Přicházím na chuť Twitteru

Účet na Twitteru mám už více než pět let, ale používal jsem ho jen občas a intenzivně jen během konferencí. V poslední době mu ale přicházím na chuť a stává se mojí primární sociální sítí.

Ze sociálních sítí aktivně používám Facebook, Google+ a právě Twitter. Dlouho jsem preferoval Facebook, protože tam byl každý a uměl to, co Twitter, a mnohem víc. To se však změnilo. Za největší problém Facebooku považuju to, že kontroluje to, co uvidím. Ze stránek, které sleduji, mi zobrazuje minimum zpráv, takže už nefunguje jako taková sociálnější RSS čtečka. Filtruje mi ale i zprávy od přátel. Takovéto filtrování zpráv považuji za nepříjemné a v dlouhodobém horizontu i nebezpečné. Měl by to být opravdu uživatel, který rozhoduje o tom, co uvidí a co ne.

Další nevýhodou Facebooku (z mého pohledu) je to, že je tam už opravdu každý, takže je tam „hlas lidu“ čím dál intenzivnější. Už mě opravdu nebaví se prohrabovat rádoby chytrými citáty, nekonečnými příspěvky o nebezpečí islámu a uprchlících nejlépe linkujícími weby jako Aeronet nebo Parlamentní listy. Vím, že má Facebook mechanismy, jak to profiltrovat, ale přijde mi to jako nekonečný boj. Štve mě i mobilní aplikace. Na co proboha potřebuje mobilní aplikace Facebooku 300 MB?! Messengeru na mobilu už jsem se naštěstí zbavil.

Od začátku se mi víc líbil Google+ než Facebook. Nefiltruje mi automaticky zprávy, takže vidím vše od lidí z mých kruhů a také ze stránek, které sleduji. Také má mnohem přehlednější a čistější design. Nikdy se nestal masovkou, takže netrpí takovými neduhy jako Facebook. Určité komunity tam ale mají silné zastoupení. Pokud chcete sledovat zprávy a lidi ze světa open source a Linuxu, je Google+ mnohem lepší než Facebook. Bohužel mi přijde, že Google+ pomalu umírá. Už ani ta open source komunita tam není taková jako dřív. I tímto směrem zaměřené stránky, které na Google+ spravuju, mají dnes méně sledujících než na Facebooku nebo Twitteru, což ještě nedávno neplatilo.

V poslední době se mi tak nejvíc líbí Twitter. Není to masovka, kde by se člověk musel každý den prohrabávat názory z lidu, přispívá tam hromada osobností, má to jasně definované soukromí: zprávy jsou veřejné, lidi se o vás dozví jen to, co si dáte do krátkého profilu. Twitter se nesnaží nijak automaticky filtrovat zprávy, reklamní příspěvky jsou celkem nerušivé. Zprávy jsou bez zbytečného balastu. Limit 140 znaků není úplně na škodu, aspoň se člověk zamyslí nad tím, co do limitu nacpe. O Twitteru se v poslední době mluví jako o sociální síti, která má problém – roste příliš pomalu. Nejsem si jistý, že je to problém i z pohledu jeho uživatelů.

Reklamy
Přicházím na chuť Twitteru

One thought on “Přicházím na chuť Twitteru

  1. marektp napsal:

    Facebook je masová záležitost, což jsou pozitiva i negativa. Osobně taky G+, kterého se, podle mě, chytli zejména inteligentnější lidé a informatici. Twitter je pro mě v podstatě doplněk RSS čtečky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s