konkrétního nemám. Dost taky záleží na tom, o jaký notebook a dockinu se jedná. Někdy je dockina pouze pasivní, ale čím dál častěji se dělá aktivní se samostatnou GPU a přenos notebook-dockina může klidně být nějaký proprietární formát (myslím, že Macbooky to tak mají). To je pak jen na reverse engineering.

  21. KejPi napsal:

    Fedoru sice nepouzivam, ale:
    – HiDPI support je jeste docela v pohode v Plasma, ale GTK aplikace casto vypadaji dost bidne (Gimp je katastrofa, GVim male ikony, atd.)
    – sjednoceni vzhledu prostredi – GTK aplikace vypadaji v Plasma jak pest na oko, i kdyz jsem se to snazil srovnat
    – fonty – i na linuxu muzou vypadat dobre (infinality), ale nakonfigurovat je do toho stavu neni uplne jednoduchy
    – dual grafika na NB – nastaveni je komplikovane a stejne to ve vysledku poradne nefunguje
    – power management – na stejnem HW je vydrz na baterce mensi nez ve Windows (oboje bez komplikovanych nastaveni pomoci powertop apod.)

    1. O integraci GTK a Qt aplikací se snažíme, ale nad GNOME, protože to je náš primární desktop. S Plasmou bohužel moc nepomůžeme. Máme tam jednoho člověka. GIMP a GVim na HiDPI monitoru vypadají špatně, protože pořád používají GTK2, které žádnou podporu HiDPI nemá. Dokud nebudou portované na GTK3, tak s tím nikdo nic neudělá. Třeba takový Gimp už se dá používat v nightly verzích, které GTK3 mají.
      Co se týče duálních grafik: Zkoušel jste to na Fedoře 25 nebo něčem novějším? Tam by to mělo fungovat out of the box.

  22. AW napsal:

    Kvalita lokalizace. Česká lokalizace Fedory a GNOME je sice dnes již na dost dobré úrovni (nicméně třeba ta slovenská je na tom již hůře), ale perfektní to stále není a navíc se o ni stará často pouze jeden člověk – pan Černocký, jemuž za to patří obrovské díky. Je bohužel znát, že lokalizace do jiných jazyků není pro RedHat priorita, což je škoda.

    1. Pokud máte konkrétní výhrady k lokalizaci, tak prosím nahlásit. O překlady GNOME se rozhodně nestará jen Marek Černocký, připravených je nás víc a rádi to zlepšíme. Drtivou většinu překládá Marek, protože je tak aktivní, ale není to tak, že by to bylo jen na něm.

  23. AW napsal:

    Další důležitý bod je, jak zde již zaznělo, jednoduchá a pohodlná distribuce a instalace aplikací třetích stran. Tohle snad alespoň částečně vyřeší Flatpak.

  24. Radek napsal:

    Naprosto minimalistický desktop, v podstatě jen launcher a lišta. Na tom si chci provozovat vlastní výběr programů, a zde trvám na bohaté funkčnosti (třeba Evince aspoň v Ubuntu neumí ani otočit stránku nebo vybrat obrázek z PDF – takže přechod na Okular, aspoň že v Ubuntu drží možnost provozovat taby v Nautilu). Takže za mě netlačit na prostředí a dělat funkčně bohaté aplikace provozovatelné v podstatě pod libovolným desktopem, tak jak si je uživatel vybere.

  25. Standa napsal:

    Co třeba udělat nějaké hlasování, které funkce / zlepšení by měly mít prioritu pro další vývoj? Ať uživatelé rozhodnou.

    1. Nemyslím si, že určování priorit vývoje pomocí ankety je šťastná volba. Zpětná vazba je cenná a já si vždycky rád poslechnu potřeby a názory uživatelů, ale pak to musí někdo zasadit do reálného rámce a udělat rozhodnutí a to dělají vždycky lidi, kteří na tom přímo pracují.

