Co se stalo s Operou?

Tento měsíc jsem přestal používat Operu. Úplně. Už na konci prosince jsem psal o tom, že přecházím na desktopu z Opery na Firefox. Jak je obecně známo, Opera minulý rok přešla ze svého jádra Presto na Blink. Nová verze prohlížeče ovšem vyšla pouze ve verzi pro Windows a Mac. Byla tak porušena více než desetiletá tradice podpory Linuxu a dalších minoritních platforem. Linuxová verze ale byla přislíbena. Měsíce plynuly a pořád nic. Linuxoví uživatelé byly ponecháni pouze s víceméně neudržovanou verzí postavenou na Presto. Na konci roku mi došla trpělivost a s Operou na desktopu po více než deseti letech skončil. A během ledna jsem ji přestal používat i na tabletu a mobilu.

Byl to pro mě konec jedné počítačové éry. Nejenže jsem Operu deset let používal, ale jednu dobu jsem byl její velký fanoušek. Přispíval jsem na portálu operacesky.net. Překládal jsem tenkrát legendární seriál článků, který seznamoval se všemi funkcemi Opery. Pořádali jsme srazy, byli jsme u otevření pobočky Opera ASA v Praze. Nebýt linuxové verze Opery, tak Linux asi nikdy nepoužívám, protože tenkrát pro mě Opera znamenala mnohem víc než Linux. O to víc mě mrzí, jak Opera dnes dopadla.

Před lety byla Opera sice malým hráčem na poli prohlížečů, ale o to více progresivním a inovátorským. Plno věcí, které jsou dnes ve světě prohlížečů běžné, vymysleli lidi z této norské společnosti. Na jejích zaměstnancích bylo vidět, že má společnost takovou alternativní, partyzánskou kulturu. Její zakladatelé a šéfové měli vize počítačovém světě, kde bude webový prohlížeč hlavním nástrojem uživatele a který je úplně svobodný, což v dobách dominance Internet Exploreru znělo až utopisticky. S otcem-zakladatelem Jonem Stephensonem von Tetzchner byla radost si u piva popovídat. Ostatně už to, že si jen tak zajde s fanoušky na pivo, ho odlišovalo od ostatních CEO.

Zlom nastal před takovými čtyřmi lety. Jon byl odsunut na druhou kolej (dostal čestnou pozici strategického poradce) a po čase odešel ze společnosti úplně s tím, že se současným managementem nesdílí stejné hodnoty a názory na směřování společnosti. Pokud se společnost takto rozejde se svým zakladatelem, tak to často znamená průšvih, nebo minimálně změnu k nepoznání.

A to se taky stalo. Zatímco před tím společnost sledovala vyšší cíle při zachování slušných hospodářských výsledků. V posledních letech to je pouze o orientaci na zisk. Osekaly se činnosti, které přímo žádné výnosy negenerovaly. Od emailu až po komunitní portál MyOpera. Vývoj desktopové verze výrazně zpomalil (trochu paradoxně, protože ještě před rokem byla hlavním zdrojem příjmů). Opera ASA expandovala do oblasti marketingu, když koupila společnost zaměřenou na mobilní marketing, který je dnes největším zdrojem příjmů. Opera se tak z čistě technologické firmy, která byla jedním z tahounů vývoje webových technologií, stala firmou spíše marketingovou. Její software ztratil tvář. Kdysi unikátní technologie jako Opera Link zmizely včetně hromady dalších funkcí a Opera se tak do značné míry stala jen skinem Chromia, nejen na desktopu, ale všech platformách.

