Fedora 21 a stojí za to

Konečně se nám podařilo vydat Fedoru 21. Na vydání se čekalo hodně dlouho, vždyť minulá verze vyšla téměř před rokem, což je u progresivní distribuce, jakou je Fedora docela dlouhá doba. Nicméně čekání podle mého názoru stálo za to. Jedná se o nejdůležitější vydání od Fedory 7, která vyšla před sedmi lety a sjednotila Core a Extras a zrovnoprávnila zaměstnance Red Hatu a zbytek komunity.

V čem je Fedora 21 tak významné vydání? Poprvé nevychází jako obecná distribuce, ale ve třech variantách: Workstation, Server a Cloud, které pokrývají nejdůležitější oblasti využití. Podstatná je ale změna přístupu, která s nimi přichází. Každá varianta má svoji pracovní skupinu, která se věnuje tomu, aby byla Fedora dobře sestavená pro dané využití. Navíc jsme změnili přístup „vývojář->uživatel“ na „uživatel->vývojář->uživatel“. Většina distribucí doteď funguje tak, že prostě zabalí to, co je k dispozici v upstreamu a dostane to k uživateli. To je vlastnost platformy. Jednotlivé prvky jsou integrované, ale netvoří nějak zázračně odladěný produkt. Fedora se rozhodla, že nebude pouze platformou, ale nabídne i produkt.

Oproti prostému balíčkování věcí z upstreamu se nyní jednotlivé pracovní skupiny snaží analyzovat potřeby uživatelů a podle toho navrhnout systém tak, aby tyto potřeby co nejlépe plnil. A potom se snažit, aby v upstreamových projektech proběhly takové změny, které to umožní, nejen pasivně přihlížet, s čím upstream přijde.

Změnila se také cílová skupina. Respektive konečně je konkrétněji definovaná. Dosud byla Fedora směřovaná téměr na všechny, což nikdy pořádně nefunguje. Fedora Workstation je třeba nyní cílená na tzv. tvůrce a v užším závěru na vývojáře. Desktopové nástroje se dnes vracejí ke kořenům a opět fungují jako pracovní stanice. Ještě nedávno na nich člověk dělal všechno, ale postupně se konzumace obsahu přesunuje na jiná zařízení. Pokud ale člověk chce něco vytvořit, pořád v drtivé většině případů usedne za klasický počítač. A vývojáři jsou potom podmnožina tvůrců, kde se Linux uchytil nejlépe.

Jak se Fedoře daří řešit nejčastější výtky, se kterými se u lidí setkávám?

  • Chybějící podpora multimédií – to je oblast, která bohužel není technickým problémem, a moc s ní neuděláme. Distribuce, které nabízejí plnou multimediální podporu, kašlou na patenty a právní důsledky. To si bohužel Red Hat, který Fedoru zastřešuje, nemůže dovolit. I tady se ale připravují dílčí zlepšení. Příští rok vyprší většina patentů chránících MP3 a vypadá to, že bude možné mít k dispozici základní podporu tohoto formátu. Podpory bychom se mohli dočkat i u několika dalších populárních formátů. No a pro Evropany tady pořád je RPM Fusion, kde to všechno je 🙂
  • Krátká doba podpory – ta se nijak nezměnila, pořád platí, že trvá cca 13 měsíců. Delší se zatím neplánuje (možná u Serveru ano), protože pokud chcete poskytovat opravdu dobrou podporu, vezme si to hodně zdrojů. Nicméně dlouhodobě se pracuje na tom, aby upgrady byly bezbolestnější. Ostatně Android má taky krátký životní cyklus a běžní uživatelé se s tím srovnají. Plánuje se, že se oddělí systém od aplikací a rozdělí se také životní cyklus a systém se bude aktualizovat atomicky, což lze výrazně lépe otestovat než upgrade založený na balíčcích.
  • Omezená nabídka softwaru – oficiální repozitáře dnes obsahují přes 15 tisíc balíčků, což není málo, veškerý běžný software tam naleznete, ale přece jenom to není tolik jako třeba u Debianu. To se asi v dohledné době nezmění. Fedora má docela přísné standardy pro balíčky, aby se dostaly do repozitářů. Nemyslím si, že snížení těchto standardů je krok spravným směrem a to si podle mně myslí většina lidí v komunitě Fedory. Nicméně opět se připravuje dlouhodobé řešení v podobě aplikací v kontejnerech, které by měly podobu jednoho souboru, běžely by na všech distribucích a také na více verzích po sobě. Pro vývojáře třetích stran tak bude výrazně jednodušší distribuovat software uživatelům Linuxu. Okamžitým řešením je potom Copr, což je infrastruktura pro osobní repotizáře s dodatečným softwarem pro Fedoru, RHEL a CentOS. Repozitářů už jsou tam stovky a nabídku softwaru to výrazně rozšířilo.

A jak se Fedora 21 vůbec používá? Na domácím notebooku ji mám nainstalovanou již od alphy a musím říct, že jsem nenarazil na prakticky žádný problém už během vývojových verzí. Největším problémem je, že mi z nějakého důvodu nechce na Fedoře 21 fungovat Football Manager 2014, což je ale nakonec dobře vzhledem k tomu, kolik hodin jsem na něm strávil 🙂

Máme také novou stránku pro zájemce o jednotlivé varianty, která vypadá výrazně profesionálnější než ta dřívější. Tak neváhejte a Fedoru vyzkoušejte! 😉

Reklamy
Fedora 21 a stojí za to

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s