Velmi častým argumentem, který proti Fedoře slyším, je, že doba podpory je relativně krátká, že nemá verzi s dlouhou dobou podpory. Osobně jsem proti vytváření LTS verze, protože abyste to dělali opravdu pořádně, vyžaduje to velké množství prostředků, které je dle mého názoru lepší investovat do zlepšování distribuce. Dalším argumentem proti je, že Fedora už vlastně LTS verzi má. Je jí Red Hat Eterprise Linux a z něj vycházející CentOS, které mají nejdelší dobu podpory ze všech existujících linuxových distribucí (10+3 roky). CentOS je navíc k dostání stejně volně jako Fedora. Jak si tedy v desktopovém nasazení vede jako LTS verze Fedory?

Nabídka softwaru

První věc, která mě napadla, když jsem zvažoval CentOS jako LTS Fedory, byla nabídka softwaru, jestli je porovnatelná s Fedorou. Red Hat Enterprise Linux obsahuje necelých 7 tisíc balíčků, což je výrazně méně než u Fedory (18 tisíc). Nicméně v rámci Fedory existuje repozitář EPEL, který obsahuje dalších přes 6 tisíc (pro RHEL 7) balíčků spravovaných komunitou. To už jsme na necelých 13 tisících, což už je relativně srovnatelné.

Jak se to projevuje v reálném desktopovém nasazení? Z aplikací, které mám nainstalované na svém notebooku s Fedorou, jsem v repozitářích pro CentOS nenašel tyto: Datovka, Corebird a OpenTTD. Ani u jedné z těchto aplikací nemůžu říct, že bych se bez ní neobešel. Nabídka desktopových aplikací pro CentOS sice stále není na úrovni Fedory, ale všechno podstatné tam je.

Nabídku softwaru pro CentOS výrazně rozšiřuje také Copr. Ten dnes nabízí už 3500 osobních repozitářů. Primárně jsou určeny pro Fedoru, ale řada z nich má i balíčky pro CentOS 7. Nejenže celkovou nabídku softwaru rozšiřují, ale taky dávají možnost používat novější verze balíčků, což u distribuce, která vychází jednou za 3-4 roky, člověk občas ocení.

Co ovšem Fedora nemá a CentOS ano, jsou Software Collections. Ty umožňují instalaci a běh dalších (novějších/starších) verzí jazyků a databází. Užitečné především na serverech, ale může se hodit i vývojářům na desktopu.

Podpora multimédií

Tady jsem se spoléhal na RPMFusion, ale byl jsem dost překvapený, že ani rok a půl po vydání není k dispozici repozitář pro RHEL/CentOS 7. Naštěstí existuje alternativa v podobě repozitářů nux-dextop. Našel jsem tam ffmpeg, mplayer, vlc, gstreamer pluginy. Podporu multimédií jsem s tím pokryl velmi pěkně.

Desktop

Desktop se v RHEL/CentOS také dost proměnil. V Red Hatu jsme se ho rozhodli posunout z ultrakonzervativní volby, kde člověk musel používat roky staré balíčky, na něco progresivnějšího. RHEL 7.2 poprvé přinesl upgrade GNOME. Díky tomu má CentOS 7.2 GNOME ve verzi 3.14, což je mimochodem novější desktop, než má Ubuntu v poslední LTS verzi. K tomu je ještě potřeba dodat, že RHEL je distribuce, která dostává zdaleka největší množství backportů, takže i do starších verzí se dostává hodně nové funkcionality. Nejdůležitější desktopové aplikace jako Firefox nebo LibreOffice se upgradují pravidelně a za aktuálními verzemi příliš nezaostávají.

Obecně je uživatelská přívětivost CentOS dost podobná Fedoře. CentOS 7.2 dostal také GNOME Software, takže uživatelé už mají k dispozici katalog aplikací a přehledný nástroj pro aktualizace. Nicméně nabídka v katalogu je zatím výrazně menší než ve Fedoře kvůli tomu, že hodně balíčků v CentOS neobsahuje potřebná metadata. To by se mělo časem zlepšit.

CentOS stejně jako RHEL ve výchozí instalaci používá tzv. Classic Mode, tedy upravený GNOME Shell tak, aby vypadal jako GNOME 2. Změna na výchozí podobu GNOME ale zabere pár kliknutí.

Podpora hardwaru

CentOS sice obsahuje výrazně starší kernel než Fedora, ale ten obsahuje masivní množství backportů. Pravidelně se backportují ovladače grafických karet, upgraduje se X.org. Podpora nového hardwaru není na úrovni Fedory, která se drží kousek za upstreamem, ale nedá se říct, že by výrazně zaostávala.

Výhodou CentOS oproti Fedoře je, že RHEL je oficiálně podporovanou platformou ze strany nVidie a AMD. Provoz jejich ovladačů grafických karet je tak bezproblémovější.

Podpora

Jak už jsem na začátku zmínil, CentOS je podporovaný 10 let (RHEL v podobě prodloužené podpory ještě o 3 roky déle). To je více než kdokoliv jiný z kategorie linuxových distribucí s dlouhodobou podporou (SLED 7+3, Ubuntu LTS 5, Debian 3+2) a výrazně více než Fedora (standardně 13 měsíců). Takže pokud hledáte komunitní distro s opravdu dlouho dobou podpory, CentOS vám váš sen splní.

Komunita

CentOS nemá v ČR žádnou organizovanou komunitu a portál jako Fedora v podobě mojefedora.cz. Nicméně se nedá říct, že by byl uživatel CentOS opuštěný. Uživatelů, především těch serverových, má CentOS opravdu hodně, takže mu poradí v jakémkoliv linuxovém fóru a problém není sehnat pomoc ani na českém fóru Fedory vzhledem k tomu, jak jsou distribuce podobné.

Závěrem

Osobně si myslím, že Fedora je pořád lepší volbou na desktop. V oblasti stability udělal velký skok kupředu, v oblasti hardwaru se potkávám s malým množstvím regresí (ano, mám povětšinou Intel-only hardware) a upgradovací proces je spolehlivý. Spravuju v rodině 6 desktopů s Fedorou a údržba se v poslední době smrskla na to, že jednou za půl roku na těch počítačích pustím upgrade. Ve Fedoře 24 by už ale měl být upgrade integrovaný do GNOME Software, takže i toto v budoucnu zvládnou rodinní příslušníci bez mé asistence.

Nicméně chápu, že jsou i desktopová nasazení, kde dlouhé cykly dávají smysl. Ve firmě, kde musíte podporovat desítky a více stanic a systém integrovat s hromadou dalších firemních systémů, nechcete zažívat upgrade každý rok. To samé do určité míry platí také pro různé učebny. Zkrátka Fedora se hodí především na individuální nasazení, CentOS a RHEL potom na ta hromadná.

Přecházení mezi nimi je jednoduché, systémy jsou velmi podobné, používají se stejné nástroje. Věcí, na které si uživatel Fedory musí v CentOS zvykat, je minimum. To z něj dělá opravdu dobrou Fedoru LTS.