Srážka s uživateli

Minulý týden jsem představoval Fedoru několika stům nových studentů na FIT VUT v Brně. Následně se na stejné škole pořádali menší installfest, kde jsme lidem pomáhali Fedoru nainstalovat a zodpovědět nejrůznější dotazy. Podobnou akci už děláme několikátý rok a je zajímavé sledovat zkušenosti nových uživatelů s Fedorou a jejich změny v čase.

Fedora_logo

Pokud chce člověk dělat dobrý systém, musí zpětné vazbě od uživatelů naslouchat. Věnuji tedy docela dost času čtení recenzí, dotazů na fórech, diskutuji s lidmi na stáncích Fedory na konferencích apod. Nicméně střet s novými uživateli v takovém počtu, jaký nám nabízí akce na FITu, je opravdu jedinečný. Člověk si z něj odnese zajímavé věci. Co konkrétně mě zaujalo letos?

  • Pamatuji si, že když jsme o Fedoře na FITu přednášeli poprvé před cca 3 lety, na dotaz, kdo už má nějakou zkušenost s linuxovou distribucí, zvedlo ruku cca 25-30 % studentů. Hodně studentů tenkrát taky vůbec neznalo věci jako virtualizaci. Letos už to bylo odhadem 75 % (a to i po omezení na tradiční distribuce a vyloučení věcí jako Android) a s virtualizací mělo zkušenosti ještě víc lidí. Vypadá to, že Linux se dostává do širšího povědomí studentů už na středních školách.
  • Nikdo neřeší desktopové prostředí. Standardně lidem propagujeme Fedora Workstation s GNOME, protože se jí věnuje nejvíce vývojářů a je nejvíce testovaná. A studenti s tím nemají problém. Přijde mi, že desktopová prostředí a nuance mezi nimi jsou takový fetiš linuxových uživatelů, kteří řeší, jestli tam je tlačítko na minimalizaci, jestli není lišta okna moc tlustá nebo tenká, jestli téma vzhledu není moc tmavé či světlé. Přijde mi, že uživatelé přicházející z Windows a MacOS toto opravdu neřeší. Minimálně ne ze začátku. Na přednášce říkám, že existuje víc desktopových prostředí, ale stížností na desktopové prostředí od nich dostáváme minimálně a dotazy na to, jak nainstalovat jiné desktopy, vůbec žádné.
  • Fedora stejně jako řada dalších distribucí udržuje poslední tři verze kernelu a s aktualizacemi v GRUBu postupně naskáčou tři položky s Fedorou. Neuvěřitelné možství nových uživatelů toto zmate (a zcela oprávněně). Chodí za námi, jestli si omylem nenainstalovali Fedoru dvakrát. Je to snad vůbec nejčastější dotaz. Dokonalá ukázka toho, jak něco může být zcela jasné pro zkušeného uživatele a zároveň zcela matoucí pro nového. Snažíme se to vyřešit a rádi bychom měli všechny kernely sbalené pod jednou položkou.
  • Duální grafiky jsou stále problémových evergreenem. Doteď nejsou v Linuxu pořádně podporované počítače s dvěma přepínatelnými grafickými kartami. Fedora 25 by měla být první distribucí, která je bude opravdu podporovat (díky implementaci GL Dispatch), ale ještě to není zcela jisté, protože už se to několikrát posunulo a dokud to nezačnou nVidia a AMD podporovat ve svých ovladačích, bude to fungovat jen s těmi otevřenými. Přitom duální grafiky už jsou běžné několik let a je to velký problém. Na jeden počítač jsme nakonec Fedoru nenainstalovali, protože přes veškerou snahu do grafiky nenabootovala právě kvůli nepodpoře duálních grafických karet. Tady Linux opravdu hodně zaspal.
  • Dalším takovým hardwarovým evergreenem jsou stále wifi karty od Broadcomu. Pokud víte, jak na to, je instalace ovladačů otázka pěti minut. Pokud jste ale nový uživatel, zjistíte, že v novém systému nemáte k dispozici wifi a zaseknete se na tom. Hodně notebooků už dnes nemá ani ethernetové konektory. U jednoho notebooku jsme to museli řešit tak, že jsme se připojili k wifi přes mobil a připojení sdíleli s Fedorou přes USB kabel.
  • Pokud je vše OK, instalace Fedory je opravdu jednoduchá. Většina věcí se nastaví automaticky a i rozdělení disků je do značné míry automatizované. Jen si řeknete, kolik chcete ukousnout z oddílu Windows a instalátor udělá zbytek za vás. To ale nesmíte mít nainstalované Windows a vedle toho Hackintosh a podobné zázraky, s kterými si instalátor automaticky neporadí. Nebo MBR a již čtyři primární oddíly vytvořené Windows, s kterými si instalátor neporadí vůbec, protože MBR více primárních oddílů prostě nepodporuje. Těch nástrah číhá pořád hodně.
  • Pokud je hardwarová podpora opravdu špatná, což se na installfestech stává dost často, protože tam většinou dojdou jenom ti, kteří si už sami neporadí, je asi nejlepším řešením instalace do virtuální mašiny ve Windows. RAM ani místo na disku nejsou dneska problém a je to stabilní řešení. Lepší než s vypětím sil na nějakém hodně špatně podporovaném notebooku Fedoru rozjet s tím, že je vysoká pravděpodobnost, že se to s další aktualizací kernelu rozsype a uživatel zůstane s rozbitým systémem.
  • Na druhou stranu musím říct, že se počet lidí, kteří na následné installfesty s problémy chodí, spíše snižuje. Určitou roli hraje to, že už vím, co není lidem jasné, tak to zmíním v přednášce. Dost také pomohla tištěná příručka, kterou po přednášce rozdáváme a do které jsme se snažili nejčastější dotazy nováčku zapracovat. Chce se mi ale také věřit, že se uživatelská přívětivost a hardwarová podpora Fedory prostě zlepšují.
Reklamy
Srážka s uživateli

