Člověk nikdy neměl tak rychlý přístup k tak obrovskému množství dat jako nyní. Jak je tedy možné, že žijeme v době, kdy má lež dlouhé nohy a fenoménem, který přepisuje politickou a společenskou mapu, jsou fake news?

Když se v 90. letech začal dostávat Internet mezi běžné lidi, pamatuji se, že jsme měl velmi optimistické představy. Internet umožní lidem okamžitý přístup k potřebným informacím a lež, manipulace a propaganda budou mít výrazně zmenšené pole působnosti. O 20 let později se ukazuje, jak naivní jsem tenkrát byl. Lež se totiž na Internetu etablovala výborně. Denně se produkují vymyšlené informace, kterým věří tisíce lidí, řadě konspiračních teorií se vede lépe než kdy dřív. Daří se i naprostým nesmyslům. Např. údajně narůstá počet lidí, kteří věří, že Země je plochá. Téměř 500 let po smrti Koperníka, v době, kdy máme na oběžné dráze stovky satelitů, dokáže někdo věřit tomu, že Země plochá.

Jak je možné, že se nesmyslům a lžím na Internetu tak daří?

Lidi nemají filtry

Stejně jako se po Internetu mohou šířit pravda a fakta, můžou se po něm snadno a rychle šířit také lži a nesmysly. Donedávna bylo šíření informací v rukou omezené skupiny lidí. Abyste dostali informace k většímu počtu lidí, museli jste být etablované noviny, rádio nebo televizní stanice. Jejich redakce se většinou skládají z profesionálních novinářů, mají nějaký novinářský kodex. I když můžou zastupovat rozdílné skupiny lidí a nabízet hodně rozdílný pohled na věc, takové etablované médium ve svobodné společnosti nefungovalo tak, že by explicitně vymýšleno a šířilo nepravdy.

Dnes už ale nemusíte mít profesionální redakci. Médiem se na Internetu můžete stát doslova během pár minut tak, že si založíte web, blog, kanál na Youtube. Bariéry pro vstup se snížily na nulu a lidi jsou zahlcení informacemi, které mají různou kvalitu a různou volnost k faktům. Na to ale lidi jaksi nejsou připravení. Jak pozoruji kolem sebe, tak hodně lidí bere informace napsané na Internetu nekriticky. Píšou to na XY.cz, tak to musí být pravda.

Lidi si chtějí potvrzovat svůj názor

Jednou z věcí vlastní lidem je přirozená snaha být nekritický ke zprávám, které potvrzují jejich názor. Týká se to naprosto všech, včetně mě. Důležité je být si toho vědom a nepodléhat tomu. V opačném případě totiž začnete nekriticky přijímat zprávy, které potvrzují váš pohled na věc bez ohledu, jestli se zakládají na pravdě nebo ne, a snadno se stanete obětí manipulace. Tento efekt se ještě znásobuje ve skupině stejně smýšlejících lidí, proto se fake news tak dobře daří ve skupinách na Facebooku.

Manipulátoři toho začali zneužívat

Různé hoaxy tady byly vždy, ale teprve v posledních letech se začaly zneužívat v politickém bojia vytvářet příkopy ve společnosti. Takovým typickým příkladem je imigrace. Vést diskusi o tom, jaká je ještě zdravá míra imigrace, je naprosto v pořádku a hlasy varující před přílišnou imigrací jsou zcela validním hlasem v této diskusi. Problém je v tom, že u nás se tato diskuse vyhrotila do naprosto iracionální míry, kdy už lidi nerozlišují mezi uprchlíky a ekonomickými migranty a kdy šílí, když tu charita ubytuje za svoje peníze pár křesťanských rodin z Iráku. Přitom v 90. letech jsme tu poskytli azyl tisícům muslimských uprchlíků z Kosova a vůbec se to nedostalo mezi hlavní společenská témata. V čem je rozdíl?

V tom, že na lidi působily fake news. Pamatuji se, jak jsem před dvěma lety slyšel od lidí, které bych nepodezíral z hlouposti nebo nedostatku rozhledu, nejrůznější hoaxy o tom, jak v Itálii imigranti obsazují Italům domy a policie proti tomu nic nedělá, jak průvodčímu, který chtěl po imigrantech jízdenky, usekli mačetou ruku apod. Když to zkombinujete se skutečnými zprávami o tisících uprchlíců valících se Evropou, nemůžeme se míře iracionality divit.

