Po dlouhé době jsem na svůj notebook vpustil další distribuci a nainstaloval si vedle Ubuntu taky openSuse 10.3. Samozřejmě cílem bylo srovnání s tím, že kdyby z toho Suse vyšlo opravdu dobře, nahradil bych jím Ubuntu, u kterého jsem nedávno přešel na ještě vývojovou verzi 7.10. Jak si tedy openSuse ve srovnání vedlo?
Jelikož v poslední době preferuju Gnome, stáhl jsem si Gnome verzi Suse. Škoda je, že nefungovalo jako liveCD, kde bych nabootoval a ikonou na ploše spustil instalační proces. Tento způsob instalace mi přijde pohodlnější než klasická instalace, která byla použita u této verze openSuse. Na instalaci nebylo nic vyjímečného a obtížného, klasická klikačka. Samotný systém byl nainstalován zhruba za hodinu s tím, že se připojil k internetu a hodně balíčků stahoval z něj. I tak je ale instalace stále výrazně pomalejší než u Ubuntu. Za instalaci tedy dávám body spíše Ubuntu.
Výrazně však vývojáři openSuse zapracovali na startu systému. Údajně ho zkrátili na polovinu a je to znát. Zatímco moje Ubuntu startuje přesně jednu minutu, Suse to zvládne za 37s. Oba systémy se vypnou za stejný čas, zhruba 20s. V Ubuntu a ostatně všech ostatních distribucích jsem měl vždy problémy s hibernací a uspáním na disk. Suse sice suspend neumí taky, zato hibernuje naprosto bez problémů, to bylo pozitivní zjištění. Také všechny funkční tlačítka včetně wifi tlačítka s ledkou fungovaly out-of-box. Bohužel velmi dobrý první dojem z podpory ACPI rychle zkalila skutečnost, že Suse nerozpozná baterku, to umí nové Ubuntu naprosto bez problémů. Jinak je podpora hardwaru v mém notebooku u obou distribucí víceméně bezproblémová. Tato část tedy skončila remízou.
Obě distribuce preferují jako grafické prostředí Gnome. U obou lze ale KDE buď doinstalovat nebo si opatřit přímo KDE verzi, v případě openSuse je to CD s KDE, Ubuntu má Kubuntu. Ač nemám s KDE v Suse velké zkušenosti, musím konstatovat, že je mu věnována přece jen větší pozornost než u Ubuntu. Kubuntu je totiž dle mého výrazně horší distribuce než Ubuntu a to, že se vývojáři více zaměřují na Ubuntu s Gnome, jde hodně vidět. Co se týče Gnome a tedy defaultního vzhledu obou distribucí, tak musím konstatovat, že obě jsou povedené. Ubuntu přišlo jako první s pěkným vzhledem Gnome a Suse si na tom v poslední době dává taky dost záležet. Osobně mi přijde vzhled Suse přece jen více profesionální a více dotažený do detailu. Naopak se mi zase více líbí rozvržení Ubuntu, které má narozdíl od Suse dvě lišty a mně osobně to přijde mnohem ergonomičtější. openSuse se pouze s jednou lištou jednoznačně snaží napodobit Windows, aby to nebyl po přechodu pro uživatele moc velký šok, dokonce jsou v základu vypnuty virtuální plochy. Rozdíly jsou také v tzv. "start" nabídce. Zatímco Ubuntu má klasické menu, openSuse přišlo s vlastním nápadem a místo klasického menu nabízí okno, kde naleznete odkazy na nejoblíbenější programy, poslední programy, ovládání systému, kontrolu stavu nebo hledání. Nápad to je zajisté dobrý, ale já jsem si na to pořádně nezvykl a v konečném důsledku mi přišlo, že jsem přes to pouštěl aplikace pomaleji než přes klasické menu. Pokud totiž aplikaci, kterou chcete pustit, nenajdete mezi svými oblíbenými nebo naposled puštěnými, musíte ji nechat vyhledat nebo spustit prohlížeč aplikací, což je zbytečně moc kliknutí. Za prostředí dávám přece jen o trošku více bodů openSuse.