  26. Evžen napsal:

    Jsem běžný Evža uživatel používající LinuxMint. S Fedoru jsem si kdysi také hrál ,ale protože mi nechtěla přehrát mp3-ku dal jsem ji papa. Ubuntu ,Cent , Manjaro , Zorin …. hledal jsem všude možně ale vždy se vrátil k Mintu. Mám prostě rád tu jednoduchost a rychlost prostředí. Co bych si do budoucna na desktopu přál … asi ať neumře protože mobil a tablet dává pěkně zahulit PC. Moje mamina zapomněla i to kde je Enter 🙂 Hudbu si přehraji , film si pustím ,na web se dostanu , domácí video sestřihám v OpenShot , grafiku zmáknu v Gimpu a Inkscape , zprávu pošlu na Telegram , lanku nějak zmastím se Sambou pár her na Steamu taky zahraji. Tak co si přát …asi ať vývojáři mají chuť psát hry a sw pro linux to že odpiskali třeba Dooma který používá OpenGL a Vulkan je škoda. Přeji si aby linux sjednotil sílu a dal světu lehké prostředí a pevné když dám vypnout ať vypne když probudit tak šup ať to jede když dám zformátovat tak ať to všude maká. Takže hodně štěstí a ať se daří.

  27. Pali napsal:

    Podpora súčasne zapojených viacerých monitorov s rôznymi DPI a možnosť presúvať okna medzi monitormi. Ideálne aby si užívateľ v prípade potreby mohol prenastaviť multiplikatívne konštanty pre každý jeden pripojený displej a aby sa hodnoty zapamätali (napr. párovali voči EDID).

    1. Různé škálování na různých monitorech už je podporováno na Waylandu. Má to ale několik omezení. Nefunguje to pro aplikace běžící na XWaylandu, protože X různé škálování na různých monitorech neumí. Nefunguje to u aplikací, které jsou postavené na frameworcích, které škálování nepodporují (Qt4, GTK2,…). A nefunguje to, pokud jeden z monitorů není dostatečně HiDPI (DPI >= 192), aby se zaplo automatické škálování na 2. Bohužel jemnější škálování než po celých číslech GTK a GNOME zatím neumí. Ale pracuje se na tom. Obecně je tato oblast v poslední době hodně prioritní.

      1. Pali napsal:

        V podstate XRANDR pre každý pripojený monitor oznamuje jeho aktuálne rozlíšenie a jeho veľkosť v milimetroch. Z toho ide pre každý monitor dopočítať príslušné DPI.

        Problém predpokladám nastáva v tom, že samotná aplikácia si musí sledovať na ktorom monitore ma okno a pri presune medzi monitormi patrične preškálovať geometriu.

        To jemnejšie škálovanie je v podstate nutnosť, bez toho je to dosť na nič.

  28. Josef napsal:

    Píšu jenom svůj názor proč Fedoru nepoužívám. Při zkoušení asi před třemi roky se mi moc nelíbil instalátor. Možná je dnes vylepšený. Obával jsem se vyčlenění partišen pro Fedoru. Oproti Ubuntu a všem jeho odnožím mnohem méně přehledné. Druhá věc, která se mi nikdy nepodařila byla instalace nesvobodného ovladače Nvidie. Poslední věc která mě odradila po instalaci byl velice omezený repozitář sw v základu. Podle mě naprosto nesrovnatelný s Ubuntu také v základu. Nechci vůbec nic kritizovat jenom píšu proč jsem Fedoru zkoušel jenom krátkou dobu. V Suse to bylo mnohem a mnohem intuitivnnější na správu. Nakonec jsem stejně skončil u Kde-neonu a jsem velice spokojený bfu 🙂

    1. Díky za názor. Vaše zkušenost se víceméně shoduje s tím, co jsme od uživatelů slýchali jako slabiny Fedory. Instalátor byl před třemi lety zcela nový a měl hodně problémů. Hodně z nich si časem sedlo. Navíc ve F26 bude možné spustit klasický „rozdělovač“ disku, pokud člověku způsob, jakým to dělá instalátor ve Fedoře, nevyhovuje.
      Instalace ovladačů od Nvidie je taky problém, který se řeší. Viz. jeden z mých komentářů výše.
      Co se týče omezené nabídky sw, tak by mě docela zajímalo, co konkrétně vám chybělo. Fedora nemá tak rozsáhlé repozitáře jako Ubuntu/Debian, ale nepřijde mi ten rozdíl nějak dramatický.

