Dřív jsem si myslel, že být distribučním kanálem placeného softwaru a zprostředkovávat jeho prodej může být pro linuxovou distribuci zajímavým obchodním modelem a jedním z příjmů, který financovat vývoj. Vývoj v poslední době mě ale přesvědčil, že jsem se s největší pravděpodobností mýlil.

Ubuntu je dnes asi jedinou, i když ne první (poprvé s tím přišel Linspire) distribucí, která se snaží tento model rozvíjet. Canonical spustil Ubuntu Software Center, který je klasickým obchodem s aplikacemi, kde lze "pořídit" jak aplikace zdarma, tak za peníze. USC už funguje nějaký ten pátek a možnost kupovat aplikace tam je už dva a půl roku. Není to tedy úplně nová věc. I proto mě dost šokovalo, když jsem viděl prodejní čísla nejpopulárnějších placených aplikací za poslední měsíc. Neprodávanější aplikací se stal StormCloud a stačilo mu k tomu 140 prodaných kopií! K tomu, abyste se dostali do TOP 10, stačilo 20 prodaných kopií.

Samozřejmě USC nemůžeme srovnávat s Apple App Store nebo Google Play, kde je řádově více zákazníků, ale Ubuntu má stále odhadem 20 milionů uživatelů a přesto stačilo 20 kopií, aby se aplikace dostala do TOP 10. Koupil si ji jeden uživatel z milionu. Pokud vezneme v úvahu, že průměrná marže distributora v takovém obchodu s aplikacemi se pohybuje kolem 30 % a StormCloud stojí 3 dolary, vydělal Canonical na nejprodávanější aplikaci 126 dolarů. Celkové příjmy z USC se tak dají odhadovat na několik set dolarů měsíčně. To je částka, která nejenže nestačí na nějaké financování vývoje, ale pravděpodobně stěží pokryje i náklady na servery, které jsou pro běh USC potřeba.

Jak se tedy zatím ukazuje, prodej aplikací nejenže nedokáže financovat vývoj distribuce, ale pořádně nevydělá ani sám na sebe. Teď je otázka, kde je problém. Opravdu nejsou linuxoví uživatelé zvyklí platit za software? Nebo je to výběrem placených aplikací či silnou konkurencí open-source alternativ? Někteří uživatelé si dokonce stěžují, že nákup v USC je vendor lockin, protože si aplikaci nemůžou přenést na žádnou jinou distribuci. Zatímco, když si ji koupí přímo u tvůrce, můžou ji nainstalovat všude. Je to asi kombinace všech těchto faktorů. Nicméně co si většina lidí neuvědomuje, je fakt, že obchod s aplikacemi není zlatý důl nikde, ani u úspěšných platforem.

Podívejme se třeba na takový Apple App Store, který je dnes, co se týče příjmů, jednoznačně nejúspěšnější obchod s aplikacemi. V prvním čtvrtletí tohoto roku činily podle odhadů tržby App Store 1,6 miliardy dolarů. Při marži 30 % to činí hrubý zisk 488 milionů dolarů. To jsou jistě pěkné peníze, ale ne pro Apple. Ten totiž v posledním kvartále vydělal 54 miliard dolarů s hrubým ziskem 21 miliard dolarů. Příjmy z App Store se tedy na celkových příjmech podílejí 3 % a na hrubém zisku dokonce jen 2,3 %. I když je App Store tak úspěšný, je pro Apple pouze velmi okrajovým příjmem. Stále platí, že Apple vydělává především na prodeji hardwaru.
Google Play je na tom hůře. Za poslední čtvrtletí jeho příjmy činily odhadem asi 440 milionů dolarů, což pro Google představuje také zhruba 3 % celkových příjmů společnosti a hrubý příjem z Google Play 132 milionů dolarů se podílí na celkovém příjmu společnosti asi 1,5 %. Jak jde vidět, ani pro Google není příjem z obchodu s aplikacemi významný a i nadále platí, že hlavním zdrojem příjmu je vyhledávání a to i v případě Androidu.