Tak jsem po dnešku obohacený o další zážitek. Cestovat s vyhlášenými "fanoušky" Baníku Ostrava v jenom vlaku se nepoštěstí hned tak někomu. Původně jsem chtěl jet do Prahy už v osm, ale nakonec jsem to odložil až na desátou dopolední. Cesta probíhala normálně, měl jsem zapnutý notebook a dával dohromady nějaké překlady. V tom jsme však dorazili do České Třebové a na nástupišti se objevil rozvášněný dav baníkovců, kteří se okamžitě vrhli na náš vlak. V ten moment jsem mi problesklo hlavou, co se dneska koná a o co jde… do prdele. Začali z venku bušit do oken a tlačit se do uliček. V tu ránu jsem si uvědomil, že asi nebude nejlepší nápad mít vytažený notebook, takže jsem ho rychle zaklapnul a schoval do baťohu. Jeden cestující byl tak pohotový, že přiskočil ke dveřím a zamčel je. Čím více se plnila ulička, tím méně se to líbilo chararům z Ostravy, kteří se rozhodli, že se do našeho kupé dostanou silou. Začali lomcovat s dvěřmi a škvírou vytáhli závěs, aby na nás líp viděli. Naštěstí se jednalo o lůžkový vůz, který měl kromě klasického zamykání ještě řetízek, který se zdál přece jen bytelnější. V ten moment nám nebylo nadvakrát do zpěvu. Nešlo jen o nějakou fyzickou újmu (už nám začali vyhrožovat zabitím a nadávat do pražských kurev), ale já tam měl i notebook a zrcadlovku za 20 tisíc. Čím déle s dvěřmi lomcovali, tím více bylo jasné, že řetízek dlouho nevydrží. Jeden z cestujících se tedy rozhodl otevřít okno a zavolat policajty. Ti se nakonec dostali do uličky a začali chránit naše dveře. Naštěstí i výrazně opilí baníkovci měli k policistům respekt a po odstřejší slovní výměně se stáhli. Jen prohodili, že si na nás počkají v Praze před vlakem a zašlapou nám hlavu do nástupiště. Naštěstí jsme jeli až na Hlavák a oni museli vysednout už ve Vršovicích.
Po zbytek cesty už byla situace klidná. Ve vagónu byli tak 2-3 policajti a dva přímo u našeho kupé. I baníkovci se uklidnili, snad tím, že začali střízlivět, protože neměli přístup k chlastu. Zmohli se jen na sprosté nadávání přihlížejícím v Pardubicích, pro něž byl náš vlak očividně aktrakcí. Ve Vršovicích už čekaly desítky těžkooděnců, které v hojném počtu doplňovali novináři a fotografové. Když jsem se díval z okna, dokonce za mnou doběhl štáb České televize a udělal se mnou krátký rozhovor na téma mé cesty s baníkovci. Prý se to ale do hlavního zpravodajství nedostalo. Na stadionu byl nakonec sektor hostů až nezvykle klidný.
P.S. Ráno mě zase nemile překvapily České dráhy. Prý si uvědomily, že v prosinci studentům málo zdražily jízdné, tak musely zase podražit. Nyní už musím platit za cestu do Prahy 239 Kč. Ale na druhou stranu, nedejte to za ten luxus. 🙂
Napsat komentář