  29. Vlado napsal:

    Nepouzivam Fedoru ale Ubuntu derivat, takze neviem ktorymi problemami trpi aj Fedora. Tu je zopar veci co mi vadia:
    – Bugy na ktore existuje workaround sa bud vobec neopravuju alebo len velmi pomaly. Nemam cas cely den hladat workaroundy na zname bugy.
    – PDF prehliadac s podporou vyplnovania formularov a podporou digitalnych podpisov.
    – Podpora Self encrypting drives (SED) s TCG OPAL a TCG Enterprise cez GUI. Chcem pouzivat HW enkrypciu HDD/SSD (vsetky nove SSD od Crucial podporuju TCG OPAL) http://www.anandtech.com/show/6891/hardware-accelerated-bitlocker-encryption-microsoft-windows-8-edrive-investigated-with-crucial-m500
    – OS by sa mohol vediet opravovat sam, ked na Windows robim daku vacsiu zmenu tak si vytvorim Restore point. Keby sa pri mojich zmenach nieco posralo tak jednoducho mozem vratit cely OS do povodneho stavu po nabootovani z instalacneho DVD windows (samozrejme cez GUI)
    – Podpora grafickych kariet je stale dost mizerna, Radeony HD5000 a HD 6000 maju v MESA podporu iba OpenGL 4.1 (aj to iba tie co maju HW podporu double precision, tie co nemaju double precision HW podporu su limitovane na OpenGL 3.3)
    – OpenCL v opensource ovladacoch AMD
    – Wayland remote desktop
    – Sleep/uspavanie/hybernacia – nepouzitelne
    – v poslednom case je Windows bezpecnejsi ako Linuxove distribucie lebo MS meni architekturu celeho OS proaktivne aby zlepsil bezpecnost, zatial co Linux riesi bezpecnost len reaktivne. Mozno by stalo za zvazenie pouzivat grsecurity kernel. (napr. do Ubuntu bolo pridane Kernel ASLR az v 16.04)
    – HiDPI podpora je mizerna

  30. Milan Zink napsal:

    Fedoru používám jako primární OS od verze 18.

    Vadí mi ve výchozím stavu otevřený firewall po instalaci! (porty 1025+ TCP/UDP)

    Ve Wayland-u:
    – podpora pro ‚color picker‘
    – share screen / remote desktop
    – chybí něco jako ‚xdotool‘ – chtěl bych přes klávesovou zkratku třeba zobrazit/skrýt okno konkrétní aplikace.

    Všechno by to mělo být implementováno na straně GNOME (kvůli designu Waylandu), ale když už se podařila podpora screenshot & screencast, pak nechápu na čem stojí výše uvedené:)

    1. Firewall: od určité verze je firewall ve Fedora Workstation otevřený. Je to z toho důvodu, že si hodně uživatelů stěžovalo na nefungující síťové služby a ve výsledku se ukázalo, že je to problém s blokujícím firewallem. Navíc to nebylo vyhodnocené jako výrazné oslabení bezpečnosti. Samozřejmě v nastavení sítí si člověk může několika kliknutími nastavit přísnější politiku.

      Wayland: share screen a remote desktop jsou teď rozhodně velké priority. Zvažuje se, že se minimálně pro share screen použije Pinos, což by mělo být takové PulseAudio pro video, které dokáže přesměrovávat a předávat video streamy. U xdotool nevím. Asi by bylo nejlepší udělat request for enhancement v bugzilla.gnome.org na Mutter. Myslím, že by na to šlo i napsat rozšíření pro GNOME Shell.

