Kam se poděli přispěvatelé?

Každý, kdo trochu dělá do Linuxu, si asi všiml, že v posledních letech se snížil počet lidí, kteří do něj aktivně přispívají nebo se alespoň aktivně zapojují či zajímají o dění kolem něj. Prostě už to není jako dřív. Co se děje?

Pěkným nástrojem na sledování aktivity přispěvatelů v jednotlivých projektech je Ohloh od Blackduck, firmy, která se mimo jiné zabývá analýzou open-source projektů. Když se podíváte na tradiční distribuce, např. Debian, Gentoo, openSUSE, zjistíte, že počtem přispěvatelů byly na vrcholu mezi lety 2008 a 2010. Podobný průběh můžeme sledovat také u tradičního linuxového projektu – KDE. To podle Ohloh dosáhlo vrcholu v roce 2010 s téměř 500 přispěvateli měsíčně. Od té doby se propadli na méně než polovinu. Zajímavé jsou statistiky GNOME, které je mnoha lidmi kritizováno za směřování v posledních letech a předpovídá se mu konec. Realita je ale taková, že GNOME patří mezi menšinu tradičních projektů, které se v počtu přispěvatelů nepropadly. Vrchol také zažilo v roce 2010, ale od té doby se drží prakticky na stejné úrovni, což je v porovnání s obecným trendem výhra.

Propad přispěvatelů v jednotlivých projektech je ale nic proti propadu aktivity v české linuxové komunitě. Nejlépe to ilustruje asi komunita kolem Ubuntu. Ta byla na vrcholu tak v roce 2008. Fórum žilo, wiki rosta raketovým tempem a přeložilo se, co se dalo. Nikdy to nebyly desítky aktivních lidí, protože v ČR to bylo vždy o jednotkách lidí, ale i ti byli schopní udělat kus práce. Problém je v tom, že nyní nejsou ani ty jednotky lidí. Když se podíváte na statistiky fóra, tak zjistíte, že v roce 2008 lidi napsali 104843 příspěvků, zatímco loni už to bylo jen 30910, tedy propad o celých 70 %. Maximální počet lidí, kteří byli v jeden moment na fóru, byl v roce 2008 437, loni to bylo jen 149.  Nejmarkantnější rozdíl je v nových uživatelích. Těch bylo v roce 2008 4495, loni už jen 349. Fóra o vývojové verzi a volná diskuse, kde se tradičně scházejí nejzkušenější a nejaktivnější uživatelé, jsou dnes prakticky mrtvá. Bohužel to není pouze fórum. Ač jsem nečekal zázraky, byl jsem překvapený, když mi Vojta Trefný tento týden řekl, že na wiki.ubuntu.cz bylo za poslední půlrok provedeno pouze 30 změn.

Ač je propad aktivní komunity Ubuntu v ČR jeden z nejkřiklavějších, nejsou zdaleka výjimkou, lze to pozorovat i jinde. Poštovní konference českých překladatelů, která byla před pár lety ještě velmi živá, má teď mnohem menší aktivitu. Na linuxových akcích potkávám v posledních letech pořád ty stejné obličeje. Pamatuji se, že na Linuxové pivní pátky chodilo v Praze kolem roku 2006 i 30 lidí. Před časem téměř zanikly.

V čem je problém? Myslím, že počet uživatelů Linuxu výrazněji nepoklesl. Ano, válku o alternativní desktopovým systém vyhrál OS X, ale nepřijde mi, že by to v ČR bylo nějak výrazně na úkor Linuxu. Statistiky tomu neodpovídají. Otázkou tedy je, proč už se mezi uživateli nenajde tolik aktivních lidí jako dřív. Já osobně to vidím na dva důvody, které spolu úzce souvisí:

