Dnes je to přesně 20 let, co se u nás začal hroutit komunistický režim. Když ale pročítám diskuse na Internetu, tak nestačím zírat, když vidím, kolik lidí by se nejraděj vrátilo před 89. Doufám, že to je jen několik ukřivděných individuí, kteří dokáží zaspamovat celé fóra. Nedokážu dost dobře pochopit, jak může někdo volat po návratu vlády komárů.
Když to u nás prasklo, bylo mi pět let, takže jsem obdobím socialismu relativně nezasažený. Přesto výrazně ovlivňuje můj život. Kvůli němu dostávám za stejnou práci u nás zaplaceno dvakrát míň než moji kamarádi ze západní Evropy. A nesmaže to ani nižší cenová hladina. Přesto mám ještě obrovské štěstí v porovnání s mými rodiči. Mí vrstevníci ze západní Evropy mají rodiče, kteří procestovali půlku světa a domluví se anglicky. Moji rodiče tu příležitost neměli a komunistický režim jim tak vzal kus života. Já mám 25 a už jsem procestoval celou Severní Ameriku a velkou část Evropy. Oni se mohli podívat tak maximálně do Tater. Platy u nás jsou stále neporovnatelné se Západem, ale na rozdíl od mých rodičů se můžu svobodně rozhodnout a klidně odejít pracovat třeba do Anglie.
Tato svoboda je k nezaplacení a nepřevážila by ji ani lepší ekonomická situace, která rozhodně za komunistů nenanovala. Plno lidí s nostalgií vzpomíná na to, jak stálo jedno pivo dvě koruny, ale už si neuvědomují, že průměrný plat byl 2-2,5 tisíce. Relativní cena tedy zůstala stejná, jen zmizely ty šílené patoky, na které člověk často z důvodu absence konkurence narážel. Dalším příkladem může být máslo. To stálo 10 Kč, v dnešních cenách tak 100. Je statisticky dokázáno, že nyní vydáme na základní potřeby jako ubytování a jídlo menší procento platu než před 20 lety. Na auto člověk s průměrným platem šetří dvakrát kratší dobu než před 20 lety. A to se vůbec nebavím o kvalitě zboží a výběru. Dnes dojdete do obchodu a můžete si vybrat z desítek druhů ovoce a zeleniny, za komunistů byly některé jen na Vánoce. Nějak se mi vryla do paměti reportáž z TV pořadu, kde pouštěli zprávy staré 20 let. Byla o otevření nové prodejny ovoce a zeleniny v rámci podpory občanské obslužnosti. Pohled na prodejnu byl komický. Čerstvá zelenina nikde a místo ní jen regály s asi třemi druhy konzerv.
Rodiče mi vyprávějí, jak bylo složité sehnat kvalitní zboží. Tuzex byl drahý a lidový stát na něm své občany okrádal hned dvakrát. Nejdříve neférovým směnným kurzem bonů a poté vysokými cenami. Ceny kvalitního zboží ze Západu byly v porovnání k platům astronomické. Chtěl bych vidět, jak by se nyní lidem líbilo dát za zimní bundu celý měsíční plat nebo za hudební věž klidně pět platů. Ne vše byla otázka peněz, něco prostě člověk nesehnal, ani kdyby se rozkrájel.
Musím se smát tvrzení některých lidí, že studentům se nyní žije hůře než za komunistů. Moc dobře si pamatuju vyprávění mojí mojí mamky, která jednu dobu žila jen na houskách a salám kupovala na kolečka. Studuju už hodně dlouho, ale studenta, který by řešil takové problémy, jsem ještě nepotkal. Nehledě na to, že na rozdíl od doby před 20 lety, se dnes může každý student přes léto sebrat a odjet pracovat na Západ, kde si může vydělat několik tisíc dolarů, které stačí bohatě na pokrytí celého roku.
Těžko se na době komunismu hledá něco pozitivního. To, že si člověk mohl v práci jednoduše nakrást a moc se nenadřel, neberu. Krádež moje hobby není a práci nedělám jen kvůli penězům, ale protože mě baví. Pokud má smysl, nemám problém pracovat tvrdě. Pár pozitiv mě přece jen napadá. Jedním z nich je ubytování. Postavit barák za komunistů bylo levné a to i v porovnání k platům. Ne vše ale bylo tak růžové. Chtěl bych vidět všechny, co vzpomínají na zlatou bytovou politiku komunistů, jak by zírali na ubytování, které jsme měli do mých dvou let. Jsem si jistý, že by to dnes 10/10 mladých rodin odmítlo. Pak jsme sice byt dostali, ale taťka musel změnit zaměstnání a málem kvůli tomu vstoupil do strany. O kvalitě se také příliš hovořit nedá. Jaký je umakart svinstvo si člověk uvědomí až to bourá a stáví místo toho něco slušného. Dál mě napadají ještě jesle. Ty opravdu fungovaly lépe. Nic dalšího mě nenapadá a přijde mi to trochu málo v porovnání s výhodami dnešní doby, kterých můžu vyjmenovat desítky.
Proto se ptám: Opravdu chceme být znovu zavřeni v republice, jezdit v zastaralých škodovkách, stát fronty na banány a šetřit několik výplat na zboží, které je na Západě úplně normální? Já tedy ne.
Napsat komentář