  31. Pali napsal:

    Správa SSL/TLS certifikátov na jednom mieste a pre všetky aplikácie (od konzolových ako wget/curl až po desktopové ako Firefox/Chrome, mailové klienti, …). Súčasne možnosť nastaviť certificate pinning pre konkrétne domény a opäť globálne pre všetky aplikácie. K správe certifikátov mať jedno pohodlné GUI.

  32. Pouzival jsem Fedoru, ale preferuju stabilitu pred novinkami a dlouhotrvajici (roky) podporu, proto jsem presel na CentOS. Z meho pohledu by potesilo:
    a) delsi podpora (ale to je asi proti filosofii fedory, asi tedy ad a) beru zpet 🙂
    b) stabilita, treba oddeleni toho fakt dulezityho (boot, jadro, systemd) aby se to fakt nerozbilo, tj. at je fedora pokrokova ve vsem ostatnim ale aspon at nastartuje (problem s UEFI byl duvodem odchodu jednoho myho kamarada od fedory k debianu)
    c) KDE – vim, mate na to jednoho cloveka, tak asi taky beru zpet 🙂 jinak ale Qt neni opravdu spatna technologie.
    d) flatpak – urcite ano, nebo proste neco jineho na kontejnerech zalozeneho co smaze piskoviste napric linux distribucemi co se aplikaci tyce (viz vzor android)

    1. Je možné, že za tou nestabilitou může být použití KDE? GNOME je výchozí, tak většina testovacího úsilí se vrhá tam. Jinak stabilita obecně je rozhodně naše priorita v poslední době a hodně se pro to dělá. Desktopový tým průběžné sleduje statistiky pádů a snažíme se ty nejčastější zachytit a opravit co nejdřív. QA zase hodně postoupilo s automatickým testováním. Podle mé zkušenosti udělala Fedora za poslední tři roky hodně velký pokrok ve stabilitě, ale týká se to primárně oficiálních edicí. Ty spravované čistě komunitou se mohou lišit kvalitou podle toho, kolik lidí se jim věnuje.
      Pokud vám vyhovuje CentOS, tak je to naprosto v pořádku. Nebereme RHEL/CentOS jako konkurenci, ale jako distribuci, která se s Fedorou dobře doplňuje. Fedora vždy bude kompromisem mezi novými věcmi a stabilitou, takže úrovně stability RHELu/CentOS asi nikdy nedosáhne, ale snažíme se, aby ten kompromis byl co nejlepší a zcela přijatelný na pracovním počítači.

  33. Petr napsal:

    Jako uživatel CentOS jsem rád za dokumentaci od RH.

    Jenomže tato dokumentace je ve skutečnosti „mýdlová opera“, vata, výplň papíru, obecné plky.

    Takže bych uvítal skutečně dobře zpracovanou dokumentaci.

    Nejhorší je to u systemd a k SELinuxu.

    Obojí je zřejmě těžce utajováno. 🙂

  34. Můj hlavní Linux-related painpoint se současným notebookem i s výběrem dalšího je GPU. Nepotřebuji sice dedikovanou GPU, ale v dané kategorii se těžko hledá laptop bez ní. Co jsem pročetl, někde to vypadá nadějně, někdo píše o horší podpoře nových modelů. A to jsem celkem nenáročný – nechci od GPU výkon, stačí mi, když nebude zbytečně topit a nebudu ji muset nijak řešit (hledat speciální repo pro ovladače / Bumblebee / bbswitch / …).

    Další problém s tím spojený je možná specifický pro starší hardware: HDMI mám připojené přes dedikovanou Nvidii. Nepodařilo se mi do HDMI dostat výstup, aniž by mi spadla Xka a systém se dostal do stavu zralého na restart. Ale u nových integrovaných GPU vidím spíše tři grafické vystupy, takže snad u nových notebooků nebude důvod pro napojení třetího grafického výstupu na dedikovanou kartu.

