Sofia – první dojmy

V pátek jsem se po náročném zkouškovém a vlastně po celém podzimu dočkal dovolené. Z Vídně jsme letěli do Sofie, kde máme strávit šest dní. Letiště v Sofii je na hlavní město opravdu malé. Doletěli jsme před třetí hodinou odpoledne a ten den mělo přiletět už jenom pět letadel, což je v porovnání s Prahou, kde ve špičce přistává jedno letadlo za minutu, opravdu málo. Ihned po příletu se na nás vrhli taxikáři. Jeden byl obzvlášť agresivní, nejdříve to na nás zkoušel s 30 eury za cestu do hotelu (hotel nám psal, že to obvykle stojí 6 euro). Nakonec slevil na 10 eur, ale raději jsme zvolili jednu dopravní firmu, která nám zařídila mikrobus do hotelu za 18 eur, což je hodně pohodová cena vzhledem k tomu, že to byla cesta přes celé město.
Ihned před letištěm jsme se setkali s místním koloritem, volně běhajícími psy. Ti jsou všude, v Sofii je jich údajně kolem 50 tisíc. Typický sofijský pes vypadá jako něco mezi ovčákem a nějakým menším podvraťákem. Naštěstí to nejsou psi agresivní. Po cestě jsme prožívali trochu šok. I když jsme jeli po hlavních městských tazích, kličkovali jsme po zablácené cestě mezi obrovskými děrami. Místní sídliště jsou taky poetické. Napadlo mě při pohledu na ně slovo Chánov. Jistě, nejsou tak hrozné, v Chánově jsou některé bloky průhledné, ale stařím a stavem se jim docela blíží. Navíc hrají vším možným. Tady asi nefungují nějaké stavební a architektonické komise, takže tady si může k paneláku přistavit cokoliv. Nebyl to ale problém jen sídlišť, celá řada budov vypadá tak, jakoby do nich 50 let nikdo neinvestoval a nechal je jen chátrat. Slušně omítnutý barák je tu fakt luxus. Co nás ale překvapilo nejvíc je nekončící bordel. Jakoby tu ani nefungovaly odpadkové koše, odpadky jsou všude, dvorky a zahrady domů jsou zaházené harampádím. Ono to asi není o penězích, např. české vesnice v Rumunsku jsou ještě mnohem chudší, ale čisto tam je, na to člověk nemusí být bohatý.
Samotný hotel je v pohodě, je to takový průměr a nestojí tolik – dvoulůžák 66 leva za noc (1 leva = 14 Kč). Po úvodní cestě jsem ani nedoufal v internet, ale byl tu. Bohužel wifi síť chce heslo, což na recepci neví nebo nechtějí říct, a trial connection trvá jen tři hodiny denně. Jelikož má hotel české majitele, jsou tu i české stanice ČT1 a Prima přes satelit.
Jídlo je tu taky levné. V bufáči člověk dostane jídlo s pivem za tři leva. V dobré restauraci v centru jsem platil za jídlo a dvě piva asi 12 leva. Snídaně máme na hotelu, ale jsme tam snad jediní, kdo tam opravdu snídá. Bulhaři si vezmou noviny, kávu a hulí. Lidi tady kouří výrazně víc než u nás, zákaz kouření v restauracích by tu pravděpodobně způsobilo národní rebelii. Známé značky cigaret (Camel, Marlboro atd.) tu ale běžně nekoupíte, jen nějaké jejich značky.
Městská doprava je tu parádní, to především díky tomu, že je zdarma. Tedy zdarma není, ale bylo nám řečeno, že tu revizora prakticky nepotkáte a kdyby jo, tak pokuta činí jen 10 leva, takže jezdíme zadarmo, stejně jako většina místních. Nechápu, kdo to tady financuje. Na druhou stranu při pohledu na vozový park už začínám tušit. Sice naši linku do centra obsluhují nové autobusy, které jsou srovnatelné s těmi v Praze, ale zbytek je fakt na rozpadnutí. Autobusy Ikarus a tramvaje ČKD už mají desítky let provozu za sebou. Metro jsme nezkoušeli, za to se prý platit musí. Docela obvyklým způsobem dopravy tu stále jsou povozy s koňmi. Mašírujete si to po nejvyhlášenějším sofijském bulváru a vedle vás se najednou proženou cikáni s koňským povozem.
Nákupy se tu moc nevyplatí. Oblečení a elektronika tu je stejné drahá nebo dražší než u nás. Včera jsme měli taky štěstí, že jsme v autobuse narazili na studenta, který nás ochotně provedl po městě, za což jsme mu potom zaplatili oběd. Ne každý je tu však dobře smýšlející. Dnes málem okradli moji sestru. Stála v řadě na ulici u bufetu a už se jí hrabali v baťohu, naštěstí si toho všiml její přítel a odehnal je. Posléze jsme ale viděli, jak na té samé ulici v dálce bezostyšně okradli jednu starší paní.
Zítra máme trochu oddychový den, plánujeme zkusit bulharský Burger King, což je taková moje malá fastfoodová slabost 🙂 Jinak tu vaří docela dobře, bulharská kuchyně je dobrá a dobré jídlo jde sehnat i v bufáči, i když raději zajdu do restaurace. Pivo tu taky není zlé. Hodně rozšířený je tu Staropramen, ale piva jako Zagorka (opravdu to nemá nic společného s naší populární zpěvačkou 🙂 ) nebo Kamenitza jsou v pohodě. V úterý plánujeme lyžování na Vitoshy, což je dva tisíce metrů vysoký masív přímo nad Sofií. Půjčení lyží je za hubičku a denní permanentka stojí 35 leva.

Chrám Alexandra Něvského, největší kostel v Sofii

Další foto zde.

Advertisements
Sofia – první dojmy

2 thoughts on “Sofia – první dojmy

  1. anonymous napsal:

    ostrava writes:jojo s vaším člankem se my vybavují vzpomínky na Sofii byl jsm tam 6měsíců pracovně a je to děs nechápu jak je mohli pustit do EU

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s