Digitalizace státu je celkem zvučné téma. Bere se napříč politickým spektrem jako něco veskrze pozitivního. Roky si dáváme za příklad Estonsko, všichni chceme, aby byl stát „smart“, aby nám ulehčoval život a neotravoval nás s věcmi, které si dokáže zjistit sám. Jenže to přání se nenaplňuje. Digitalizace státu je daleko za svým potenciálem a lidi za tím vidí neschopný stát a rigidní úředníky. Já mám ale v poslední době pocit, že stát je v tomto jen odrazem celospolečenského nastavení. My tu digitalizaci ve skutečnosti zase tak moc nechceme a stav digitalizace státu není negativní deviací, ale odrazem přístupu k digitalizaci v celé společnosti.