    1. Co se týče podpory dedikovaných grafických karet, tak ta by měla být ve Fedoře 25 a novější. Nevím, jak v jiných distribucích, ale vzhledem k tomu, že F25 s tím přišla první, tak to asi ještě tolik rozšířené nebude. Kombinace Intel+Nvidia(Nouveau) i Intel+AMD(amdgpu) by měly fungovat bez problémů. Pokud preferujete spotřebu před výkonem, tak rozhodně doporučuji používat ovladače Nouveau, které umí tu dedikovanou vypínat, pokud se nepoužívá. Více detailů naleznete na blogu vývojáře, který na tom pracuje: http://hansdegoede.livejournal.com/16668.html

      K tomu druhému odstavci: co popisujete, bude bohužel brzo realita u všech notebooků a grafický stack v Linuxu s tím zatím pořádně neumí pracovat. Aby na nových modelech Fedora a RHEL mohly běžet, je to pro nás jedna z nejvyšších priorit. Nemáme zdroje na to, abychom byli schopní implementovat podporu jak pro Wayland a X. Vzhledem k tomu, že pro Wayland je implementace jednodušší a je to budoucnost, budeme to pravděpodobně dělat jen pro Wayland.

      1. Ke spotřebě dedikovaných GPU: Díky za dobrou zprávu! Snad mi to rozšíří okruh kandidátů, zatím byl jeden. (Teď už se jen dočkat F25 v Qubes OS…) Takže dříve (2010) jsem instaloval proprietární fglrx kvůli spotřebě, za chvíli kvůli spotřebě bude naopak nutné použít OS driver.

        K HDMI: Myslel jsem, že je to naopak. Na starém notebooku mám iGPU s podporou dvou výstupů, ale notebook má celkem tři výstupy (integrovaný monitor, VGA a HDMI). U novějších procesorů jsem viděl spíše tři výstupy (byť jsem se díval na malý vzorek), navíc novější notebooky často nemají např. VGA, takže by pro to nemusel být důvod. Možná u notebooků s podporou docku to bude jinak – pokud má monitor, dva výstupy přímo na notebooku a třeba dva výstupy na docku, hned máme celkem pět výstupů, a tady je nutnost další GPU jasná. Ale jinde by to nemělo být moc potřeba. Nebo jsem něco přehlédl?

      2. Ano, u novější grafické karty by měly zvládat více výstupů. Bohužel informace, které zatím dostáváme od výrobců notebooků, jsou takové, že dedikovaná grafika bude mnohem více integrovaná než doposud a připojit třeba jen jeden externí monitor bez ní už ani nepůjde.

  35. Migilenik napsal:

    Pouze pár drobných věcí, které stejně neuspějí, protože jsou vám neúspěšně vyčítány už roky:
    1) Najměte si designera.
    2) Přestaňte rozmisťovat prvky tak, že by mezi nimi přistál Boeing 747.
    3) Přestaňte všechny důležité a praktické prvky schovávat do menu.

    Dále jen takové drobnosti, které mi nevadí.
    Anaconda je nelogická a pomalá, hlavně co se editace disku týče. Trochu mi chybí možnost Upgradovat verzi z chrootu, tuším od Fedory 22 to není možné. Jinak se systemd jsem spokojenej, pozdravujte Lennarta. 😀

    1. Designéry máme 🙂
      Anaconda bude mít od F26 tzv. Advanced partitioning, který spustí Blivet-gui, které má rozhraní hodně podobné tradičním nástrojům ala GParted. To by mohlo hodně lidem, kterým vadí řešení v Anacondě, vyhovovat.

  36. lzap napsal:

    Nekolik modelu laptopu ktere budou oficialne podporovany, tzn. Fedora nevyjde pokud QA neoveri funkcnost a nebudou tam blockery. Klidne at je to jen jeden model.

