Minulý týden jsem strávil na mé možná nejoblíbenější konferenci – Flock, která je zaměřená na přispěvatele do Fedory. Před dvěma lety jsem ji pomáhal v Praze organizovat, letos jsem byl „jen“ přednášející. Co jsem se na akci dozvěděl a jaké mám dojmy z Krakova?

Flock vznikl sloučením amerického a evropského FUDConu (Fedora User and Developer Conference). Zjistili jsme totiž, že tyto dva FUDCony na rozdíl od toho asijského a latinoamerického jsou navštěvované především přispěvateli, a nebylo příliš šťastné mít půlku přispěvatelů na jedné konferenci a druhou na druhé. I když to znamenalo vyšší náklady na dopravu, konference se spojily do jedné, aby se mohli všichni potkat v jeden čas na jednom místě. Flock se každý rok přesunuje mezi Severní Amerikou a Evropou. Poprvé se konal v Charlestonu, potom v Praze, loni v Rochesteru a letos v Krakově.

I když člověk sleduje dění kolem Fedory pozorně, vždycky se na Flocku dozví něco nového a často přímo od lidí, kteří na tom pracují. Konverzace na chodbách jsou taky nenahraditelné. Hodně věcí se dnes přesouvá do digitálního prostoru včetně konferencí. Ubuntu Online Summit budiž příkladem. Nicméně já to nepovažuju za dobrý krok. Po těch mnoha letech, co se pohybuju v open-source komunitách, můžou směle prohlásit, že osobní kontakt je nenahraditelný a často se velmi rychle vyřeší věci, které by jinak trvaly mnohem déle.

Z letošních přednášek jako vždy stála za pozornost úvodní keynote od Matthew Millera o stavu Fedora Projectu. Fedora se snaží v maximální možné míře zachovávat soukromí uživatelů, takže nesbíráme ani anonymní data o instalacích. Je tedy těžké přesně určit, jak velká je naše uživatelská základna. Nicméně Matthew dokáže z infrastruktury Fedory vždycky vytáhnout tolik dat, že dokáže stav projektu docela dobře popsat.

Matthew například zmínil, že počet přispěvatelů do Fedory, u kterých lze jednoduše změřit aktivitu, je něco přes 2000, ale celkový počet přispěvatelů odhaduje na 4000. To je opravdu slušná základna.

Několik ukazatelů také indikuje docela prudký nárůst uživatelské základy, který začal s Fedorou 20-21. Matthew také zmínil pár ukázek hodnocení posledních vydání Fedory v médiích. S Fedorou jsem už skoro 6 let. Vždycky to bylo solidní distro, ale za poslední 2-3 roky má docela jasný směr a neuvěřitelně se zlepšilo ve stabilitě a uživatelské přívětivosti. Dřív byly recenze smíšené, poslední 2 vydání jsou veskrze pozitivní. A odráží se to i na uživatelské základně. Mě obzvláště těší, že se na tom podílíme velkou měrou, protože Workstation má 80% podíl na staženích Fedory.

Matthew také zmínil, že má informaci od jednoho nejmenovaného velkého cloudového poskytovatele, že používají Fedora Atomic na všech jejich nodech. A vzhledem k tomu, že se prý jedná o opravdu velkého poskytovatele, dělá to z posledních vydání Fedory ty s vůbec největším počtem instalací, ačkoliv se to neprojevuje na počtu stažení a přístupů k repozitářům.

Kevin Fenzi na své přednášce uvedl, že dostávají denně 12-25 tisíc mirrorrequestů z instalací Rawhidu. To znamená, že počet jeho uživatelů je v řádech tisíců, což je taky hodně překvapivé číslo a opět znak toho, že se kvalita zlepšuje i tady. Ještě nedávno byl Rawhide jen pro odvážné, kteří si dokáží spravit systém sami. Mně se ho několikrát ani nepodařilo nainstalovat.

Zaujala mě také přednáška Jonathana Dietera, který už více než 10 let používá Fedoru na 100+ počítačích na soukromé střední škole v Bejrutu. Bylo zajímavé slyšet, s jakými problémy se člověk při takovém nasazení setkává. I Jonathan potvrdil výrazné zvýšení kvality Fedory v posledních letech. Říkal, že dřív se stávalo, že nějaký update jim systémy rozbil. Za poslední tři roky ale nezaznamenal žádné vážné a vlastně ani malé problémy, které by způsobily updaty. Říkal, že pro ně také není problém půlroční cyklus vydávání. Upgrade na novou verzi prý pro něj znamená půlden práce, což je jednou za půl roku akceptovatelné.

Já jsem měl kromě přednášky o Fedora swagu hackfest zaměřený na psaní AppStream metadat pro aplikace a jejich rozšíření. Měli jsme jen dvě hodiny a byl to spíš workshop než hackfest. Než jsem všem vysvětlil všechna specifika, byla půlka času pryč a jelikož byli všichni v této věci nováčci, práce se nehýbala příliš dopředu. Nicméně je to něco, k čemu se můžou kdykoliv vrátit, tak snad to někoho zaujalo natolik, že bude pokračovat. Výsledky můžete vidět na wiki.

Zajímavých přednášek a workshopů bylo na Flocku samozřejmě mnohem víc. Téma, které na Flocku rezonovalo asi nejvíc, byla modularizace, jejíž řešení pro Fedoru představil Langdon White. Zajímavý přístup, který se drží spíše starého světa balíčků než vytváření izolovaných světů, jako jsou snapy. Mě osobně zaujala přednáška o Fleet Commanderu. To je něco, co nikdo jiný pro Linux nemá, a ani Microsoft to pro Windows nemá vyřešené tak elegantně.

Konference se opět konala v konferenčních prostorech hotelu, kde byla většina účastníků také ubytovaná. To oceňují především ti, kteří letí přes půl světa, bojují s časovým posunem a potřebují si občas odskočit na pokoj a na chvilku si lehnout. Já zase oceňuji, že si můžu odskočit třeba zaplavat do hotelového bazénu. Doufám, že to bude stejné i na Flocku příští rok.

Organizátoři nám zajistili také prohlídku města. Krakov je opravdu pěkné, historické město. Asi ne rozsahem památek na úrovni Prahy, ale rozhodně patří z tohoto pohledu do užšího evropského výběru. Historické centrum se také podařilo v posledních letech hodně pospravovat. Lidi, kteří Krakov navštívili před 10 lety, říkají, že město opravdu prokouklo. Cesta z Brna autem byla také hodně v pohodě. 350 km a za 3,5 hodiny s lehkou nohou. Vše po dálnici. Když to srovnám s cestou autem do Katowic před pár lety, je to obrovský rozdíl. Nejen v Krakově jde vidět, že Poláci vyždímali z evropských fondů každou korunu a investovali to lépe než my. Přitom cenová hladina se v Polsku drží stále pod úrovní ČR, minimálně, co se týče jídla a pití. Rozhodně zajímavá destinace na dovolenou.