Těžko se mi tomu chce věřit, ale pobyt na Bahamách se přehoupl do druhé půlky. Na dva dny se nám vytratilo slunce a zatáhlo se, přišel také velký vítr. Prý jsou to dozvuky hurikánu, který řádí v Nicaragui. Aspoň že teplota se pořád držela mezi 25 a 30. Dnes se slunečné počasí konečně vrátilo.
Mezitím se jsme stačili ještě více prozkoumat Nassau. Nejlepší je místní bleší trh, tam člověk koupí všechno od kubánských doutníků až po hodinky Rolex. Také tu platí staré dobré smlouvání. Člověk musí začít tak na 30 % původní ceny, prodávající se chvíli tváří, že je to skoro urážka, až se nakonec sejdete někde na 50-70 %. Restaurace jsou tu drahé asi jako v Kanadě. Jídla začínají na 10 dolarech, průměr je tak 20-25. Občas tu člověk narazí na zajímavé paradoxy. Dojde do restaurace, kde jsou příbory pečlivě zabaleny do bavlněných ubrousků, ale pivo dostane s tím, že ho má pít přímo z láhve.
Co jsem nepochopil vůbec, je, že místní obchody (a to i obchody pro turisty v centru) zavírají kolem 6-7 večer. Noční život tedy nulový. Asi to je tím, že je mimo sezónu a Bahamy jsou cílené spíše na americké turisty vyššího věku, proto jsou také považovány za nejdražší destinaci v Karibiku.
Doprava je také docela exotická. Na silnicích vládne na první pohled totální chaos, jakoby tu neměli žádná pravidla. Zajímavé však je, že to kupodivu jaksi záhadně funguje. Asi to je tím, že tady nikdo nikam nespěchá jako u nás.
Kvalita místního zdravotníctví je na vysoké úrovni, o čemž už jsme se bohužel mohli přesvědčit taky. Jedna Švédka z naší skupiny dostala nějakou plicní a žeberní infekci, která je provázena hodně velkou bolestí, takže nakonec musela do nemocnice. Jelikož byly večer všechny veřejné nemocnice zavřené, musela do soukromé, která má sice špičkový personál a vybavení, ale za ošetření zaplatila 750 dolarů. I když je člověk pojištěný, musí první všechno zaplatit na dřevo a až potom se může dohadovat s pojišťovnou.

Bazén v našem resortu