    1. Oficiálně podporované modely máme, jsou to Thinkpady X1 Carbon, T4x0 a Delly XPS13 a XPS15. Přibude k nim asi taky Thinkpad X2x0. Zatím na nich, pokud vím, vydání Fedory blokované nejsou, ale máme lidi, kteří na nich Fedoru pravidelně testují a nalezené problémy řeší.

  37. Taky se přidám. Mě by se líbilo, kdyby Fedora uměla normálně suspendovat na disk a pak se probudit. Od F21 mi to nefunguje, notebook se uspí, ale už se neprobudí.

    1. O jaký notebook se jedná? Toto je bohužel hodně různé hardware od hardwaru. Já jsem měl např. za posledních 10 let 4 různé Thinkpady, které mají obecně podporu v Linux velmi dobrou, a s uspáváním a probouzením jsem nikdy problém neměl.
      Jediný způsob, jak to můžeme řešit my jako tvůrce systému, je vyhlásit omezený počet oficiálně podporovaných modelů, kde budeme zajišťovat, že na nich Fedora/RHEL funguje. Bohužel pro jakýkoliv model na trhu to zajistit nelze :/

    2. Petr Mikulášek napsal:

      Tenhle komentář píšu na PackardBell (= Acer) s dvoujádrem AMD E1/1200. Uspávání neřeším od chvíle, kdy jsem tam narval Schroedingerovu kočku – prostě zavřu noťas, usne. Otevřu, zmáčknu libovolnou klávesu, login a jedu dál… Jestli se uspává do RAMky nebo na HDD, neřeším. Baterka to udrží pár desítek hodin (a je tam původní, z 1/2031).

      Na desktopu neuspávám, nehoním rekordy v uptime a boot do minuty není problém… Kdyby si to ale pamatovalo, který aplikace na které ploše byly spuštěný, bylo by to super.

  38. zdravim,

    fajn blog. Dobrej napad se zeptat. Vcelku by me zajimala zpetna vazba od Vasich klientu, co pozaduji.

    Priznam se, ze za tech 18 let, co Linux pouzivam, ze hodne dozral. Skoro uz ani nepotrebuju moc veci navic.

    Nejvice chybi kompatibilita s dokumentovymi formaty od Microsoftu. Specielne v LibreOffice. Bez toho se Linux nehne. Toto je klicove. Mozna by to byl zajimavej kontrakt. Na cteni je LibreOffice hodne dobry. Ale zapis se nelze spolehnout.

    Par detailu:
    – overeni elektronickeho podpisu v evince u pdf dokumentu
    – 30 bit barvy (10 bpc a vice) na monitoru a podpora aplikaci. AMD grafiky.
    – Zkusil jsem si naimportovat do Eclipse CDT IDE vetsi C++ projekt (1-2M radku). Nejde to uplne hladce a trva to oproti Jave nez clovek zacne pracovat. Klidne to muze byt nejake Vase preferovane IDE.
    – zkuste si nainstalovat Linux na Intel NUC nebo na AMD Ryzen HW.
    – funkcnost kopirovani mezi virtualboxem a linuxem (hostitel). Obousmerne. Jak oznaceni mysi, tak Ctrl+C,V.
    – doladit GTK+ Look&Fiel pro Javu.
    – podpora GIT v komercnich nastrojich pro architekturu a kresleni UML.

    gf

    1. Požadavky od zákazníků jsou různorodé. Asi v tom nemůžu moc zabíhat do detailu. Mnohem méně řeší třeba desktopové prostředí, respektive řeší spíš, aby to mělo věci důležité pro jejich provoz, než to, jestli má horní lišta 50 nebo 70px nebo jestli jsou ikony moc velké nebo ne. Věci, kvůli kterým se komunita dokáže dohádat v diskusích do krve, většinou vůbec neřeší.
      Hodně požadavků má se točí kolem podpory hardware. Podpora nových GPU, modelů notebooků, které ve firmě používají atd.

