Dnes jsem měl tu možnost poprvé instalovat Windows 7. Nejnovější verzi Windows jsem neměl možnost si pořádně vyzkoušet, natož ji instalovat, takže to, co je pro některé denním chlebem, je pro mě nevšední zážitek 🙂
W7 jsem instaloval na počítač, kde už na jednom disku je Fedora, a přibyl k němu druhý, na který měly jít Windows. Bohužel hned na začátku instalace nastal problém. Instalátor odmítal na daný disk systém nainstalovat. :doh: Zkoušel jsem různé kroky podle rád na fórech – naformátovat disk na NTFS, dát mu bootovací flag, změnit pořadí bootování disků,… Nic nepomáhalo. Nakonec jsem se dočetl, že instalátoru Windows dělají problémy jiné oddíly v počítači a taky že jo. Zkusil jsem disk s Linuxem odpojit a instalátor přestal odmlouvat. Jiné oddíly dělají Windows dokonce takové problémy, že když jsem disk později znovu připojil Windows hlásily, že jsou poškozené, a musel jsem udělat obnovu. Kdo by tohle čekal v roce 2011?

Na druhou stranu jsem zaznamenal i několik pozitiv. Systém se docela rychle nainstaloval, mnohem rychleji než Windows XP. A co je nejdůležitější: téměř všechno po instalaci už fungovalo. Instalace už tedy není celodenní záležitostí, kdy hledáte ovladače po všech čertech, jako tomu bylo u XP. Po instalaci nefungovala pouze zvukovka a wifi karta. Jejich modely jsem musel najít v Linuxu, protože ve Windows jsem nenašel rozumný způsob, jak zjistit, pod jakým názvem se jednotlivé hardwarové komponenty hlásí. Při instalaci ovladače zvukovky jsem narazil na další kuriózní věc – abych mohl zprovoznit blbou zvukovku, musel jsem stáhnout 120 MB balastu, který po rozbalení zabíral dokonce 230 MB :yikes:

:pingu: Fedora byla na onom počítači nainstalovaná za 15 minut a všechen hardware okamžitě fungoval včetně tiskárny. Windows 7 mají tedy v tomto ohledu co dohánět. Nicméně pokrok ve srovnání s XP tu vidět je.