I po přechodu na desktopový Firefox jsem ale živil naděje, že se celý ten trend zvrátí, časem vyjde verze pro Linux a já ji budu moct používat kromě mobilu a tabletu opět také na desktopu. To jsem si ale ještě neuvědomoval, že změna kultury v Opeře něco takového prostě nepřipouštěla. Oči mi otevřel až diskusní příspěvěk od bývalého zaměstnance, který říkal, že nejenže se na žádné verzi pro Linux reálně nepracuje, ale vývojáři jsou přesouváni na jiné platformy a když se někteří z nich rozhodli, že chtějí na linuxové verzi pracovat ve volném čase, vedení společnosti jim to zakázalo s tím, že pokud chtějí pracovat na Opeře ve volném čase, mají pracovat na verzích pro Windows a Mac. Něco takového by se za starého vedení nestalo. Přitom linuxová uživatelská základna nebyla tak malá. Jon nám tenkrát říkal, že více než 10 % stažení Opery je z Linuxu, což  není úplně zanedbatelné, rozhodně více než tržní podíl Linuxu mezi operačními systémy. Dnes je prý desktopová verze na vedlejší koleji a zaměřují se jen na trhy, kde má významnější podíl, tedy země bývalého Sovětského svazu. Bývalý zaměstnanec to zakončuje slovy: takto dopadla společnost, která se odcizila nejen svým uživatelům, ale i zaměstnancům.

Bude to znít divně z úst fanouška Opery, ale úplný přechod na Firefox byl krok kupředu. Opera byla pionýrem na mobilních platformách. Opera Mobile a hlavně Opera Mini byly svého času převratné. Dnes Opera ztratila téměř vše. Rozhraní mobilní verze má Firefox IMHO mnohem propracovanější. Synchronizace mezi mobilními verzemi a desktopovou funguje na jedničku, zatímco Opera se synchronizace mezi prohlížeči, s kterou přišla jako první (Opera Link), dobrovolně zbavila. Jedinou unikátní technologií, kterou Opera má, je Off-rode mode, který komprimuje data. Je to taky oblast, která se mezi těmi technologickými rozvíjí nejvíc. Nyní Opera začala nabízet Opera Max na komprimaci dat v Androidu napříč celým systémem. A to je vše. Nic jiného Opera nemá. Dál už jenom marketingové aktivity. Smutný konec kdysi sice malé, ale zajímavé technologické firmy.

Co se stalo s Operou?

10 thoughts on “Co se stalo s Operou?

  1. Pěkně napsáno. Pokud vyměním Linux za Win a Firefox za Chrome tak to pasuje i na mě. Opeře jsem věnoval tolik času, jako žádnému jinému SW. Pak následovalo dlouhé čekání na novou verzi s Blink jádrem … a když jsem viděl jak to dopadlo, tak jsem zamáčknul slzu a přešel na Chrome. Teď sem tam mrknu na nové verze Opera Next a divím se, že to ještě nezabalili úplně.
    A když mrknu na komentáře u nového propag. videa na Opera Max (http://www.youtube.com/watch?v=sro-vMGMWgw) tak se musím usmívat, jak si sami na… do bot:)

  2. r4in napsal:

    Hm, mně akorát v nové Opeře chybí nějaká forma synchronizace, jinak jsem vesměs spokojen, co nebylo v základu jsem dohnal doplňky. Jiný prohlížeč jsem zvažoval, ale ve FF bych tak 90 % věcí musel doinstalovávat přes doplňky, což se mi nechce, a v Chrome jsem zase nenašel žádný slušný ekvivalent Speed Dial.

  3. Winety napsal:

    Můj oblíbený prohlížeč. Rychlý, skvělý rychlý přístup, to mi jiný prohlížeč neposkytl. Firefox mi přijde velký a pomalý, chromium mi zase přijde až moc jednoduché. Ale je tu maličká naděje a to Otter browser (http://otter-browser.org/). V podstatě přepis „staré“ Opery. Asi někdy přejdu na něj.

  4. Pan Klamperna napsal:

    nj, taky jsem musel zamacknout slzicku😦 v dobach kolem verze 8 byla opera rychla a vzdycky ostatni v necem prevysovala.
    (dnes uz na vimperator nedam dopustit…)

  5. JW napsal:

    Přesně tohle teď řeším a hledám náhradu za Operu, google mě poslal sem. Ještě dojíždím na 12tkové verzi, ale třeba facebook a podobné skripting příšernosti jsou už téměř nepoužitelné. Chrome ani FF mojim návykům nevyhovuje. Co zvolit jiného? Koukám na Maxthon, mimochodem neměl ten synchronizaci dříve než Opera?😉
    Podmínkou je aby existovala verze pro WIN i LINUX, synchronizace a systém práce co nejvíce podobný z O12.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s