Člověk by si řekl, že když si koupí notebook s Linuxem, tak nebude mít s podporou hardwaru problémy. Vždy tomu tak není. Když jsem si koupil ThinkPad T61 se SLED a přeinstaloval aktuální verzí Ubuntu, neměl jsem až na drobnosti problémy. Dnes mohu říct, že je vše v notebooku podporováno na 100 %.

V létě jsem však sestře kupoval netbook Dell Inspiron Mini 10 s předinstalovaným Ubuntu 8.04. Jednalo se o upravenou verzi, která obsahovala úpravy prostředí, dodatečný hardware a kodeky a taky to, čeho jsem se obával nejvíce – plno patchů a hacků v oblasti podpory hardware. O tom, jaké jsem měl problémy s tím dostat onu upravenou verzi do normálního stavu, jsem psal už v létě. Po půl roce jsem se však rozhodl přejít na Ubuntu 9.10. Přece jen dva roky starý software není to pravé ořechové.

Po nainstalování klasické verze Ubuntu jsem byl však nemile překvapen. Nefungovalo toho víc než dost. Nejviditelnější byl běh grafiky na ovladači VESA a se špatným rozlišením. Pomocí strejdy Googla jsem se dozvěděl, že grafika GMA500 není přímo z dílny Intelu, ale je outsourcovaná a i ovladače nedělá Intel, proto ještě nedávno byly ovladače pro Linux prakticky v plenkách. Po delším hledání jsem však našel repozitáře s aktuálními ovladači a po jejich instalaci a konfiguraci xorg.conf byla grafika tak, jak má. Aby běžel Compiz, a tedy i 3D akcelerace, musel jsem ovladač dopsat v konfiguračním souboru Compizu na tzv. bílou listinu. Bohužel Compiz se ukázal jako příliš velké sousto a animace byly trochu trhané a přehrávání videa prakticky nekoukatelné. Na druhou stranu na neakcelerované vykreslování oken už jsem si odvykl a trhá mi to oči také. Co s tím?

Řešení jsem nalezl v 3D akceleraci prostředí přímo pomocí Metacity. Pokud máte 3D efekty v Ubuntu zakázané, vykresluje okna Metacity. Pokud je povolíte, vykresluje je nad Metacity Compiz. I Metacity však umí akcelerované vykreslování. Jen se musí povolit. Toho dosáhnete buď v Ubuntu Tweak nebo přímou konfigurací gconf. Metacity potřebuje mnohem menší režii a celkový výkon grafiky je mnohem lepší. Nevím, proč se o této možnosti neví více. Je fakt, že kromě stínování nemá žádné cool efekty, ale mně opravdu stačí jen to plynulé vykreslování oken. Na problémy se stabilitou jsem také nenarazil.

Rozchozením grafiky však problémy nekončily. Wifi karta taktéž nefungovala. Naštěstí mi Ubuntu hned nabídlo dva ovladače k instalaci. Ten svobodný nefungoval, ten proprietární už jo. Proto jsem se mohl rychle přesunout k dalšímu problému – nefungovala zvukovka. Naštěstí nebyl problém v ovladači, ale pouze ve výchozím nastavení. Konfigurace /etc/modprobe.d/alsa.conf‎ netbook rozezvučela. Po nějakém čase jsem však zjistil, že nefunguje interní mikrofon. Nad ním jsem strávil asi nejvíce času. Našel jsem radu, abych nainstaloval backportované ovladače ALSA. To samo o sobě nepomohlo a až po nějakém čase jsem narazil na další úpravu alsa.conf, která konečně mikrofon zprovoznila.

Jestli si myslíte, že tím problémy skončily, tak jste na omylu. Nefungovaly totiž žádné funčkní klávesy. Především ty na nastavení jasu se u netbooku hodí. Přece jen běžet na baterce se 100 % jasu je docela luxus. Naštěstí věrný druh Google opět pomohl. Úprava příslušného konfiguračního souboru ty nejdůležitější funkční klávesy rozchodila.

Marně jsem doufal, že se Dell pokusí dostat podporu hardwaru, který používá ve svých linuxových modelech, i do vanilla jádra. Měl na to už skoro rok. Realita je však taková, že pokud nepoužíváte přeinstalovanou verzi, která podle mého názoru není zrovna nejpovedenější, máte víc problémů než s náhodně vybraným notebookem, který se prodává s Windows. Dell sice vydává i nové verze své edice Ubuntu, ale paradoxní na tom je, že neobsahují všechny ovladače jako předinstalovaná verze. Navíc jsou předkopilovány pro x386 a předinstalovaná verze pro LPIA.