  1. Před několika lety, kdy stále panoval de facto monopol Windows, byl Linux jedním z mála prostorů, kde lidi mohli realizovat svoji vizi operačního systému, hledat něco jiného, svobodnějšího. To už dnes neplatí. Linux jako systém dozrál, mnoho věcí je v něm už vyřešeno, stal se nejpopulárnějším operačním systémem na světě, který najdete prakticky v každém odvětví. Linux a open source software obecně dnes nepůsobí něco jako z jiné planety, ale běžná věc. Lidi už nemají potřebu dělat na poli operačního systému revoluci, protože bitva už byla vyhrána, a přesouvají se výš, vytvářejí revoluční online služby, kryptoměny apod. Případně se přesouvají do mobilní oblasti, která je onou revoluční oblastí dneška.
  2. Právě mobilní platformy se staly velkou konkurencí desktopovému Linuxu. Člověk už se dnes nerozhoduje mezi tím, jestli bude vyvíjet pro Windows, Linux, OS X, ale má tu celou řadu dalších platforem – iOS, Android, FirefoxOS,… A vyvíjet pro takový Android je dnes výrazně vděčnější než pro linuxový desktop, protože báze potenciálních uživatelů je v řádu stamilionů. Mobilní systémy také způsobily relativní snížení důležitosti desktopu. Dřív byl desktopový počítač prakticky jediným počítačovým zařízením, s kterým jsme pracovali. Dnes to je často jeden z mnoha a náš zájem o systém, který na něm běží, pochopitelně také upadá. Jsou dny, kdy domácí počítač ani nezapnu a vystačím si jen s mobilem nebo tabletem.

Dá se s tím něco dělat? Asi moc ne. Linuxové projekty se s tím budou muset naučit žít. Výhodu do určité míry mají ty z nich, za kterými stojí firmy, které platí vývojáře, aby na nich pracovali. Proto třeba linuxový kernel nemá problémy s úbytkem přispěvatelů, spíše naopak. Záběr IT se neustále rozšiřuje, projektů a technologií přibývá, konkurence roste.

A jak to vidíte vy?

Advertisements
Kam se poděli přispěvatelé?

9 thoughts on “Kam se poděli přispěvatelé?

  1. Trocha bych poupravil tvrzení, že KDE má méně přispěvatelů – měřeno počtem commitů do GIT repozitářů je to vlastně logické. Veškeré překlady (okolo 60 jazyků), artwork, ikony atd. totiž nadále žijí v Subversion a Ohloh je nějak neregistruje.

    1. A před tím je registroval? Že těch přispěvatelů bude víc bych čekal, jde mi spíš o trend než o absolutní čísla. V GNOME taky nemají všichni práva commitovat do gitu. Za překladatele to je tak 1-2 lidi za daný jazyk, i když tam je třeba 10 překladatelů. Nicméně jsem si nevšiml, že by došlo v tomto za ty roky k nějaké změně, takže ta čísla jsou porovnatelná.

  2. radekvokal napsal:

    Jirko, já bych ještě přidal statistiku kolik vzniklo nových opensource projektů .. možná pak příjdeme na to že nejde o odliv ale přesun do nových věcí jako jsou třeba různé cloudové projekty, webové služby atd.

  3. Lidé se přelévají k novým nebo i třeba delší dobu existujícím projektům, které jim připadají v danou chvíli zajímavější. Rostou například OpenStack, Chromium, Firefox (!), MongoDB, LibreOffice a mnohé další. Vykřičník k Firefoxu jsem dal proto, že ho řada lidí v posledních letech odepisovala, že už nemá nikomu co říct a že ho Chrome/Chromium převálcuje.

  4. Jan Hutař napsal:

    Co třeba taky: existovala nějaká masa uživatelů hledajících alternativu kteří na Linux&comp. s jeho příchodem a propagací přešli více méně skokově a vytvořili tak tu vlnu. Od té doby už přicházejí jen „dorůstající“ uživatelé. A potenciálně z té původní vlny „odcházejí“ lidi co zase dorostli do věku rodiny a tak.