9 thoughts on “Srážka s uživateli

  1. Marek napsal:

    ahoj,

    pokial viem tal GL_Dispatch/GLVND je v nvidia driveroch podporovane od v 361.16 co je uz dost historicka zalezitost. V inteloch by default tirz podporovana.

    Ako je to v reale s podporou kombinacie intel+nvidia voci x11 a waylandu vo fedore? uvazujem, ze obmenim hw a chcel by som ist do dualnej grafiky.

    vdaka za odpoved

    Marek

    1. Nepříliš dobrá. Jako na všech ostatních distribucích. Nějakým způsobem se to dá rozumě rozchodit s Bumblebee, ale není to úplně bezúdržbové řešení. Na noteboocích se duálním grafikám pořád vyhýbám.

  2. Pája napsal:

    Spousta lidí řeší i vzhled, je to základ, aby systém vypadal sexy, aby přitáhl nové uživatele. Spousta lidí je povrchních a konzumních, stačí jim jen FB a předinstalovaný prohlížeč…
    OBROVSKOU rezervu vidím v docku, ten by se dal ještě hodně zlepšovat – třeba volba, aby byl zobrazený pořád, nebo abych ho měl kde já chci (nahoře, dole, vpravo, ..), indikace kolik oken má která aplikace + realtime náhledy, notifikace aplikací, třeba kolik je emailů v mailovém klientovi, a to jsem se jen lehce dotkl NESCHOPNOSTI DOCKU!!!!
    Dále přechod na rolling systém aktualizací.
    Toho je tolik TOLIK, na čem by se dalo zapracovat…. no kdyby bylo po mym, tak i Ubuntu by vedle mnou navržené distribuce – myslím designově a funkčně, mohlo jít zahrabat!!!!
    Jo a mimochodem, problém je ten, že když hledám řešení pro Fedoru, je toho žalostně málo a nepřehledné, doslova trávím občas dost času hledáním a VŽDY vyleze řešení hned, ale pro Ubuntu. V tom je Ubuntu jedinečné, že je spoustu návodů a řešení pro Ubuntu.
    Od Ubuntu jsem utekl k fedoře 23 (chtěl jsem tenkrát už ke 20, ale díky sprzněnému instalátoru, který mi nebral grafiku….), jen proto jsem utek od Ubuntu, že si začli dělat Unity a na Gnome se VYS**LI z vysoka! Mám Gnome už od začátku a mám ho moc rád, je to skvělé prostředí, byť je dle mě HODNĚ nedodělané a je co zlepšovat, spíš bych dnešní Gnome řadil k nějaké Alfě2-3, popřípadě Beťe, ale spíš k Alfaverzi….
    No, kvůli návodům a patáliím, co občas mívám se nyní rozhoduji, buď dám ještě šanci Fedoře 25, nebo se vrátím k Ubuntu GNOME ed., jen kvůli tomu, že mají, co jiní ne a to je OBROVSKÁ KOMUNITA!!! = spousta návodů a řešení všelijakých problémů.
    Jen je škoda, že Fedora nedbá vše z toho co jsem uvedl, jak vzhled, tak celkově sladit, dodělat už konečně Gnome a jeho centrum SW….. Pořád (skoro) je Linux geekovina…..
    BYE snad u F25, nebo u Ubuntu 😀

    1. Zatímco Ubuntu je jenom jedno, Red Hat má vlastně tři distribuce: RHEL, CentOS, Fedora. To má své výhody (nebijí se třeba korporátní zájmy s těmi komunitními), ale také nevýhody a jednou z nich je to, že to není jedna velká silná značka. Těch návodů pro RHEL, CentOS a Fedoru je dohromady celkem dost a návod třeba pro CentOS je často použitelný pro Fedoru, ale návod pro CentOS to uživateli nenajde, když hledá návod pro Fedoru….

  3. Pája napsal:

    Ještě se zeptám, existuje pro Gnome něco jako „co byste v gnome chtěli“ – třeba hlasovačka, podávání návrhů? Kterým by se třeba tým vývojářů řídil, pokud by to „prošlo“ přes nějakou radu…
    Protože jak jsem uvedl, těch nápadů pro Gnome mám spoustu, co by se dalo vylepšit a pak PAK, kdyby to lidé viděli, houfně by všichni přešli na Linux… ehmmm no samozřejmě až by tam spustili i své upirátěné Photoshopy, Autocady a hry 😀

    1. Nic takového jako rada, která by určovala vývojářům, na čem mají pracovat, neexistuje. Vývojář pracuje na tom, o čem je vnitřně přesvědčený, že to dává smysl. A pokud není o smyslu přesvědčený, tak ho k tomu žádná rada nebo anketa nedonutí.
      Standardní cestou je nahlásit RFE (request for enhancement) jako bug v bugzilla.gnome.org. Případně se k tom s vývojáři pobavit na IRC, mailing listu nebo osobně.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s