Máme tu nový jízdní řád Českých drah a s ním i změny cen. Dráhy opět zdražují, přitom kvalita je stále stejná – katastrofální. Po železnici cestuju docela často. Ač je kvalita tohoto cestování v podání ČD hrozná, stále je pro mě nejvýhodnější. Zaprvé mezi Luhačovicemi a Prahou teď jezdí tři přímé rychlíky denně a zadruhé cestování autobusem nesnáším. Musím ale konstatovat, že Student Agency udělaly pro zpříjemnění cestování v autobuse maximum a vyždímaly tak z tohoto způsobu cestování téměř vše. Naopak cestování vlakem má obrovské možnosti, ale ČD má v jejich naplňování obrovské rezervy. Poprvé jsem jel do Prahy ve třech letech, dnes je tomu 20 let, ale když jedu vlakem, tak jedu ve stejně starých a špinavých vagónech jako tenkrát. Za 20 let se toho ve světě změnilo hodně, u ČD téměč nic. ČD jsou takové velké muzeum v přírodě – skanzen na kolejích. Jedinými vlaky na úrovni je pár EC/IC a Pendolino. Aby ČD nenabízely aspoň jednu službu výhodně, tak se rozhodly Pendolino předražit. Letos na jaře jsem jel Pendolinem z Olomouce do Prahy za 200 Kč na studenstkou slevu, což mi přišlo ještě jako přijatelná cena. O to větší bylo moje překvapení, když jsem chtěl tento týden jet Pendolinem z Prahy do Brna, se studentskou slevou to vyšlo doslova na hubičku – 341 Kč. Chvíli jsem zůstal v němém úžasu a kontroloval jsem, jestli jsem neudělal nějakou chybu, jestli jsem nezadal první třídu nebo není v ceně šampaňské. Chybu jsem neudělal, opravdu se jedná o obyčejné místo v druhé třídě a ještě se studentskou slevou, normální cena je 500 Kč a v první třídě dokonce 670 Kč. Jenom podotýkám, že v luxusně zařízených autobusech Student Agency stojí stejná trasa se studentskou slevou 129 Kč! A to nepočítám akce jako cesta pro všechny za 50 Kč.
A to není vše, s novým jízdním řádem si pro nás Dráhy připravily nová překvapení, která snesou opravdu jen ti nejotrlejší milovníci železnic. Rychlíky Praha-Morava nabírají zpoždění i přes hodinu. Kdyby aspoň jezdily s konstatním zpožděním, člověk by s tím mohl počítat, takto musí mít v denním rozvrhu hodně velkou vůli. Dostatečnou mezeru v rozvrhu však musíte mít taky před odjezdem. Nikdy totiž nevíte, jak velká fronta na lístek vás na nádraží čeká. Dnes jsem o půl sedmé ráno dorazil na Hlavní nádraží a naskytl se mi bizardní pohled. V dlouhé šňůře pokladen (snad 20) byla otevřená jedna jediná a u ní 30 metrů dlouhá fronta. To už jsem si opravdu říkal, jestli si z nás Dráhy dělají prdel nebo ne. O pátečních a nedělních spojích, kdy má člověk problém nacpat se aspoň do uličky, se nemá ani cenu zmiňovat. Před pár lety jsem to absolvoval a raději se těmto dnům vyhýbám, protože to pro mě byl nejotřesnější cestovatelský zážitek v životě.

Co s Českými dráhami dělat? Dráhy měly dvacet let na to, aby se sebou něco udělaly. Šanci nevyužily. Pořád je to ten obrovský moloch, který trpí přezaměstnaností, má staré a špinavé vagóny a každoročně představuje černou díru na miliardy daňových poplatníků. Úsměvné jsou argumenty, že s méně zaměstnanci to nejde dělat a dráhy musí být zákonitě ztrátové. Nejlepším důkazem o opaku jsou železnice, které ČD opustily kvůli nerentabilitě. Jedné z nich se ujal soukromý dopravce, místo 47 pracovníků, tak teď pracuje 25 a železnice je zisková… Nevím, jestli by privatizace ČD měla potřebný efekt. Monopol by zůstal monopolem a tahal by ze státu peníze jako doposud. Na kvalitě by moc nepracoval, proč taky? Možná by pomohlo, kdyby se ČD rozdělily např. na tři konkurenční společnosti. Co by ovšem určitě pomohlo, by bylo vpuštění konkurence na české železnice. Zatím drážní úřad svými přehnaně přísnými pravidly uměle brání monopol ČD, také proto již tento rok nemáme první konkurenci. Osobně se velmi těším na vstup Student Agency na železnici, ke kterému by mělo dojít do tří let. Doufám, že na ní udělá stejný průvan jako v autobusové dopravě. Před jejím vstupem do autobusové dopravy taky nejrůznější podniky ČSAD tvrdily, že to prostě líp nejde. Zatímco v autobusové dopravě, kde panuje tvrdá konkurence soukromých firem, může jezdit téměř každý na slušné úrovni. U Českých drah, které se prohlašují za veřejnou službu, může jezdit na úrovni jen pár vyvolených (normální člověk nedá 500 Kč za trasu Praha-Brno) a zbytek jezdí ve špíně. Tomu se říká socialismus v jeho pravé podobě 🙂
Nezbývá než vytrvat a nenechat si otrávit Českými drahami cestování po železnici.