Jelikož se sestra chystá na první školní semestr na vysoké škole a jako studijní pomůcku dostala starší notebook, který jsem před pár lety ostatně používal i já. Jeho konfigurace není žádná oslnivá: Mobile Intel Celeron 1,13GHz, 256MB SDRAM, 20GB Ultra ATA/100 HDD (rychlost pravděpodobně 4200 otáček/min.). Celkově se mi v poslední době osvědčila rodina distribucí kolem Ubuntu. Na sestřiném počítači je Kubuntu od ledna, já mám na notebooku Ubuntu něco přes rok a na počítači našich rodičů je zhruba měsíc. Abych sestru nezatěžoval změnou prostředí, rozhodl jsem se pro Kubuntu. Bohužel po několikadenním provozu se ukázalo, že i přes určité optimalizace je systém neúnosně pomalý. Rozhodl jsem se proto pro jinou distribuci – SAM Linux.
Už jsem ji jednou zkoušel a jak jsem tady na blogu psal již tenkrát se mi zdála hodně povedená. SAM Linux je distribuce odvozená od PCLinuxOS a postavená na nenáročném, ale komfortním prostředí Xfce. Instalace probíhá stejně jako na Ubuntu, spustíte liveCD a ikonou na ploše. Instalace byla maximálně jednoduchá a zvládl by ji pravděpodobně úplně každý. Docela mě překvapilo, že po nainstalování se mi automaticky rozběhlo 3D prostředí. Na zhruba 7 let staré integrované kartě od Intelu! To mě docela vyrazilo dech. Bylo ale vidět, že to funguje už na hraně a občas se to trhalo, proto jsem to vypl a zapl jsem pouze kompozitního manažera, kterého má v sobě Xfce. Ten si většinou vystačí jen s efekty průhlednosti oken, ale zase funguje naprosto bez problémů i na tak staré kartě.
Problémy trochu nastaly při práci se zdroji softwaru. Narozdíl od Ubuntu, kde se zmrazí zdroje software a už se nepřidávají nové verze, jen se opravují chyby těch stávajících, v PCLinuxOS a tedy i v SAMovi tvůrci distribuce průběžně přidávají nové verze programů a to může a způsobuje dobré problémy. Například hned napoprvé mi zhavarovala aktualizace systému, protože se tam hádaly knihovny o různých verzích. Sice stačilo tu starší odinstalovat a už to běželo bez problémů, ale co to pomůže, když se o té chybě dozvíte, až máte stáhnutých 300MB balíčků a musíte je všechny stahovat znovu… Při instalaci jednoho programu jsem zase narazil na problémy s rpm databází, to vyřešil příkaz rpm –rebuild. Práce se softwarem tedy není tak bezproblémová jako v případě Ubuntu, ale nejsou to problémy, s kterými by si zkušenější uživatel neporadil. Samozřejmě ne všechny balíčky naleznete v repozitářích a PCLinuxOS není tak známá distribuce, aby pro ni sami tvůrci softwaru balíčky vytvářeli. PCLinuxOS/SAM sice používá APT a jako nádstavbu Synaptic, ale vychází z Mandrivy a používá RPM. Podařilo se mi bez problémů nainstalovat balíčky nejen pro Mandrivu, ale i pro Fedoru a Suse, tím ale nechci říct, že je to 100% pravidlem.
Samotné prostředí Xfce je něco na způsob odlehčeného Gnome. V podání SAMa se však jedná o jedno z nejpěknějších prostředí, s jakým jsem se setkal. Ikonky vypadají nádherně a efektně působí i wbar na zpouštění aplikací ve stylu MacOS X. Pro méně pokročilé uživatele může být odrazující, že se wbar konfiguruje přepisováním konfiguračního souboru. Na druhou stranu se jedná o maximálně přehledný a jednoduchý konfigurační soubor, v kterém se zorientuje každý pokročilejší uživatel.
Nakonfigurovat systém není v SAMovi žádný problém, podědil totiž po Mandrivě mocnou sadu konfiguračních nástrojů přehledně poskládanou do Ovládacího centra. O příkazovou řádku prakticky nezavadíte. Nastavení síťové tiskárny byla otázka asi dvou minut. Překvapilo mě, jak si systém poradil s PCMCIA wifi kartou, stačilo zastrčit do slotu a vše fungovalo out-of-box, ne jako ve Windows, kde musím doinstalovávat ovladače. Nastavení wifi sítě bylo také hračkou, jsem ale zvědavý, jak si wifi manager poradí s WAPem, kterým je chráněná síť ve škole.
Prvním zklamáním pro mě byl pokus o suspend a hibernaci. V Xfce jsem nikde nenašel volby pro suspend a hibernaci, tak jsem se rozhodl nainstalovat Gnome Power Manager, který to umožňoval. Jenže místo suspendu a hibernace mi vyskočily chybové hlášky. V repozitářích jsem tedy našel nějaké balíčky na podporu těchto dvou věcí. Poté se mi podařilo notebook uspat, bohužel už se neprobudil 🙁 Hibernace opět skončila chybovou hláškou a ani se neprovedla. Je to o to smutnější, že v naprosto všech ostatních distribucích včetně předchozího Ubuntu suspend fungoval naprosto bezproblémově. Pamatuji si, že suspend jsem na tomto notebooku provozoval již na Mandraku 10.1, což jsou tři roky zpátky.
SAM mi však přinesl to, co jsem od něho čekal, podstatné zrychlení práce na starém notebooku. SAM je i mnohem rychlejší než Xubuntu, protože PCLinuxOS je podstatně rychlejší než Kubuntu, takže nejde jen o zvolené prostředí, ale i o celkovou optimalizaci a nastavení systému. Na druhou stranu distribuce není tak do detailu odladěná jako Ubuntu. Ani se není čemu divit, SAM Linux byl do nedávna one man show, takže s širokou komunitou kolem Ubuntu se nemůže porovnávat. Jedná se však po podružné problémy, které sice otravují, ale nijak výrazně nekomplikují práci. Jako např. že při spuštění Amaroku vyskočí hláška, že nemůže navázat kontakt s klauncherem a ikonka Amaroku neskončí na liště v trayi, ale vlevo nahoře jako samostatně okno.
Napsat komentář