  5. Aminux napsal:

    Mě osobně třeba vadí způsob vývoje, kdy se už konečně odladěný a funkční software zahodí a začne se pracovat na zbrusu nové nekompatibilní verzi, protože si někdo usmyslel, že je třeba inovovat, protože ten starý soft je tu s námi již moc dlouho. To, že je konečně v použitelném stavu a že nová náhrada dosahuje tak poloviny funkčnosti, evidentně nikoho netrápí.
    No a celý proces (překládání, řešení chyb které byly u minulé verze vyřešeny, atd.) může začít nanovo. Chápu, že tohle může leckoho nakrknout.
    Typický příklad KDE 3 vs. 4, nebo Konqueror vs. Dolphin.
    O Gnome se snad ani nemá cenu zmiňovat. Přesuneme tlačítka nahoru a voilà, nová verze je na světě. Hlavně, že inovace.
    Stejně tak přesouvání tlačítek pro zavření, maximalizaci a minimalizaci panelu a nakrknutí řady uživatelů jen proto, aby byla změna a odlišili jsme se od konkurence.
    Přitom je určitě spousta důležitějších věcí k řešení. Ale radši se budem zabývat pitominama.

  6. Karel napsal:

    Taky jsem z vývoje linuxového desktopu zklamaný. Dříve jsem se těšil na každou novou vylepšenou verzi, teď s každou novou verzí zažívám spíš zklamání, co je zase překopané. Přibývají věci, co mě nezajímají nebo mi dokonce vadí, zatímco chyby, co mě trápí, zůstávají. A tak už nepřispívám. Byť nejsem vývojář.

  7. Marek napsal:

    Spíš si myslím, jak je to z článku i cítit, že lidé se stávají více pasivními – konzumními uživateli! Vidím to i všude okolo, samý konzum, jen brát a nic nedávat….
    Sám GNU/Linux si vykopal hrob a tím je roztříštěnost, kterou bohužel považují mnozí za jakousi výhodu. Je to jako v restauraci, když mám menu, kde je tisíc položek, pravděpodobně si nevyberu nic, naopak, když je jich tam jen pár, tak to také není ono, chce to najít tu správnou rovnováhu.
    Noví uživatelé většinou váhají:
    Jakou distribuci?
    Půjde mi na mém PC veškerý HW?
    Co hudba (mp3), filmy a hry půjdou?
    Spustím svůj oblíbený Windows program?
    atd. atd.
    Znám lidi, co „přešli“ na Linux a hned po instalaci, pokud jim něco nešlo, tak se vrátili zpět k Windowsům. Např kolega z práce přeinstalovával kompl, řekl si nahodím Linux, a nahodil, nešlo mu však hned přehrávat ani „blbé mp3 to neumí!“ (mi povídal), takže to prý musel zase přeinstalovávat zpět na Win. Nedal Linuxu ani šanci! Chápete lidi, je to v tom, že pokud si to nainstaluje laik, nechce řešit zprovoznění čehokoli! Chce nainstalovat a hned používat. Sám jsem snad první 2-3 roky „zápasil“ tenkrát s Ubuntu a to jsem měl od DOSU po Win7. Chtěl jsem něco, co bude jiné, něco, co bude více „svobodné“, prostě něco, jenom né Widle a snobácký OSX! a to byl Linux. Dal jsem mu šanci, zkoušel učil se, kolikrát mi nešel nějaký kus HW a tak, byly to hodiny hledání, jak to opravit…. dal jsem tomu vždy šanci a vyplatilo se. Nyní je Linux myslím už v podobě, kdy snad vše funguje jak má na poprvé a když ne, tak už vím většinou, kde co dohledat a jak na to…. Nyní je to SUPER! Žádný zaneřáděný kompl a vše hezky funguje jak má. Linux mám jediný a primární systém, Windowsy 7 co byli na druhé partišně šli před cca 3mi roky do háje!

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s