Flashplayer je na Linuxu problém již řadu let. Verze pro Linux už sice výrazněji nezaostává v podpoře funkcí Flashe za verzí pro Windows, jako tomu bylo před lety, kdy se Adobe rozhodlo na Linuxu přeskočit celou verzi 8, ale do bezproblémového chodu má Flashplayer také hodně daleko a hlavně se nezbavuje problémů, které jsou mu vytýkány roky.
Náhodou jsem narazil na blog jednoho z vývojářů linuxového Flashplayeru a našel docela zajímavé počtení.

Nejzajímavější jsou tři příspěvky. V prvním si autor stěžuje, kolik pro Linux existuje různých zvukových serverů a API, ve druhém si stěžuje, že má Linux příliš mnoho API pro akceleraci videa. Ve třetím potom obhajuje, proč je Flashplayer mnohem méně výkonný než klasické video přehrávače.
Ač jsou některé jeho argumenty postavené na solidních základech a dobře obhájené, člověk se neubrání dojmu, že snahou autora je vykreslit situaci mnohem komplikovaněji, než ve skutečnosti je, a najít co nejvíc problémů a komplikací. Zajímavé také bylo zjištění, že ač krizituje různá linuxová API kvůli chybějícím funkcím, které jsou podle něj pro akceleraci videa ve Flashplayeru nutné (např. zpětné získávání dekódovaného videa), sám pořádně neví, co vlastně nabízejí, protože jak upozornili někteří čtenáři, ty funkce některá API nabízejí.
Zajímavá je také proces zpracování videa ve Flashplayeru, jehož návrh je očividně zastaralý a nad jeho očividnou neefektivitou se pozastavovali v diskusi i vývojáří z jiných projektú (do diskuse se zapojili i lidi z FFmpeg, MPlayeru atd.). Podle článku se však není nějaký radikální řez na pořadu dne, i když odborníci z jiných projektů v diskusi nešetřili návrhy, jak situaci řešit mnohem lépe. Na jejich odborné komentáře však onen vývojář vůbec nereagoval, naopak se jenom hádal s ostatními o to, jestli má čtyřka prohlížečů Firefox, Safari, Chrome a Opera majoritu nebo ne. Za celou dobu nebyl schopný odpovědět ani na to, proč svobodná implementace Flashe Gnash může podporu HD videa mít a Flashplayer ne.
Celkově na mě články a odpovědi onoho vývojáře působili dost arogantně a podrážděně, jakoby dával najevo, že Linux ve skutečnosti nesnáší a programovat pro něj ho otravuje. S největší pravděpodobností je vývoj Flashplayeru pro Linux hodně podfinancovaný a já chápu, že se nevyplatí investovat stejné peníze do vývoje systému, který má mnohonásobně menší podíl než Windows, ale linuxové týmy jsou většinou složeny s lidí, kteří mají pozitivní vztah k Linuxu a mají entuziasmus (tuto zkušenost mám třeba z linuxového týmu Opery). To rozhodně není případ Adobe a tak se vůbec nedivím, že je situace taková, jaká je.
Flashplayer má však problém i na jiných platformách. Na Mac OS X je situace obdobá jako na Linuxu a i na Windows není zdaleka růžová. Podle mého názoru má Adobe poslední šanci Flash zachránit, možná, že už je příliš pozdě. Doba nekritického používání Flashe na tvorbu stránek je dávno pryč. Se stránkami čistě ve Flashi se setkávám čím dál méně. Dnes se používá především na poskytování multimediálního obsahu a i zde je jen otázka času, kdy se prosadí HTML5. Přímým konkurentem je Silverlight. Mnoho příznivců Linuxu ho nemá rádo už kvůli tomu, že je z dílny Microsoftu, ale nedá se mu upřít, že má mnohem lepší návrh (a implementaci) než Flash a že má i open-source implementaci v podobě Moonlight. Flash to má tedy výrazně nahnuté a neřešením problémů jako špatná akcelerace videa a roky chybějící a slibovaná 64bitová verze Adobe jen zatlouká poslední hřebíček do rakve Flashe.
Uvolnění jako open source by mohlo dát dalšímu vývoji impulz. Obchodní model by to nijak výrazně nepoškodilo, naopak by si Flash zlepšil reputaci u open source komunity a přijal nápady z venčí, protože minimálně linuxový tým nyní příliš nehýří nápady a chutí je realizovat. Jak už psalo hodně lidí na onom blogu, věřím tomu, že kdyby se Flashplayer uvolnil jako open source, do několika měsíců by byly vyřešeny ty roky trvající problémy. Za pravdu mi dává i Gnash, který je v některých oblastech mnohem dále než Flashplayer.