      Jinak díky za podněty. Projdu si je. Podpora pokročilejších věcí kolem PDF v Evince se tu opakuje, tak to je asi oblast, na kterou by se stálo podívat.

      1. Pavel Kysilka napsal:

        Klidne mailnete nebo zavolejte, kdyby bylo neco nejasneho. Kdyztak jeste zalovim v pameti, co bylo pro zakaznicky dulezite. Nejakych prechodu na Linux jsem se ucastnil.

  39. pesfilipes napsal:

    Chybi poradna podpora nastaveni vicekanaloveho zvuku (5.1 a vice). PulseAudio je zabugovane v tomto uz roky, nepamatuje si konfiguraci po restartu u nekterych kanalu.. Instalace baliku, ktere nejsou v repozitari udelat co nejjednodussi – jen klikani. Mit za kazdou cenu vse v systemu lokalizovane – to je problem vetsiny distribuci.
    Zepta se Vas to na heslo anglicky.. Pritom se jedna o vec, kterou vsichni zajiste uvidi. Nebo odhlaseni, casti zakladni konfigurace systemu nebo dokonce instalace. Tohle se nesmi nikdy stat. Pokud ano, pusobi to jako beta verze. Rozhodne ne system vhodny pro pracovni nasazeni.

    1. Ve Fedoře se snažíme mít všechno lokalizované. Minimálně to, co se dá považovat za součást systému. Všechny aplikace jsou už hodně široký cíl na 100% pokrytí. Přesto se může stát, že výjimečně na uživatele vyskočí třeba dialog SELinuxu, který ještě nikdo nepřeložil, protože to je dost komplikovaná věc. Pokud je to něco exponovanějšího, tak se to snažíme opravit hned. Kvůli tomu i používám systém v češtině. Už delší dobu jsem ale na něco takového nenarazil.

    1. Nemyslím si, že by Nautilus byl špatný file manager. Ano, několik funkcí z něj bylo odstraněných a potom na několik vydání ztratil správce, takže si získal reputaci aplikace, která byla okleštěná o funkce. Poslední tři roky má ale hodně aktivního vývojáře, který odstraněné funkce implementoval (chybí snad jen dvoupanelový režim, ale Nautilus prostě vždycky byl jednopanelový správce a pokud chce člověk dva panely, má na výběr hned několik specialistů) a přidal řadu dalších. Nautilus dnes rozhodně nemá méně funkcí než Nautilus před 5 lety.
      Co se týče textového editoru, gedit má sice na první pohled jednodušší rozhraní, ale všechny funkce zachované a myslím, že na výchozí textový editor jich nemá málo.

      Jinak pokud máte na mysli nějaké konkrétní nedostatky, byl bych za ně rád, ať je můžeme zvážit.

  40. mirek napsal:

    pridam par postrehov za seba:

    1. veeeeeeeeeeeelmi by som uvital, keby v dialogu pre tlac pribudla volba vytlacit dokument ako booklet.
    2. ked pripojim bluetooth-ovy externy reproduktor, po sparovani sa v nom zacne zvuk prehravat okamzite. to, co sa ale automaticky neprepne, je ovladanie hlasitosti. takze zvuk sice hra v externom repraciku, ale ovladat ho nemozem. az ked si rucne prepnem zdroj zvuku v nastaveniach.
    3. podpora pre screen recording vo waylande. ale to je zrejme otazka casu a mozno nejake pilotne appky uz su (moj mocny skript vyuzivajuci ffmpeg uz zial nefunguje 😦

    1. 1. Booklet musí být podporovaný tiskárnou. Pokud jej podporuje, tak se tato volba objeví buď na kartě Dokončení nebo v Pokročilých volbách.
      2. Podívám se, jestli to je obecný problém nebo jen problém konkrétního zařízení.
      3. Ano, je to jen otázka času. Je to jedna z našich priorit.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.