Fake news jako nástroj manipulace dnes ve velké míře používá Rusko. Údajně na to ročně utratí až miliardu dolarů. A právě takové státní uchopení fake news je tím rozdílem mezi „nevinnými“ hoaxy dřívějška a proudem fake news, které koupou příkopy ve společnosti dneska.

Kvalitní žurnalistika se začala uzavírat

Dalším fenoménem, který má vliv na současnou situaci, je dle mého názoru také uzavírání kvalitní žurnalistiky do placeného obsahu. S příchodem Internetu se postupně rozpadají tradiční obchodní modely médií a internetová reklama dnes těžko zaplatí nákladnou kvalitní novinařinu, proto čím dál více dobrých médií přechází na model placení za obsah. Tím se ale uzavírají jen pro malou skupinu lidí, kteří jsou ochotní za kvalitní informace platit. To ale není případ těch, kteří se stávají obětí fake news nejčastěji. Většina lidí za kvalitní informace ochotná platit není a kvalitní žurnalistika tak vyklízí pole pro média, která zveřejní, co jim přijde pod ruku, nebo za co jim ostatní zaplatí. To je totiž výrazně levnější než placení investigativních novinářů, ověřování informací atd. a vejde se to tak i do obchodního modelu založeného na internetové reklamě.

Jak z toho ven

Snažím se zachovávat optimismus. Internet s sebou přinesl celou řadu výhod a také stinné stránky, na které lidi nebyly připravení jako snadné šíření dezinformací. Ale ač se vždycky zdá, že se lidstvo řítí do záhuby, v historii jsme mnohokrát dokázali, že jsme hodně adaptabilní druh, a vyrovnáme se i s tímto fenoménem.

Lidé se časem naučí pracovat s tím, že na Internetu naleznou informace bez jakékoliv záruky kvality a pravdivosti, že k nim mají přistupovat skepticky a informace si ověřovat. A není to ani tak časově náročné. Dnes jsem někde narazil na tento citát:

„Mohutnost Ruska může být podkopána jenom jeho oddělením od Ukrajiny. Je třeba Ukrajinu nejenom oddělit, ale především postavit proti Rusku, národ rozdělit na dvě části a pak se jenom dívat, jak bude bratr vraždit bratra. Proto musíme najít a vychovat zrádce z prostředí ukrajinské nacionalistické elity a s jejich pomocí změnit uvažování jedné části velikého národa až do toho stadia, kdy bude nenávidět vše ruské. Vše ostatní je jenom otázka času“

Otto von Bismark

Na první pohled to zní věrohodně a má to ukázat, že vývoj na Ukrajině je vlastně snaha Západu oslabit Rusko a že tuto snahu měl Západ už od Bismarka. Až na to, že se jedná o hoax a neexistuje žádný věrohodný záznam, že by něco takového Bismark kdy řekl. Stačilo mi do vyhledávače zadat „Bismark on Ukraine“ a hned první výsledek hledání byl článek od StopFake.org onen hoax vyvracející. Samozřejmě ani takovým článkům není dobré bezmezně věřit, ale je kvalitně ozdrojovaný, takže můžete pátrat dál, pokud vám to nestačí. Je to ukázka toho, že kvalitně zpracovaný článek o nějakém hoaxu můžete najít během chvilky a není to nic těžkého.

Společnost sice byla na fake news do značné míry nepřipravená, ale i to se postupně mění. Webů jako StopFake.org, které se snaží dezinformace ověřovat a uvádět na pravou míru, je čím dál více a jejich záběr je větší. Nicméně tyto weby by byly k ničemu, pokud by si lidi informace neověřovali a tak na ně ani nenarazili. Tady je potřeba nějaká osvěta a už žáci na základní škole by se měli učit, jak zacházet s informacemi ve světě, kde se jich na ně valí neomezené množství. Informační gramotnost je dnes stejně důležitá jako finanční.

V neposlední řadě se s fake news začalo bojovat také přes peníze. Někteří inzerenti vyžadují, aby se jejich reklama nezobrazovala na webech, které falešné zprávy šíří, a v poslední době to řeší i přímo poskytovatelé reklamních systémů (Google, Facebook,…). Někteří to kritizují jako stavění se do pozice arbitra, co je pravda a co ne, ale fakt je ten, že komerční společnosti mají právo rozhodovat o tom, s čím bude jejich značka spojená. A inzerce je dost efektivní nástroj, protože řada dezinformačních webů nešíří nepravdivé zprávy kvůli ideologickému nebo politickému boji, ale prostě proto, že vytváření falešných zpráv je levné a generuje to peníze za reklamu.

Nebude to jednoduché, ale dobu postfaktickou překonáme.