Shit happens

Včera jsem se vracel z posilky. První nepříjemné překvapení bylo to, že nejel výtah. Šlapat si to po tréninku dřepů do jedenáctého patra není žádný med. Přitom šlapání do schodů cítím, že levá noha došlapuje nějak divně. Podívám se na podrážku a říkám si: Je to bahno nebo to druhé? Při bližším ohledání (rozuměj přičichnutí) bylo nad vší pochybnost jasné, že je to to druhé. Jenže jak se toho zbavit? Na podobné věci si dávám pozor, takže se mi to již roky nestalo. Ze všeho nejméně jsem se toho chtěl dotýkat. Nakonec jsem se rozhodl podrážku umýt zachodovou štětkou nad mísou na záchodě. Následujících pět minut bych asi vraždil, kdybych měl tu možnost, mými společníky byla bota, štětka, smrad a zlost. Jedinou mojí myšlenkou bylo to, že za neuklízení exkrementů po psech by se měly sekat ruky. Na závěr jsem botu ještě opláchl a pro jistotu umístil přes noc na balkon. Jenom vzpomínám na moje pobyty v Anglii, Skotsku a Severním Irsku, kde se člověk vůbec nemusel bát ulehnout do trávy. Taky tam za ponechání oněch věcí svému osudu hrozila pokuta 1000 liber.
Co dodat? Prostě shit happens.

Advertisements
Shit happens

3 thoughts on “Shit happens

  1. anonymous napsal:

    Anonymous writes::-D 😀 😀 tohle 100% vyhraje soutez o nejdebilnejsi prispevek na blogu 😀 Detailni popis jak nekdo cisti hovno vod psa z boty jsem jeste necetl 😀 😀

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s