Každý, kdo trochu dělá do Linuxu, si asi všiml, že v posledních letech se snížil počet lidí, kteří do něj aktivně přispívají nebo se alespoň aktivně zapojují či zajímají o dění kolem něj. Prostě už to není jako dřív. Co se děje?
Pěkným nástrojem na sledování aktivity přispěvatelů v jednotlivých projektech je Ohloh od Blackduck, firmy, která se mimo jiné zabývá analýzou open-source projektů. Když se podíváte na tradiční distribuce, např. Debian, Gentoo, openSUSE, zjistíte, že počtem přispěvatelů byly na vrcholu mezi lety 2008 a 2010. Podobný průběh můžeme sledovat také u tradičního linuxového projektu – KDE. To podle Ohloh dosáhlo vrcholu v roce 2010 s téměř 500 přispěvateli měsíčně. Od té doby se propadli na méně než polovinu. Zajímavé jsou statistiky GNOME, které je mnoha lidmi kritizováno za směřování v posledních letech a předpovídá se mu konec. Realita je ale taková, že GNOME patří mezi menšinu tradičních projektů, které se v počtu přispěvatelů nepropadly. Vrchol také zažilo v roce 2010, ale od té doby se drží prakticky na stejné úrovni, což je v porovnání s obecným trendem výhra.
Propad přispěvatelů v jednotlivých projektech je ale nic proti propadu aktivity v české linuxové komunitě. Nejlépe to ilustruje asi komunita kolem Ubuntu. Ta byla na vrcholu tak v roce 2008. Fórum žilo, wiki rosta raketovým tempem a přeložilo se, co se dalo. Nikdy to nebyly desítky aktivních lidí, protože v ČR to bylo vždy o jednotkách lidí, ale i ti byli schopní udělat kus práce. Problém je v tom, že nyní nejsou ani ty jednotky lidí. Když se podíváte na statistiky fóra, tak zjistíte, že v roce 2008 lidi napsali 104843 příspěvků, zatímco loni už to bylo jen 30910, tedy propad o celých 70 %. Maximální počet lidí, kteří byli v jeden moment na fóru, byl v roce 2008 437, loni to bylo jen 149. Nejmarkantnější rozdíl je v nových uživatelích. Těch bylo v roce 2008 4495, loni už jen 349. Fóra o vývojové verzi a volná diskuse, kde se tradičně scházejí nejzkušenější a nejaktivnější uživatelé, jsou dnes prakticky mrtvá. Bohužel to není pouze fórum. Ač jsem nečekal zázraky, byl jsem překvapený, když mi Vojta Trefný tento týden řekl, že na wiki.ubuntu.cz bylo za poslední půlrok provedeno pouze 30 změn.
Ač je propad aktivní komunity Ubuntu v ČR jeden z nejkřiklavějších, nejsou zdaleka výjimkou, lze to pozorovat i jinde. Poštovní konference českých překladatelů, která byla před pár lety ještě velmi živá, má teď mnohem menší aktivitu. Na linuxových akcích potkávám v posledních letech pořád ty stejné obličeje. Pamatuji se, že na Linuxové pivní pátky chodilo v Praze kolem roku 2006 i 30 lidí. Před časem téměř zanikly.
V čem je problém? Myslím, že počet uživatelů Linuxu výrazněji nepoklesl. Ano, válku o alternativní desktopovým systém vyhrál OS X, ale nepřijde mi, že by to v ČR bylo nějak výrazně na úkor Linuxu. Statistiky tomu neodpovídají. Otázkou tedy je, proč už se mezi uživateli nenajde tolik aktivních lidí jako dřív. Já osobně to vidím na dva důvody, které spolu úzce souvisí:
- Před několika lety, kdy stále panoval de facto monopol Windows, byl Linux jedním z mála prostorů, kde lidi mohli realizovat svoji vizi operačního systému, hledat něco jiného, svobodnějšího. To už dnes neplatí. Linux jako systém dozrál, mnoho věcí je v něm už vyřešeno, stal se nejpopulárnějším operačním systémem na světě, který najdete prakticky v každém odvětví. Linux a open source software obecně dnes nepůsobí něco jako z jiné planety, ale běžná věc. Lidi už nemají potřebu dělat na poli operačního systému revoluci, protože bitva už byla vyhrána, a přesouvají se výš, vytvářejí revoluční online služby, kryptoměny apod. Případně se přesouvají do mobilní oblasti, která je onou revoluční oblastí dneška.
- Právě mobilní platformy se staly velkou konkurencí desktopovému Linuxu. Člověk už se dnes nerozhoduje mezi tím, jestli bude vyvíjet pro Windows, Linux, OS X, ale má tu celou řadu dalších platforem – iOS, Android, FirefoxOS,… A vyvíjet pro takový Android je dnes výrazně vděčnější než pro linuxový desktop, protože báze potenciálních uživatelů je v řádu stamilionů. Mobilní systémy také způsobily relativní snížení důležitosti desktopu. Dřív byl desktopový počítač prakticky jediným počítačovým zařízením, s kterým jsme pracovali. Dnes to je často jeden z mnoha a náš zájem o systém, který na něm běží, pochopitelně také upadá. Jsou dny, kdy domácí počítač ani nezapnu a vystačím si jen s mobilem nebo tabletem.
Dá se s tím něco dělat? Asi moc ne. Linuxové projekty se s tím budou muset naučit žít. Výhodu do určité míry mají ty z nich, za kterými stojí firmy, které platí vývojáře, aby na nich pracovali. Proto třeba linuxový kernel nemá problémy s úbytkem přispěvatelů, spíše naopak. Záběr IT se neustále rozšiřuje, projektů a technologií přibývá, konkurence roste.
A jak to vidíte vy?
Napsat komentář