Evropské volby se blíží a já jsem se zamýšlel nad tím, koho vlastně volit. Stran je hodně a člověk může vybrat pouze jednu. Navíc při volbách do Evropského parlamentu je averze voličů k experimentování již tradičně menší. Tak koho?

Strany jsem vzal vyřazovací metodou (od nejméně přijatelných):

• KSČM – toto je strana, která pro mě vždy byla, je a bude nevolitelná. Víc to nemá smysl komentovat.
• Úsvit – jak psal Hlavenka: Tomio má jednoduché řešení na složité otázky a názor má naprosto na vše. Když k tomu připočtu, že nemají problém se dát dohromady s pravicovými extrémisty a dělat Rusům užitečné idioty na Krymu, je to jasný kandidát na vyškrtnutí.
• ČSSD – proevropská strana, ale v Bruselu toho moc neudělala. Její poslanci patří k nejčastěji chybějícím a mají mezi nimi taková individua jako Falbr. Volební program neslaný nemastný. V čele Jan Keller, který se může pochlubit tak akorát tím, že je snad jediným známým akademikem, který se míchá do ekonomie a levice ho může prezentovat za svého.
• ODS – jejich volební kampaň je dokonalá ukázka schizofrenie. Průzkumy trvale ukazují, že jejich voliči jsou výrazně proevropští, ale oni pořád hrají na protievropskou notu. Způsob, jakým táhnou proti euru, a jejich hesla jsou hloupé.
• Svobodní – volil jsem je při posledních volbách před pěti lety. Ač s nimi v některých bodech souhlasím, na rozdíl od nich si myslím, že vystoupení z EU není pro ČR reálnou alternativou. Kritizují nejrůznější nařízení EU a jedním dechem dodávají, že místo v EU můžeme být v EFTA, ale jaksi už nezmiňují, že drtivá většina těch nařízení platí také pro státy v EFTA. Také jaksi nezmiňují, že celá řada těch nařízení nevznikla v Bruselu, ale u nás, protože naši úředníci chtěli být papěžštější než papež a tak je implementovali v někdy lehce a někdy v hodně odlišné podobě, než jak to vlastně chce Brusel.
• ANO – k ANO mám výhrady už kvůli rostoucí moci Babiše. Je fakt, že na kandidátce mají zkušené evropské politiky v čele s Teličkou. Méně sympatické už potom je, že Telička byl hlavním vyjednavačem před vstupem do EU a je obecně známé, že jsme si moc dobré podmínky nevyjednali. ANO se občas do těch podmínek strefuje a střílí tak nechtěně do vlastních řad.
• KDU-ČSL – kdyby za ně opět kandidovala Zuzana Roithová, tak asi volím je. Ta totiž byla nejaktivnějším naším poslancem a např. na případu ACTA bylo vidět, že se o problematiku jako jedna z mála zajímá a snaží se ji řešit.
• Zelení – víceméně volitelná strana, jednoznačně proevropská s celoevropskou působností. Ani ta kandidátka není úplně zlá. Ideologicky blíž by mi asi byl LES (Liberálně ekologická strana), ale tam si zase nejsem jistý personálním obsazením.
• TOP09 – mají docela silnou kandidátku. Lídrem je bývalý viceguvernér ČNB na druhém a třetím místě jsou Jiří Pospíšil a Stanislav Polčák, kteří IMHO patří k tomu lepšímu ze současné politické scény. Ze zadních pozic to jistí zásadový Jaromír Štětina. Nicméně TOPka do evropských voleb není u mně na úplné špici.
• SNK-ED – tak trochu můj černý kǔň, v čele kandidátky Daniel Kroupa, který patřil k tomu lepšímu mezi politiky 90. let, na pátém místě potom Jiří Witzany, který mě učil na výšce a který byl opravdu férový chlap.
• Piráti – trochu překvapivá jednička. Nicméně ve volbách do EU jsem vždycky experimentoval. Jaké jsou jejich plusy? Je to jedna z mála stran, která má celoevropské pokrytí a věnují se evropským tématům. Právě jejich silná témata jako ochrana soukromí nebo autorský a patentový zákon jsou věci, které se řeší a mají řešit na evropské úrovni. V neposlední řadě je na druhém místě kandidátky Marcel Kolaja, můj kolega z Red Hatu, a tomu nemám problém hlas hodit.

Stran kandiduje samozřejmě výrazně více, ale jsou to straničky, které nemají reálné šance na úspěch a ničím mě nezaujaly na rozdíl od SNK-ED. Otázkou je, jestli své preference u voleb realizuji. V době konání totiž budu zrovna v Pekingu. Na druhou stranu v zahraničí jsem nikdy nevolil, tak proč to jednou nezkusit? 🙂