Ve společnosti v poslední době rezonuje zákaz sociálních sítí dětem a mladistvým. V některých zemích ho už zavádějí, u nás se o tomto kroku vážně diskutuje. Souhlasím s tím, že mainstreamové sociální sítě opravdu nejsou vhodné prostředí pro děti, ale nedokážu se ubránit dojmu, že jsme ten problém uchopili za špatný konec.

Na sociálních sítích není inherentně nic špatného. Nakonec i naše generace vyrůstala na sociálních sítích (fórech) a negativně nás to nepoznamenalo. Problémem totiž nejsou sociální sítě jako takové, ale podoba, do které jsme jim dovolili zmorfovat. Podoba, kterou charakterizují temné vzorce jako nekonečné scrollování, algoritmy preferující kontroverzní témata, intenzivní sběr dat o uživateli, hyper-personalizace.

Za tohle jsou primárně zodpovědní jejich provozovatelné, kteří upřednostňují maximalizaci zisků před blahem svých uživatelů. Ale jsme za to zodpovědní také my a to jako jedinci, že přes všechno jmenované tyto sítě dál používáme a tím jejich chování legitimizujeme, a jako společnost, že jsme nedokázali vytvořit dostatečný tlak na regulaci a odstranění temných vzorců na sociálních sítích.

Jenže tohle je těžké. Když se někoho zeptáte, proč dál zůstává na X, Tiktoku a spol., když ví, jaký neblahý vliv na naši společnost a často i na ně samé mají, začnou sypat z rukávu důvody, proč je opustit nemohou. Žádný z nich není životně důležitý. Stejně tak politici vám řeknou, že to je problém, ale není to přece tak jednoduché.

A tak se hledá cesta nejmenšího odporu. Tím je zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé, tedy pro skupinu, která za současnou situaci může ze všech nejméně. Je to ukázkové trestání oběti místo viníka. Provozovatelům sociálních sítí dál umožníme maximalizovat zisky na úkor celé společnosti a děti potrestáme tím, že jim je zakážeme včetně těch, které temné vzorce nemají a toxické prostředí nevytvářejí.