"Start" nabídka a Spouštěč programů
Konfigurační nástroje jsou podle mě největší slabinou Ubuntu a naopak velmi silnou stránkou openSuse. Ubuntu má nedostatek grafických konfiguračních nástrojů. Až do nynější verze se například každý musel hrabat v konfiguráku xorg.conf, aby se mu podařilo správně nastavit x server a že to občas věru nebylo jednoduché. Situace se v tomto směru u Ubuntu lepší, ale stále platí, že plno věcí člověk musí nastavit přímo v konfigurácích a že Ubuntu nemá ucelené ovládací centrum. Naopak openSuse má Yast a to je pravděpodobně to nejlepší z grafických konfiguračních nástrojů ve světě Linuxu. V Yastu může člověk v pohodlí grafického prostředí nastavit nepřeberné množství věcí, najdou se tam i takové věci jako nastavení snímače otisků prstů. Yast se také od posledních verzí výrazně zrychlil. Výhodu má i v tom, že je napsán jak v Qt tak v GTK, takže neznevýhodňuje ani jedny z uživatelů dvou nejpopulárnějších prostředí. Co se týče konfiguračních nástrojů, jednoznačně kraluje openSuse.
Konfigurační nástroj Yast
Instalace software je naopak velmi silnou stránkou Ubuntu. Po Debianu totiž zdědilo obrovské repozitáře, já v nich mám momentálně přes 23 tisíc balíčků. Najdete tam prakticky všechny běžné programy a když už nějaký výrobce dává ke stažení balíčky na svých stránkách, .deb je tam vždy. Nikdy jsem se nesetkal s konflikty knihoven, instalace jednotlivých balíčků není problém. Synaptic považuji za momentálně nejlepší instalační program. Modul v Yastu není špatný, od minulé verze prošel výrazným zrychlením, přesto je Synaptic rychlejší a přijde mi použitelnější. openSuse má také velké repozitáře, ale velikosti repozitářů Ubuntu ani zdaleka nedosahují. V instalaci software tedy body pro Ubuntu.
3D prostředí lze jednoduše zprovoznit u obou systémů, v Ubuntu mi jelo automaticky, v openSuse to zabralo několik kliknutí. Je škoda, že openSuse nabízí v Yastu pouze XGL (AIGLX lze ale také zprovoznit). XGL je sice možná ambicióznější technologie než AIGLX, ale zase trpí mnoha dětskými nemocemi a přehrávání filmů nebo 3D hry jsou v něm problém. Naopak Ubuntu upřednostňuje AIGLX a XGL nabízí pouze tam, kde to jinak nejde. V 3D prostředí body pro Ubuntu.
Klasické menu v Ubuntu
Jednou z nejdůležitějších charakteristik systému je stabilita. Ta je u Ubuntu výborná, používám ho více než rok a musím říct, že Ubuntu prostě pracuje. Žádné problémy se stabilitou jsem u Ubuntu nezažil (pokud nepočítám rané fáze betaverze). S openSuse nemám tak dlouhé zkušenosti, abych mohl stabilitu objektivně hodnotit. Pravdou ale je, že po minimálním používání se mi openSuse výrazně zpomalilo a dokonce mi v jednom účtu odmítá spustit prostředí Gnome. To všechno aniž bych na této distribuci prováděl nějaké experimenty. V tomto tedy musím dát body Ubuntu, ač je mi jasné, že to nemusí být objektivní hodnocení.
Závěrem bych chtěl konstatovat, že obě distribuce na mě dělají dobrý dojem a považuji je momentálně za dvě nejlepší distribuce na desktop. OpenSuse mi nenabídlo žádnou dostatečnou přidanou hodnotu oproti Ubuntu a jelikož Ubuntu více než rok spokojeně používám, není důvod ke změně.
Více screenshotů: openSuse, Ubuntu
P.S. Dodatečně jsem zjistil, že toto je můj stý článek na blogu, takže by to chtělo nějakou oslavu :hat:
Napsat komentář