Nadpis je tak trochu zkratka. Ve skutečnosti jsem nekoupil skutečnou tunu CO₂, ale povolenku na vypuštění tuny CO₂ do ovzduší. A vlastně jsem ani přímo nekoupil tu povolenku, ale CO2IN, což je virtuální měna, jejíž podkladové aktivum jsou evropské povolenky na emise CO₂. Proč vlastně něco takového dělat?

Emisní povolenky, které byly v EU zavedené v roce 2005, jsou tržním přístupem k regulovaci emisí CO₂. Ty jsou klasickým příkladem externality, tedy činnosti, kterou jeden subjekt způsobuje jiným subjektům nedobrovolné náklady bez kompenzace tržním mechanismem. Bez započtení externalit do nákladů pak můžou některé činnosti zdánlivě vycházet ekonomicky nejvýhodněji, ač je jejich celkový dopad podstatně méně výhodný. Teplárna může spalovat uhlí, fungovat levně, ale jen díky tomu, že nemusí nikomu kompenzovat svůj podíl na oteplování klimatu, které způsobuje ohromné náklady zase někde jinde.

Podmínky u externalit se zpravidla narovnávají regulací nebo zpoplatněním. Buď činnosti s negativními externalitami omezíme, nebo se snažíme o promítnutí veškerých nákladů do jejich fungování. Na rozdíl od direktivních kvót systém emisních povolenek využívá tržní principy. EU každý rok vydává určitý počet povolenek. Vybrané, energeticky náročné podniky dostávají určité množství zadarmo, ostatní si je musí koupit. Toto množství se každý rok snižuje. S povolenkami lze obchodovat, takže podnik, který se rozhodne investovat do ekologie a sníží své emise pod udělené množství povolenek, může nadbytečné povolenky prodat a z toho investice do ekologičtějšího provozu financovat. Podnik, který svoji ekologickou zátěž nesnižuje dostatečně, je naopak penalizovaný tím, že chybějící povolenky musí dokupovat. Jak se množství povolenek snižuje, roste jejich cena a tudíž i výhodnost ekologického provozu.

A jak do toho zapadá CO2IN? Emisní povolenky může nakupovat kdokoliv, nejen firmy, které musí. CO2IN je virtuální měna z dílny české Skupiny Amper. Její podkladové aktivum jsou emisní povolenky a její cena je pevně navázaná na cenu povolenek. Co bylo dosud dostupné jen na pro běžného smrtelníka nepřístupné burze, může nyní každý nakupovat z pohodlí svého mobilu. Vy nakupujete nebo prodáváte CO2IN a Amper podle toho na trhu obchoduje povolenky, aby byly CO2INy v oběhu čím kryté.

A proč CO2IN nakupovat? Amper se to snaží primárně propagovat jako způsob, jak tzv. offsetovat svoji uhlíkovou stopu. Nabízejí kalkulátor, kde si každý může spočítat, kolik jeho spotřeba a životní styl vyprodukují CO₂. Nákupem CO2IN stahujete určité množství povolenek z trhu a tím tak de facto zabráníte tomu, aby je někdo jiný mohl využít k vypuštění daného množství CO₂. Amper se taky snaží kolem měny vytvořit určitý ekosystém, v kterém by měna obíhala a žila si svým životem. Nejenže můžete jejím nákupem zabránit vypuštění určitého množství CO₂, ale taky byste si za to mohli něco koupit. Případně může sloužit jako uchovatel hodnoty.

Je to zajímavý kontrast k Bitcoinu. Zatímco jeho hodnota je odvozená od pálení elektřiny na výpočtech a tudíž produkce CO₂ (odhaduje se, že uhlíková stopa těžení Bitcoinu je ročně skoro 40 milionů tun CO2!), hodnota CO2IN je odvozená od CO₂, který jsme do atmosféry nevypustili.

Daly by se najít ale taky jiné způsoby využití CO2IN. Jejich nákup může být určitý způsob, jak se zahedgovat proti vlivu ceny emisních povolenek na cenu elektřiny. Když poroste cena elektřiny kvůli rostoucí ceně povolenek, bude vám to kompenzovat rostoucí hodnota CO2IN. A naopak. Můžete také prostě jen spekulovat na růst ceny.

Amper vydělává na poplatcích. Bere si 1 % z nákupu, 2 % z prodeje a 0,1 % z převodu.

Já jsem zatím jen takový pasivní pozorovatel. Nakoupil jsem jen symbolicky cca 120 CO2INů (emisní povolenka na 1 tunu CO₂ je 100 CO2INů), což má momentálně hodnotu 1900 Kč, zkouším, jak služba funguje, a sleduju, jak se vyvíjí. A taky jí fandím. Je to zajímavý nápad, který má globální ambice. Bylo by skvělé mít zase jednou český projekt s globálním dosahem.