České dráhy dnes oznámily aplikace Můj vlak, která by měla zákazníkům nabídnout kompletní servis. Je to něco, na co jsem dlouho čekal.

Vlakem jezdím rád. Na trase Praha-Brno kvůli stavu D1 je to dokonce můj výhradní způsob dopravy. Mám i zákaznickou In-Kartu. Doteď měly ČD pouze mobilní webovou aplikaci, která pro nákup jízdenky nebyla špatná, ale měla hodně omezení. Člověk musel pokaždé znovu zadávat údaje k In-Kartě. To nová aplikace, která vyšla pro Android a iOS, řeší a přitom nabízí mnoho dalšího: líbí se mi třeba informace o vybrané stanici. Můžete si vyjet tabuli odjezdů a příjezdů se zpožděními, informací o tom, z jakého nástupiště ten který vlak odjíždí, jestli má zpoždění. Dozvíte se, jestli se dá ve stanici platit kartou, kdy je otevřená, jak je na tom s přístupností. Podobně vyčerpávající informace nabízí aplikace o vlacích.

Aplikace má pěkný a přehledný design. I z tohoto pohledu je povedená. Jedinou věcí, která mi chybí k naprosté spokojenosti, je možnost zaplatit jedním kliknutím bez nutnosti vytahovat a opisovat údaje z platební karty. To by ovšem musely ČD uchovávat údaje o mojí kartě, což (možná naštěstí) nedělají, platby přesměrovávají na platební bránu České spořitelny. Asi to tak funguje, když používáte PaySec od ČSOB, ale ten systém se musí dopředu nabíjet a nechci, aby mi někdy ležely peníze, když bych to využíval opravdu jen na nákup jízdenek u ČD.

Musím uznat, že ČD tímto trumflo i oba konkurenty – RegioJet a LeoExpress, jejichž aplikace tak dobré nejsou. Doufám, že v rámci konkurenčního boje ty svoje zlepší minimálně na úroveň Mojeho vlaku. Konkurence je vůbec dobrá věc. Poprvé jsem cestoval vlakem do Prahy s babičkou ještě za komunistů. Potom od roku 2004 na výšku a musím říct, že v té době byla kvalita služeb a úroveň vlaků na téměř stejné úrovni jako na konci 80. let. Téměř 20 let se mluvilo o modernizaci, ale ve skutečnosti se neměnilo skoro nic. Za posledních 5 let se změnilo více věcí než za 20 let před tím.

Stačí se podívat na digitalizaci. Během pár roků jsme se dostali z papírových jízdenek k tomu, že si přes mobil koupím jízdenku, nemusím si nic ukládat, nic ukazovat, jen ve vlaku vytáhnu In-Kartu. Nicméně začátky digitalizace byly krušné. Pamatuji si, že ještě tak před dvěma třemi lety bylo potřeba jízdenky vytisknout buď doma nebo na stanici. Doma tiskárna nebyla, tak jsem šel na nádraží, abych zjistil, že vlakem odtamtud sice odjíždí, ale pokladna byla v tu dobu již zavřená. Lístky se kupovaly přímo u průvodčího a nevytisklý lístek neměl uznat. Naštěstí měl pochopení a stačil mu lístek ukázat na mobilu.

Vlaky jsem jel v hodně zemích po světě, jen namátkou: Švédsko, Švýcarsko, Německo, USA, Rakousko, Kanada, Peru, Thajsko, Malajsie, Singapur, Slovensko, Maďarsko, Srbsko, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko. A tvrdím, že naše vlaky na tom v současné době nejsou zdaleka špatně. Když do toho zahrneme cenu, tak je to ještě zajímavější. Je docela zajímavé, za jaké peníze dokáží místní železniční dopravci jezdit. Každý zmiňuje jako etalon vlakové dopravy Švýcarsko, ale už nedodá, že cestování vlakem tam stojí 6-7x více. Za ty peníze by i u nás jezdily vlaky pozlacené. Hlavní tahy jako Praha-Brno, Praha-Ostrava dnes snesou kvalitou tratí a vlaků měřítka západní Evropy. V Německu to není o mnoho lepší. Výrazně vedou v rychlosti, ale to rychlovlaky jsou kapitola sama pro sebe. I digitalizací služeb jsme na západní úrovni. Trochu to kazí některá nádraží. Kdo neviděl nádraží v Kuřimi nebo Králově Poli, neuvěří. Tam se člověk pomalu bojí vysednout. Brněnské nádraží je zase černou ovcí hlavního koridoru a vzhledem k tomu, že je to vstupní brána do města pro mnoho cizinců, je to opravdu ostuda.