Na konferencích jsme víc offline a je to asi dobře

Mám teď za sebou dvě tradiční české open-source konference – LinuxDays a OpenAlt – a všiml jsem si jednoho zajímavého posunu: zmizela komunikace na sociálních sítích během konferencí.

Po roce 2010 jsme najednou měli všichni v kapse zařízení, z kterého jsme mohli jednoduše sdílet zážitky a postřehy odkudkoliv. A lidi to minimálně na IT akcích začali dělat ve velkém. Pod hashtagem dané konference byl stream zpráv od účastníků, jak se jim líbí ta která přednáška, kde v okolí se dá dobře najíst, co je zaujalo mezi stánky. Organizátoři akcí to využívali k informování návštěvníků, stánkaři k lákání na svůj stánek. Pamatuji se, že jsem napsal, co máme zajímavého na stánku, a lidi se na základě toho došli opravdu podívat.

Na vrcholu tohoto trendu byly populární tzv. Twitter wally. Jednalo se zpravidla o webové aplikace, které zobrazovaly nejaktuálnější zprávy pod daným hashtagem a které běžely na obrazovkách v chodbách nebo se promítaly přímo v přednáškovkách, aby měli přehled i ti, kteří to nesledují v mobilu.

A dnes tohle všechno prakticky vymizelo. Když jsem se to počítal po LinuxDays, tak na Mastodonu bylo během konference celkově 14 zpráv s hashtagem a na Twitteru jen 8. Během OpenAltu jich s hashtagem bylo na Mastodonu 20 a na Twitteru 8. Ještě jsem se podíval, zda to náhodou nejede na Bluesky. Tam s hashtagy obou konferencí několik zpráv bylo, ale až na jednu to všechno byly zprávy bridgované z Mastodonu.

Všechno jsou to každopádně naprosto mizivá čísla oproti tomu, co jsme vídali před deseti lety. Kam se to podělo? Přemýšlel jsem o tom a dobral jsem se ke čtyřem důvodům:

  • Mikroblogování je dnes podstatně roztříštěnější než před deseti lety. Tenkrát jsme všichni byli na Twitteru. Ten dnes upadá. Open-source komunita se z velké části přesunula na Mastodon, ale ne celá. Někdo je ještě na LinkedInu, někdo na Bluesky atd. Když není jedno místo, kde jsou všichni, efekt univerzálního komunikačního kanálu mizí.
  • Konferenční komunikace se z části přesunula do instant messagingu. Tento trend začal už před 8-9 lety. Pro návštěvníky konference se vytvořila skupina (typicky na Telegramu) a ta sloužila pro konferenční komunikaci. Oproti mikroblogovací platformě to má výhodu v tom, že se jedná o ne zcela otevřenou komunikaci. Co se stane na konferenci, na ní taky zůstane. Nemá to podobu veřejně dohledatelných zpráv. Pro některé to je bezpečnější prostor než sociální síť. Navíc je to rychlejší, jsou tam vychytávky jako sdílení polohy apod. Nicméně i tento způsob komunikace dost upadl. Během OpenAltu bylo v jeho skupině na Telegramu jen 20 zpráv.
  • Lidi jsou dnes na sociálních sítích podstatně pasivnější. Než aby sami nasdíleli nějaký příspěvek z konference, raději to všichni nechají na nějakém influencerovi, který odtamtud udělá cool video, na které se pak všichni podívají a olajkují mu ho. Všechny velké sociální sítě se posunuly směrem, kdy malá skupina tvoří obsah pro pasivní zbytek. Nové platformy jako Tiktok už takto fungují od začátku.
  • Lidi po Covidu prostě nemají takovou potřebu sdílet zážitky z konferencí online. Jsou tím po covidových letech do určité míry přesycení a když někam vyrazí, nechtějí do mobilu ťukat zprávy o tom, jak se tam mají.

Celkově tu změnu nehodnotím negativně. Ano, mělo to své kouzlo, bylo díky tomu jednodušší během konference upozornit na váš stánek nebo přednášku, ale v dnešní předigitalizované době je jakýkoliv posun směrem k offline vítaný. Nakonec konference jsou od toho, aby se člověk s lidmi potkal osobně. Jinak bychom jen mohli z domu sledovat streamy a psát si o tom na sociálních sítích. To už jsme tu jednou měli a nebylo to úplně ono. 🙂

Jak to vidíte vy? Taky na sobě pozorujete, že z konferencí sdílíte online méně?

6 komentářů: „Na konferencích jsme víc offline a je to asi dobře“

  1. schmaker avatar

    @sesivanyblog To nebude záležitost jen konferencí – všechno to chodí ve vlnách.Kdysi byl za hrdinu každej, kdo měl telefon a lidi rádi tlachali. Dneska nám roste generace, která telefon nechce brát, protože je obtěžuje.Poté přišel IM, kterej byl super, protože máš každýho okamžitě k dispozici. Akorát že dneska nikdo okamžitě k dispozici bejt nechce a běžně záměrně reaguje „až se mu bude chtít“Pak přišel FB a další socnety, kde ale algoritmy, enšitifikace a trollí farmy totálně zničily uživatelskej zážitek, takže i tam už lidi chodí s nechutí.Co bude dál – kdoví… 😀

    1. Michal Janda avatar

      @schmaker @sesivanyblog V práci je častý model že někdo napíše přes Teams jestli může zavolat:-) Když mně někdo volá napřímo cítím to jako nátlak.

      1. schmaker avatar

        @MichalJanda @sesivanyblog Já to mám podle situace, ale většinou se snažim o to, aby byl „adresát“ varovaný a telefonát čekal.

        Co může počkat, řeším zprávou/e-mailem a byť se mi kolega nejdřív smál, tak nám to funguje i v práci mezi stoly 3 metry od sebe 😁

  2. Lukáš Jelínek avatar

    @sesivanyblog
    V dobách Twitter zdí vznikalo dost příspěvků jen proto, aby se zobrazily na té zdi 😉

  3. Perg avatar
    Perg

    Dobrý postřeh.
    Celkově bych řekl, že jsou z toho lidi unavení (a mají proč).

    Osobně na přednášky naživo chodím i z toho důvodu, že chci být „offline“.

  4. Lukáš Kotek avatar

    @sesivanyblog Něco na tom je. Sociální sítě jsem během OpenAltu ve výsledku skoro nesledoval a to jsem zjevně jeden z pár lidí co #openalt hashtag použili 🙂 Nakonec nebude to celé obecnější jev? Nejsou sociální sítě ve své původní formě už něco trochu přežitého? (Minimálně FB je pro mě skoro synonymem pro vyčpělost, spam, urážky a přehlcení reklamou.) Nepřesouvá se daný typ komunikace do různých soukromějších skupin a kanálů na Telegramu/WhatsAppu? Hmm, to vlastně už ve článku píšeš 😉

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *