Linuxový desktop: co vám chybí

Vstupů pro to, na čem máme v desktopovém týmu pracovat, máme několik: požadavky zákazníků, požadavky výrobců hardwaru, testy uživatelské přívětivosti, bug reporty a také prostě naše intuice, co by mohli uživatelé potřebovat. Někdy je hodně přínosné se uživatelů přímo zeptat. Můj šéf to dělá pravidelně, tak jsem si říkal, že to zkusím v češtině taky.

laptop-762548_640

Vše, co vyvíjíme, je primárně dělané pro Fedoru a Red Hat Enterprise Linux, takže by to mělo být mířeno primárně na uživatele těchto distribucí, ale vzhledem k tomu, že Red Hat je hlavní vývojářskou silou v linuxovém desktopu, většina toho, co děláme pro Fedoru a RHEL, se časem v nějaké formě objeví také v ostatních distribucích, takže se to dá vztáhnout na většinu uživatel Linuxu.

Momentálně připravuju plán vývoje pro Fedora 27 Workstation, která by měla vyjít na konci tohoto roku. Hodně věcí se tak projeví v GNOME 3.26, ale také hromadě dalších projektů, do kterých přispíváme. Proto by mě docela zajímalo, co uživatele na Fedora Workstation a na linuxovém desktopu obecně trápí a co bychom my mohli zlepšit (chápu třeba, že hodně uživatelů by chtělo Photoshop, ale to může změnit jen Adobe).

Pokud máte nějaké podněty, napište je prosím do komentáře, rád si je přečtu a v rámci možností se pokusím odpovědět. Nemůžu slíbit, že se budeme všem podnětům věnovat, ale můžu slíbit, že to bude seriózní vstup pro moje plánování. Prosím zachovejte konstruktivní přístup. Hejty budu ignorovat nebo rovnou mazat.

Advertisements
Linuxový desktop: co vám chybí

198 thoughts on “Linuxový desktop: co vám chybí

  1. t0kieu napsal:

    1. Integracia gest ako v macOS do zakladnych aplikacii npr. mail a pod. pomocou gesta viem rychle zmazat mail, oznacit ako neprecitany atd. Linux ma svoje caro len mu pridat veci a vychtavky co zvysuju produktivitu.
    2. Normalny klient na chat + konferencie, skupinovy chat kedykolvek, browser historie chatu, zdielanie obrazovky + kamery naraz, mat moznost si nahrat video. Nieco na styl M$ Lync a GoToMeating.
    3. Zoparkrat som siahol po wine. a zmazat „bordel“ po nom nie je celkom easy pre bezneho uzivatela. Proste pridem do menu chcem zmazat ikonku a nie je tam nic intuitivne.

    1. GNOME 3.24 už podporuje multitouch a používá některá gesta přímo v desktopu (přepínání mezi plochami, přepínání do Činností). Myslím, že se budou prosazovat čím dál víc. Nicméně může to být jenom jako doplněk, protože na rozdíl od macOS Linux běží na mnoha počítačích, které toto neumí.

      K chatovací aplikaci už jsem se vyjadřoval výše.

  2. Peter Fodrek napsal:

    Mne chýba sieťovo transparentný Wayland- Viem, že sa na tpm pracuje, pokiaľ to nie je hotové som odkázaný na X protokol.

    1 x host HP Proliant z roku 2006 a 21 x X-terminál. už ani kdm ani gdm ani lightdm nejdú po sieti, teda prednejšie XDMCP request prímu, ale nedokážu zobraziť login screen – potrebujú doplnky, čo nie sú sieťovo transparentné napr. openGL- ostáva mi len xdm a lxde/ openbox.

    Vcelku by ma zaujímalo na čo potrebuje login screen openGL..

      1. Oldřich napsal:

        Palec nahoru! Buildy z Koji fungují. Fedoru mám rád a mrzí mě, když takové věci nejsou půl roku opravené. Tohle muselo nejednoho českého uživatele při zkoušení Fedory otrávit.

  3. Robert Smol napsal:

    Jeste k te stabilitě, dnes mi opet spadnul wayland. Pouzil jsem abrt pro reporting (skvely nastroj), ten mi ukazal, ze muj crash uz je v systemu cca od 2016/10 https://bugzilla.redhat.com/show_bug.cgi?id=1390198.

    Unvitr tiketu je napsano, ze to je mozna zpusobeno padajici Shell extension. Jedinou kterou mam je Topicons plus. Jdu to zablokovat, ale to, ze vubec muze extension shodit cely desktop neni asi idealni.

    Pravdou je, ze kdyz jsem si pod wayland nainstalovat extension pro screen recording, tak jsem se ani nemohl prihlast.

    1. Jak je vysvětleno v ticketu, rozšíření upravují přímo kód GNOME Shellu, to jim dává prakticky neomezené možnosti, ale taky to má tu daň, že i malinké rozšíření může způsobit pád celého prostředí, pokud je špatně napsané. Jediným řešením by bylo výrazně omezit možnosti rozšíření, ale vzhledem k tomu, jak jsou oblíbená, by to asi nebyl příliš populární krok.

  4. Pavel P. napsal:

    Tři týdny se k tomu určitě nedostanu, ale jestli to pomůže, zkusím pak věnovat pár hodin testování a napsat feedback. Fedoru jsem zkusil nainstalovat asi 2x do virtualu, ale patřila bohužel vždy k distrům s životností v desítkách minut a vím, že první dojem strašně kazil instalátor.
    Ale hádám bude dost feedbacku na různých fórech.

  5. RoHe napsal:

    Par podnetu:
    1) Vylepsit hlaseni chyb (aplikacnich i systemovych)
    Napriklad dnes jsem resil problemy s WPA. GUI ani neceklo, jen chtelo porad dokola heslo. Hlaska v journalctl byla Error 23: . Jak se v tomhle ma vyznat radovy uzivatel? ask.fedoraproject.com mi o tom nic nerekl. Google v tomto smeru uz davno nepomaha (vybere milion odkazu na stare stranky/prispevky apod). Takze by bylo dobre zamerit se i na knowledge base s jasnymi patterny pro vyhledani. IBMka mel v SW jednoznacne identifaktory chyb neco jako „WSP011001 – Cannot read file …“ , diky tomu se dobre hledaly reseni.

    2) LibreOffice / MS Office
    I pres podporu ODS v obou systemech, je kompatibilita strasna. Chapu, ze je to tezky boj. Ale je dulezity. Vsechny dulezite documenty (zejmena wordove, popr presentace), musim pred odeslanim nakonec zkontrolovat v MS Officu. (export do jinych formatu, napr pdf, neni reseni, prijemce chce Word tecka.)

    3) Integrace do korporatniho prostredi.
    Delsi dobu jsem to nezkousel, tak je mozne, ze neco z toho uz se zmenilo. Ale …
    SSO/Kerberos – kinit & spol, pak povolit domenu v FireFoxu, Chromiu, filesharing … Tohle radovy uzivatel neda (a me to brzdi od skutecne prace 😉 )
    Windows Group Policy – nektere zdroje pozaduji integraci do Domeny a kontroluji nastavani GPO. Tady mi prijde, ze je to pole neorane.
    SSSD/PAM/Samba – autentizace/autorizace; chci nasdilet svuj disk kolegum, povolit pristu na svou web aplikaci, …
    Cele by to melo byt v jednom baliku s GUI. A opet je a bude dulezite hlaseni chyb (presne, jasne, unikatne).

    RoHe

    1. 1) Unikátní ID máme u pádů, které jsou nahlášené přes ABRT. U normálních chyb by to určitě pomohlo s vyhledáváním, ale otázka je, jestli je něco takového možné zprovoznit plošně nad něčím tak komplexním a různorodým jako linuxová distribuce.

      2) Vím, že toto je tradiční bolístka. Red Hat má 5 vývojářů, kteří pracují na LibreOffice, a jsme tak jeden ze dvou největších přispěvatelů do projektu. Momentálně není příliš reálné, že bychom tento počet navýšili.

      3) Tady bych zkusil poslední vydání Fedory s klientem SSSD. Cílem je přihlásit se jednou (klidně přes 2-factor auth) v přihlašovací obrazovce počítače a potom už heslo nikde nezadávat (člověk je automaticky přihlášený od VPN, dostane Kerberos ticket, Firefox je nastavený,…). Hodně z toho už funguje.

  6. Já si teda taky přidám request. Podpora českých znaků v PDF formulářích (co neobsahují český font), a podpora zobrazení PDF 1.7 (nyní se nezobrazí vůbec). Obojí je velká překážka při komunikaci se státní sférou, VZP, atd. Což v podstatě znemožňuje mít pracujícím lidem Linux jako jediný systém, aspoň v Česku. Víc podrobností o aktuálním smutném stavu lze najít v komentářích pod článkem https://www.linuxexpres.cz/software/cim-prohlizet-soubory-pdf-v-linuxu .

  7. Nemo napsal:

    Přál bych si, aby přepnutí klávesnice (cs/en/de/…) nerušilo focus. Např.pracuji v geditu, chci hledat řetězec, stisknu ctrl+f, zjistím, že mám jinou klávesnici než potřebuji, stisknu meta+space čímž přepnu klávesnici, ale záreveň se tím zruší vyhledávání a pokud pokračuji v psaní hledaného řetězce, píši někam do souboru 😦 V mnoha dalších programech je to podobně nepraktické, nejedná se o gedit, jde o Gnome, které je jinak báječné.

  8. Peter Mráz napsal:

    Čo sa týka HW uvítal by som lepšiu podporu skenerov ale aj napríklad čitačiek sd kariet.
    Uvítal by som rozpoznávanie hlasu – povely hlasom, vyhľadávanie hlasom aj prepisovanie hovoreného hlasu ale na začiatok by úplne stačilo zaintegrovanie kvalitného OCR do Libre Office
    V libre Office sa nedá efektívne a rýchlo urobiť dobre vyzerajúca tabuľka s orámovaním. Keď si porovnám počet úkonov ktoré treba na rovnakú vec v Exceli v calcu je to ako škrabať sa pravou rukou za ľavým uchom.
    V Gnome by som uvítal možnosť vzdialeného prístupu na pracovnú plochu – to je ten transparentný prístup k waylandu?
    Ďalej poriadnu podporu XPS a OpenXPS.
    Lepši transcóder multimédií a lepšiu podporu vp9

    1. JP napsal:

      Nevím, jestli je to problém i Fedory – přihodím to sem pod dotaz.
      Na debian8 jsem měl problémy s vinagre – více otevřených VNC rozhazovalo klávesnici / šlo to ssh tunelem.
      Záložky vinagre – uložilo si to přítupy, ale ne rozlišení RDP – přes záložku se na bodové rozlišení RDP neptal, skočilo to rovnou do 800×600 😀
      ..v debianu. …Fedora tím možná netrpí – někdo může vyzkoušet 😀

      Já tu Fedoru snad nainstaluju…

      1. VNC a RDP podpora se momentálně implementuje v GNOME Boxes tak, aby byla minimálně na úrovni Vinagre. Ten je momentálně v maintenance módu a v dohledné době bude Boxes nahrazen. Ty by měly být jediným klientem pro připojení k fyzickým a virtuálním strojům, ať už běží lokálně nebo vzdáleně. Doporučuji vyzkoušet, jestli tím trpí Boxes a případně nahlásit bug. Vývojář, který na Boxes pracuje, je dost aktivní.

  9. Díky za informaci, docela zajímavé vědět. Neměl byste k tomu nějaké odkazy (ideálně anglicky)? Zkusil bych to nadhodit u vývojářů Qubes OS, který na Fedoře staví, ale v dom0 používá ne vždy aktuální verzi. Konkrétně mi jde o něco k těmto tvrzením:

    * Nové notebooky budou pro HDMI apod. vyžadovat dedikovanou GPU. (Jednak by mě zajímaly důvody a jednak se bych rád odkázal na zdroj. Zjistit, jestli vyhlídnutý notebook je „příliš nový“ nebo naopak „dostatečně starý“, asi nebude jednoduché, že?)
    * Bude to vyřešeno snad brzy, nejspíš jen/prvně ve Waylandu. (Budu rád např. za link do Bugzilly, kde se to řeší.)

    Ještě mě napadá jedna věc: Nováček budou mít ohledně kompatibility trošku jiné požadavky než stávající uživatelé:

    Nováček bude typicky chtít hlavně to, aby to jelo na stávajícím hardwaru out of box.

    Já jako stávající uživatel překousnu, pokud budu muset něco nastavit, ale mám zase trošku větší požadavky na to, abych zjistil kompatibilitu ještě před koupí hardwaru. I pokud je hardware dokonale kompatibilní, může být problém se před koupí o tom ujistit. Zrovna o kombinaci integrovaných a dedikovaných GPU jsem získával z různých wiki a diskusí různé střípky a informace typu „toto by mohlo asi fungovat“, ale jistotu moc nemám. Poskládal jsem si z toho asi toto:

    * Na archaických AMD GPU a možná i NVidiích to řeší vga_switcheroo.
    * Na starých NVidiích to řeší Bumblebee nebo BBSwitch, které se ale nevyvíjejí a prý nefungují s novými GPU. Případně některé jsou podporovány i ze strany proprietárních ovladačů, ale na přepnutí je potřeba restart X11.
    * Na nových funguje přepínání jen s OSS ovladači, ale jen na nových distribucích jako Fedora 25.
    * Výstupy na externí monitory vedené přes dedikovanou GPU jsou zatím spíše hacky, které moc nefungovaly. To se má brzy (Fedora 26?) změnit, ale možná jen pro Wayland.
    * Tušení, co je „stará“/„nová“/„archaická“ GPU mám dost mlhavé.

    1. Více informací o přepínání grafických karet naleznete na blogu Hanse de Goedeho, který se tomu věnuje. Napsal o tom několik podrobných zápisků na přelomu roku: http://hansdegoede.livejournal.com/

      „Nové notebooky budou pro HDMI apod. vyžadovat dedikovanou GPU.“
      Výrobci notebooků s námi pravidelně komunikují a sdělují nám, jak bude vypadat architektura připravovaných modelů. Bohužel všechno je to pod NDA a podrobnosti nemůžu sdělovat.

  10. JP napsal:

    Zdravím – jen zkusmo jsem spustil Fedoru25 live – jak je na tom Wayland s rychlostí proti X? odezva mi připadá pomalejší.

    Touchpad tomu dojmu taky moc nepřidal – přenastavil jsem ťuknutí poklepem a přirozený posuv.
    Přirozený posuv mi to ignoruje. Možná to chtělo odhlásit, nevím. …už jsem zas na Debianu.

    V debian8 má lepší odezvu
    Grafika: Intel® Sandybridge Mobile – instalovaná z distribuce. Ta běží v pořádku

    Ještě to zkusím znovu. ..vlítla mi do toho práce.

    a ještě dozat – lze nějak nastavovat rychlost „kolečka“ myši? …prostřední tlačítko

    1. Co se týče rychlosti Waylandu, tak asi záleží na konkrétním hardwaru. Obecně to vyjde s X zhruba nastejno nebo o trochu rychleji, ale už jsme měli sestavy, kde bylo GNOME na Waylandu pomalejší než na X.
      Co se týče přirozeného posunu, tak by restart systému neměl být potřeba, ale některé aplikace potřebují restart, aby jej začaly používat (např. Firefox), čistě GTK aplikace by měly změnu zaregistrovat hned.

  11. panp napsal:

    Velmi mi chyba jedna funkcia na WACOM tabletoch. Nefunguje drag – drz a pust, pouzivane hlavne na scrolovanie vo firefoxe/nautiluse – ci uz na tlacidlo na pere alebo pri pritlaku pera. V oficialnych ovladacoch sa to na OSX vola Pan/Scroll. Bez toho sa velmi tazko pouziva wacom tablet ako nahrada mysi. Davnejsie som sa docital ze tuto funkciu nevie X server, Wayland by to mohol vediet.

  12. Jakub napsal:

    Uvítal bych lepší podporu pro dotykové obrazovky. Například při dotyku do adresního panelu Firefoxe by mohla automaticky vyjet klávesnice nebo by mohlo být tlačítko na zapnutí klávesnice na obrazovce jako ve Windows 10. Dále mi Firefox prakticky přestane scrolovat při dlouhém dotyku (simulace pravého tlačítka). Také se občas stane, že při větším používání dotykové obrazovky Wayland havaruje.

  13. panp napsal:

    V LibreOfice mi tiez velmi chybaju nejake pekne integrovane graficke temy pre tabulky a grafy. Dosiahnut jednoducho pekne vyzerajuce a moderne grafy a tabulky je priam nemozne. Ciastocne to plati aj na temy v Impress prezentaciach.

  14. Jirka napsal:

    Nějak jsem zatím nenašel sílu pročítat ostatní příspěvky, ale jelikož jsem na tuto stránku dospěl z https://www.linuxexpres.cz/software/cim-prohlizet-soubory-pdf-v-linuxu#post27529 , tak se vyjádřím krátce:
    na Linuxu mi chybí dokonalá podpora prohlížení PDF, konkrétně pak vyplňování formulářů u novějších verzí PDF a větší rychlost u některých velkých a graficky náročnějších souborů. Vyzkoušel jsem (a mám) v podstatě všechny dostupné prohlížeče včetně poslední nativní verze Acrobat Readeru pro Linux, dominantně ale používám Okular.
    Přimlouval bych se tedy za vylepšení toho Okularu… Nejlepší by asi bylo zvrátit ono stupidní rozhodnutí Adobe o konci vývoje AR pro Linux, ale chápu, že to je prakticky neřešitelné…

  15. Pavel napsal:

    Vytáhl jsem si na to poznámky. Ještě než půjdu spát.

    Předně by se mi víc líbilo opravování letitých chyb místo nových „převratných“ fíčur.

    Taky mě třeba zaráží, že EOG v roce 2017 neumí uložit GIF formát, v roce 2017 nejde nastavit stav NumLocku v GDM a v roce 2017 nemá GNOME použitelnou aplikaci pro jednoduché kreslení.

    Napadá mě taky nesnadná migrace dat mezi Thunderbirdem a Evolution (import, export)

    Při používání souborových dialogů opravdu občas potřebuji přejmenovat (konečně), smazat, používat poslední dokumenty (pro někoho asi překvapivě tam někdy potřebuji i uložit, nejenom otevřít), vložit plnou cestu ze schránky, atd.

    A ze zbytku starších poznámek v rychlosti, vesměs jsou to převzaté myšlenky:

    – tříštění sil, vývoj pod kontrolou, názvy aplikací, jednotný marketing + synergie

    – pozornost k detailu, kompletní systém, jednotný zážitek, prostě to funguje

    – promyšlené a propracované aplikace, kvalita aplikací

    – odstraňování chyb, odstraňování slabých míst vs. přidávání nových funkcí

    – GIMP, Inkscape, Scribus, Jokosher, Pitivi, OpenShot – každý pes jiná ves (+ Blender)

    – spolupracovat místo soutěžit

    – méně přístupu že vývojář ví nejlépe a uživatel neví a měl by tedy vývojáře poslouchat a ne stále požívat zažité postupy

    – nepokoušejte se vymýšlet znovu a znovu věci, které už jinde fungují, nepotřebujeme dalších 9 různých standardů pro uživatelské rozhraní a jejich změnu každé tři roky, „lidé“, chtějí věci, které fungují, a věci, které vypadají dobře

    – sadu integrovaných nástrojů pro správu systému, která je základní a nemění se s každou distribucí

    Snad jsem zase tolik nehejtoval. 🙂

  16. emekas napsal:

    Nepochopil som preco v poslednych asi 3 verziach gnome3 sa pri SAVE dialogu (Ulozit ako) odstranila polozka RECENT. Ostala len pri dialogu OPEN. Tuto funkciu som predtym velmi casto pouzival. Ulozim jeden subor a pri dalsom zas musim listovat v ceste, ked ukladam viac veci na rozne umiestnenia. Predtym som si pekne klikol RECENT v save dialogu a vyberal v zozname adresarov z historie. Je to kozmeticka vec, ale taketo robia prostredie lepsie a pouzitelnejsie.

  17. Lukas napsal:

    Mám dva tipy:
    1. Kvalitní a lehký emailový klient – ispirace u Geray a Nylas N1
    2. Nástroj na zapisování poznámek, typu OneNote.

    1. 1. K emailovým klientům už jsem se vyjadřoval dříve. Asi jedinou nadějí je Pantheon Mail, který vychází z Geary, ale sdílí backend s Evolutionem.
      2. Na pokročilejší poznámky používám Zim. Jinak existuje jednoduchý Bijiben, který lze synchronizovat třeba přes Nextcloud.

  18. emekas napsal:

    1. Vsade sa riesi dlhsia vydrz na baterku, tak by som privital keby uz konecne gnome3 pridal podporu power management profilov do gnome settings – POWER. Aspon ako to ma KDE, proste nastavim si jeden profil pre AC a dalsi pre baterku (podsvietenie, setrenie usb, governor cpu, automaticky suspend). Optimalne by boli profily ako ma NetworkManager, ale stacili by aj tieto dva – baterka/AC.
    2. Chcelo by to nejaky prezentacny rezim, ktory zakaze screensaver, notifikacie apod veci, ked sa nieco prezentuje na projektore.
    3. Firefox pouziva GTK3 tak preco nezapracovat na integrovani/skryti listy (Titlebar) pri maximalizacii. Na sirokouhlom monitore, hlavne s nizkym rozlisenim je kazdy pixel dobry, takto vidim titulok a X na zavretie okna. Aj win10 to ma integrovane. Zatial pouzivam rozsirenie Htitle, ale casom urcite nepojde, ked prejde firefox na chrome rozsirenia. Pekne to ma integrovane epiphany (web) do vrchnej listy – vsetky ovladacie prvky.
    4. Vo waylande mi gnome notifikacie pekne otvaraju aplikaciu, napr. pri novom maily thunderbird, ale v X rezime sa nic nestale, len sa zatvori notifikacia.

    Inak som s fedorou velmi spokojny, pre mna je to najlepsia distribucia a velmi sa za tie roky co ju pouzivam posunula. Za to Vam patri velke diky.

    1. 1. ve Fedoře může člověk použít Tuned (balíček tuned-gtk). Jinak my se snažíme, aby byl systém úsporný sám od sebe než aby to musel uživatel tweakovat. Máme nástroj gnome-battery-bench, který měří, co v systému spotřebovává energii, a podle toho děláme úpravy. Zajistit dobrou výdrž na baterku je ale komplikované, když nemáte kontrolu nad hardwarem.
      2. Předám.
      3. Pokud vím, tak se na tom pracuje. My přispíváme do linuxového Firefoxu velkou měrou, ale velké designové změny jsou čistě pod kontrolou Mozilly.
      4. Taky zajímavé… mrknu na to.

  19. Zdenek napsal:

    1. Možnost aktualizace firmwaru v HW zařízeních z desktopového prostředí (vím, že na tom pracuje Richard Hughes, ale je to stále v plenkách a funguje to jen pro pár výrobců…)
    2. Přidávám se k LibreOffice žádostem
    a) kompatibilita s MS (nutné zlo, ale bohužel většina populace jede práve na MS produktu)
    b) možnost vložit OLE objekt do dokumentu (https://bugs.documentfoundation.org/show_bug.cgi?id=62702) – pro mě kritický nedostatek v práci, který mě nutí vracet se k MS Office
    3. Power management – chybí GUI pro nastavení různých profilů a tuning výkonu (jestli se nepletu, na tom se už nějakou dobu pracuje, ale nová vydání Fedory stále tuto možnost nepřináší.)
    4. PDF – zlepšení manipulace s dokumenty v Evince (editace pdf formulařů, vkládání podpisů)
    5. Pomalu lezeme do kognitivní éry – kdy Fedora dostane svou vlastní umělou inteligenci? 😉

    1. 1. infrastruktura pro distribuci firmwaru na linuxových strojích existuje. Teď je to na výrobcích hardwaru, aby ji používali. U některých to jde rychleji, u některých hodně pomalu.
      3. už jsem odpovídal, snažíme se, aby byl systém úsporný automaticky, pro manuální tweakování lze použít tuned-gtk.
      5. machine learning se u nás někdo věnuje, ale zatím nevím o žádném využití ve Fedoře 🙂

  20. Pavel Lisý napsal:

    Díky za tuto možnost se vyjádřit. Linux na desktopu používám nepřetržitě od Redhat 6.0 CZ (to ještě nebyl Enterprize) a postupně přecházím z jedné verze Fedory na další. RHEL/CentOS 7 mi nyní připadá, jako velmi dobře použitelná alternativa – hlavně co se týká neměnnosti uživatelského prostředí po delší čas. Protože ale potřebuji otestovat novinky, abych nebyl překvapen na serverech, hlavní desktop je stále Fedora.

    1. Jedním z největších problémů, které mi znepříjemňují život je nestabilita Gnome-shellu. Bohužel nejsem schopen rozlišit, kdy je to vina Nvidia driveru, nestability novosti wayland nebo gnome-shell extenzí. Při celodenní práci se mi v podstatě každý den stane, že se grafické prostředí zhroutí (vícekrát) a restartne (zřejmě abrt něco zachytí a restartuje GS – vše kromě myši přestane reagovat ale naštěstí se po pár desítkách sekund okna zase obnoví). Bohužel se to stává mnohem častěji než před cca 2 lety. Jedna věc, která mi v těchto případech opravdu chybí je možnost nějakého debugování GS extenzí. Využívám jich opravdu hodně, ale neexistuje/nenašel jsem žádný způsob, jak odhalit, která z nich by to mohla způsobit. Možnost nějakou z nich vypnout a čekat, zda se to za několik hodin projeví je na nic. Zvlášť, když to může být nějakou jejich kombinací.

    2. Evolution používám také od začátku v kombinaci s mnoha imap účty. V podstatě jsem spokojen, ale při odhlášení a novém přihlášení (bez rebootu) se často stane, že že jsou Google účty nedostupné. Pomůže workaround:
    cd /tmp ; nohup /usr/libexec/goa-daemon –replace &
    ale než jsem na to přišel, stálo to dost času a problém hlášení bugů je, že se to projevuje občas a nevím, do kterého balíku to hlásit.

    3. Google drive a spol. : ve Fedoře (tuším 23/24) se po zapnutí online účtů z Google něco snažilo stále aktualizovat/synchronizovat Dokumenty/Fotografie/Soubory/Tiskárny, což vytěžovalo soustavně procesor >50%. Pomohlo nechat tyto volby vypnuté. Nyní ve verzi 25 nemám ještě stále odvahu to zapnout. Měl bych? Pokud to způsobí problém, do jaké komponenty nahlásit bug?

    4. Taková otravná drobnost. Když maximalizuji okno svisle, lze jeho velikost vodorovně bez problému měnit. Když maximalizuji okno vodorovně, nelze ho svisle zmenšit ani zvětšit. Něco se „zblázní“ a okno splašeně roste (i mimo obrazovku). Vyzkoušejte. Tato „vlastnost“ je tam již několik let. Zkoušel jsem to kdysi reportovat, ale asi se mi to nepodařilo pořádně vysvětlit, protože závěr byl, že to takto nikdo nepoužívá.

    5. Hlášení chyb je stále složité. Zvlášť v případě desktopu a chyb kdy se něco hroutí při různých příležitostech, takže se to nedá zopakovat. Navíc mi není často jasné, kam to vlastně hlásit. Pokud by se toto dalo nějak zjednodušit, bylo by to výborné.

    Možná to znělo trochu otráveně, ale používám Gnome3/Fedoru rád a doufám, že se ty věci podaří časem odstraňovat. Takovýto sběr námětů považuji za opravdu jeden z nejlepších nápadů, jak věci posunout kupředu. Díky

    1. 1. je těžké říct, kvůli čemu by to mohlo padat. Spíš bych to viděl na nějaké rozšíření. Pokud máte zapnutý ABRT, měl by tyto pády odchytávat. Po takovém pádu si ho otevřete a nechte si vygenerovat backtrace, z něj jde vyčíst, proč došlo k pádu.
      2. to je bohužel známý bug v systemd, dosud neopravený. Narážím na to taky a přiznávám, že je to docela ostuda, že ještě nebyl opravený.
      3. O indexaci se stará asi Tracker, ale může to být taky chyba v gnome-online-accounts. Pokud to náhodou nahlásíte na špatnou komponentu, vývojář to po triagi přesune na správnou komponentu.
      4. Bylo by možné nahrát screencast? Stačí stisknout Ctrl+Alt+Shift+R, natočit, co se děje, stisknout tu samou zkratku znovu, najít video v ~/Videos a nahrát to někam. Popravdě ani já jsem nebyl schopný přijít na to, jak toho dosáhnout.
      5. Pokud se jedná o pády, doporučuji používat již zmíněný ABRT. Dokáže vygenerovat backtrace, posbírat logy apod. a nahlásit problém do bugzilly (pokud tam máte účet). Hodně to celý proces zjednodušuje a vývojáři to většinou poskytne všechny informace, které potřebuje.

      1. Pavel Lisý napsal:

        Tak ještě oprava, teď jsem úplnou náhodou zjistil, že to dělá pouze gnome-terminal. Ostatní okna, např. nautilus, terminator, xterm podobnou chybu nevykazují.

      2. Pavel Lisý napsal:

        Abrt jsem kdysi vypnul, protože mi to po čase zaplnilo diskový prostor. Zkusím mu dát ještě šanci.

  21. Marek napsal:

    Ja by som videl priestor na zlepsenie v nasledujucich oblastiach

    1. zlepsit a rozsirit fonty vo Fedore – chybaju mi ekvivalenty Arial, Times New Roman fontov, ktore by boli tak pekne vyhladzovane ako vo woknach. Pri prezerani stranok su Serif a sans-serif fonty nejake divne – stranky sa nerenderuju tak pekne ako v Androide/Win (viem, ze z casti mozu za to weby)

    2. sustredit sa viac na testing a QA – doist casto sa cyklicky objavuju bugy, ktore boli niekedy fixovane a keby to niekto z RH bobec skusal, isto by sa na to prislo

    3. vydavat fedoru 1x do roka – malo by to pozitivny efekt na vyvoj a nasledne testovanie, co by sa prejavilo v kvalite distribucie. Takisto by sa menej muselo upradovat cez verzie

    4. neobjavovat „koleso“ zahadzovanim starych veci a programovanim idnetickych novych funkcionalit

    5. sustredit sa na testovanie race condtiion bugov a bugov, ktore podla retrace maju dost velky pocet vyskytov (napr, proiblemy s NM, VPN, GS, mutter ..)

    6. Zlepsit riesenie bugov zadavanych cez bugzillu – z mojho pohladu zadane bugy dost casto „vyhnivaju“ a nakoniec sa to uzavrie, ze dana verzia fedory je EOL. Aspon ja mam take skusenosti

    1. Marek napsal:

      este pridam bod 7 :

      – chyba mi LTS varianta – mozno by stalo za uvahy zmenit fedoru na LTS verziu, lebo 2x rocne upgradovat je dost otravne

    2. 2. Fedora má možná největší placený QA tým mezi komunitními distribucemi. Testuje se hodně. V poslední době se hodně tlačí taky na automatické testování, aby testovaly i mašiny. Věřte, testuje se hodně, ale dnes jsou operační systémy tak komplexní věci, že chyby se prostě objevují.

      3. Z druhé strany je tady ale tlak, aby vycházela pokud možno jako rolling release. F20 měla vývojový cyklus víceméně rok a uživatelé to nesli spíš špatně. Můžu se zeptat, proč jsou ty upgrady otravné? Je to tím, že to trvá nějaký čas, nebo se bojíte, že se něco rozbije, případně nechcete, aby se vám měnilo prostředí? Třeba takový Android vychází taky zhruba každého půl roku a stamiliony uživatelů s tím nemají problém. Snažíme se, aby to nebyl problém ani u Fedory.

      5. to děláme, oproti dřívějším verzím se seznam nejčastějších pádů od desktopových komponent hodně vyčistil, protože je přednostně opravujeme. Pokud tam něco visí, tak je to většinou kvůli 3rd-party komponentě (Chrome, Dropbox plugin do Nautilu,…).

      6. ano, to je problém. Realita je taková, že množství hlášení je u některých komponent vyšší než vývojář může reálně zpracovat. Co se týče GNOME komponent, doporučuji hlášení přímo do upstreamové bugzilly bugzilla.gnome.org, kde je ta šance, že to někdo zpracuje větší. Já osobně tlačím na to, aby stejnou pozornost měla i downstreamová bugzilla, ale pokud jsou někteří vývojáři zahlcení problémy, tak často preferují hlášení v té upstreamové, kde jich je méně a mají povětšinou větší kvalitu.

      1. Marek napsal:

        Fedora bolo moje oblubene distro (prakticky som ho pouziuval od verzie FC4).

        Ak to mam Fedoru niekomu odporucit, tak mam vsak problem s dlzkou podpory a to z dovodu toho, ze po upgrade sa niekedy rozbije dost veci (casto su to suvisiace veci s NM, pripadne nefunkcnost VPN, pripadne grafika o dualnych grafikach ani nevravim). Preto by som uvital, keby sa fedora tak casto nemenila po rukami, lebo to co si konecne pracne nastavim, skonfigurujem s prichodom novej verzie sa bud rozbije, alebo znefunkcni (napr. klasicky problem nautilu a jeho zamrzanie v directory listingu, pripadne problem s pripojenim viacerych USB 3.0/3.1 zariadeni, pripadne nefunkcne VPN L2TP, IpSec voci Cisco, fortinet deviceom – to uz asi ani nikdy fungovat nebude, z poslednej doby nefunkcna tlac via CUPS a HPLIP).

        Preto by som uvital LTS podporu, lebo zmeny by neboli tak zivelne ako je to nesutale.

        Na jednej strane chapem, ze fedora je pre RH ideal na vyskusanie si novych veci a odladenie in the wild, kym to daju do RHELu, ale na druhej strane tym neustalym zivelnym pristupom a kratkou podporou to ide proti beznym pouizvatelom, ktori pri prvom probleme rezignuju.

        Google uz davno nepomaha, ask fedor aje prakticky mrtva, fedoraforums tiez v blede modrom to iste – do deprimujuce je potom riesit nejake linuxoidne problemy, ked to skonci vo vacsine na poziadavke na zadanie bug reportu, ktory nikam nevedie.

        Aby som to nejako uzavrel : ak ma byt fedora idealnym/odporucanym distrom po ktorom siahnu bezni pouizvatelia, nemoze stavat na 1/2r podpore, nemala by sa menit pod rukami a zakladne veci by mali fungovat stale out of box (ale toto je skor prioritne problemom kernelu a venodorov). V sucasnosti linux (nech uz je to akekolvek distro) nevidim ako vhodneho adepta na bezny desktop z vyssie uvedenych dovodov.

      2. Marek napsal:

        Este by som dodal jednu vec – vcera som ju zabudol sem. capnut.

        Fedoru ako taku mam rad, som sice dochovany od roku 1997 na Debiane a poritom na desktope pouzivam Fedoru. Za ten cas som zvyknuty na LTS verzie, ktore nemaju tendenciu sa rozbijat pri velkych upgradoch – Debian je v tomto smere o dost dalej.

        Preto znamym instaluje primarne debian. Bol by som preto rad, aby Fedora popracovala na celkovej stabilite a nerozbijala veci tak ako som hore pisal

        Inac drzim Vam palce, nech sa podari najpaclivejsie problemy vyriesit (napr. PDF CEE forms, stabilitu GS na waylande atd..).

        Sam som zvedavy na pripravovanu F26 – F25 zatial skusam, stabilita sa zlepsuje, ale este to stale mierne drhne

      3. A RHEL/CentOS by nebyla možnost? My je bereme jako takovou Fedora LTS, jsou výrazně konzervativnější, podpora 10 let, věci se tak moc nemění, ale přitom na desktopu nejsou víc jak 2 roky za Fedorou (rebasujeme jak GNOME, tak nejdůležitější aplikace). Když se přidá EPEL, tak je i nabídka softwaru slušná.
        Snažíme se, aby byla Fedora co nejpoužitelnější pro běžné uživatele, ale je nám jasné, že nikdy nesplní požadavky všech. RHEL/CentOS pro nás není konkurence, ale distribuce, které se IMHO s Fedorou dobře doplňují.

  22. JP napsal:

    Prohlížeč obrázků – co by zvládal zobrazovat adresář(např. sken knihy 300 souborů) pod sebou, stylem evince – práce jako s pdf

    Optimalizovaný tisk do pdf – bitová mapa – fax(černá,bílá), stupně šedi, …

    Mám hromadu skenované dokumentace, mizerně se používá.

    1. Jirka napsal:

      JP – ad prohlížeč obrázků: nějak jsem moc nepochopil, co vlastně chcete… Pokud všechny obrázky v jednom prohlížeči (okně) a stránkovat, tak proč z nich neuděláte třeba multipage tiff (nebo pdf či djvu) a nezobrazíte ho v Okularu?
      Toto se dá udělat např. v aplikaci gscan2pdf (navzdory názvu umí i jiné formáty). Poněkud odlišný, i když též výborný je scantailor. Ve Wine výborně funguje i ruský DJVU small (umožňuje různé módy uložení). Leccos se dá udělat i skriptem a pomocí aplikací jako jsou unpaper, imagemagick (mogrify) a řady dalších.

      1. JP napsal:

        Samozřejmě stránkovat všechny obrázky v jednom prohlížeči, ne jako prezentaci, ale jako „knihu“

        Zkoušel jsem toho docela dost, výsledky byly tragické – horší kvalita nebo příliš velké pdf.
        Multipage tiff a djvu mi připadá nepraktický – pdf beru jako standard.
        Moc to neprožívám, jen si u toho vždy zanadávám 😀

      2. JP napsal:

        Pro pocit jsem nainstaloval gscan2pdf – některé obrázky to naprosto rozbilo(rozpad do obarveného šumu), a to jsem jich zkusil jen 5, zpracoval 4.

        …teď jsem dal načíst 212 obrázků JPG, každá strana do 1MB …v polovině načítání se zastavil. Ke zpracování nedošlo, musel jsem gscan2pdf ukončit – seklý nebyl.

        pokus č.2 – hrdě píše Zpracování 211 z 421 :D:D:D …421? zajímavé počty …tak to opravdu nepotřebuji dál zkoušet.

      3. Jirka napsal:

        Hmm… Můžete ty obrázky někam umístit (pokud nejsou soukromé)? Rád bych to zkusil taky…

      4. JP napsal:

        https://uloz.to/!rZFDP8tSH0gF/test-zip

        našel jsem jiné obrázky, hodil jsem pár na uložto
        je tam i to PDF. Rozbit se mi povedla komprese PDF(LZW) – bezztrátová komprese …to jsem měl tuším jako výchozí, už nevím.

        Ten mi ani neotevřel 😀
        Wallpapers-room_com___industrial_steel_hd_wallpack_by_miatari_1366x768.jpg

      5. Jirka napsal:

        JP: no takže o co vlastně jde? Na https://uloz.to/!JAuVC6F5O1Bf/test-obrazku-gscan2pdf-zip máte výsledek z gscan2pdf verze 1.8.0 na Kubuntu 14.04 64 bit. Jsou tam jak pdf, tak multipage tiff (oboje dobře zobrazitelné v Okularu). V názvu souboru za podtržítkem je použitý typ komprese. Problémy nastaly jen u některých obrázků a při při packbits nebo zip kompresi v pdf, jinde ne.
        Ono taky jaksi slučovat různé formáty obrázků do jednoho není tak úplně košer a je na sw, jestli si s tím korektně poradí…

        Víte, chtělo by to, abyste se trošku víc poučil v problematice grafiky, než budete chtít dosáhnout spolehlivých výsledků. Myslím si, že na amatérské i přinejmenším poloprofesionální využití je dnes v Linuxu nejen grafických programů dostatek. Chce to ale pochopit principy a naučit se vše dobře ovládat…

        Navíc (a vlastně především) to chce hodně pokory a vděku za to, že vůbec máme možnost svobodně využívat takové nástroje. To neznamená, že není možná kritika, ale prosím konstruktivní a ještě spíš s bugreporty apod…

      6. Jirka napsal:

        Jo a ještě jsem zkusil tu konzoli (convert – využívá imagemagick/libmagick a je tedy potřeba je mít nainstalované).

        Přejmenoval jsem si všechny soubory na:

        imgcislo_puvodninazev.puvodnipripona

        v konzoli se postavil do adresáře s těmito soubory a napsal:

        convert img*.* output.pdf

        a pak pro porovnání

        convert img*.* output.tiff

        Výsledky máte na https://uloz.to/!K000BHeSuZE5/test-obrazku-convert-zip . V čem je problém?

        Příkaz convert můžete libovolně přizpůsobit s pomocí parametrů, napsat pro něj skript, udělat si na to odkaz přes ikonu na ploše, „implantovat“ to jako uživatelskou funkci do nějakého správce souborů….jak je libo.

        Jen musíte vždy a všude vědět, co, jak, proč a s čím děláte.

      7. JP napsal:

        gscan2pdf

        Jen pro info – ve Fedoře25 se to chová výrazně jinak – ano, nainstaloval jsem Fedoru.
        Jen se nesmí mixovat formáty vstupních obrázků.

        …ale nemění to nic na tom, že v pdf je to nepraktické – to je ale můj problém

    2. JP napsal:

      tiff je super, až na to, že to škaredě schytá bodové rozlišení 😀

      Vaše exportované pdf soubory
      pdf_lzw.pdf – můj evince zobrazuje špatně – strany 1 a 4
      pdf_zip.pdf – můj evince zobrazuje špatně – strany 1 a 4
      pdf_packbits.pdf – já pro změnu v pořádku
      všechny ostatní v pořádku

      můj Debian8
      Package: evince
      Version: 3.14.1-2+deb8u1

      —————————————————————————————–
      https://uloz.to/!JAuVC6F5O1Bf/test-obrazku-gscan2pdf-zip
      Může někdo další zkusit, jestli jsou ta pdf v pořádku a nahlásit?
      —————————————————————————————–

      Ty obrázky byly náhodně vybrané někde z netu, abych nahodil tu chybu, o které jsem před tím psal – chtěl jste otestovat, jestli vám to udělá taky.
      Nečekal bych, že mu různé formáty budou vadit – formát pdf jsem do hloubky nezkoumal.

      pdf, tif apod – samozřejmě vím, že to lze. Z jiných prohlížečů obrázků se dá i tisknout do pdf.

      Před tím se mi rozsypaly některé stránky, přitom 5, o kterých jsem na začátku psal, bylo z jednoho skenování do jpg …nějakých 300 stran
      O problematice grafiky mám celkem přehled – dělal jsem i předtiskovou přípravu pro ofsetové stroje, samozřejmě ne v linuxech – převodů do/z jiných formátů a barevných prostorů jsem zažil dost. Taky jsem zažil číslicové zpracování v Matlabu, ale s tím tu nebudu strašit.
      To bude asi důvod, proč jsem takový sw hned zavrhl. Na 3 pokusy těch chyb bylo docela dost, ztratil důvěru.
      U verze v1.2.6 bych to nečekal, možná u v0.XYZ

      Tím samozřejmě nechci shazovat práci na gscan2pdf, jen je pro moje účely nepoužitelný …nezkoušel jsem ho prvně, za posledních 5 let. Se skenama válčím pořád.

      Tohle se mělo řešit někde na foru

      Děkuji za váš čas

  23. Karel napsal:

    Už to tu někdo psal, ale aby to nezapadlo – chybí mi čeština v pdf formulářích (Evince). Když na pc nevyplním formulář, tak je to hodně špatné. To je základ.

  24. JP napsal:

    Fedora ANACONDA – ocenil bych možnost výběru, kam umístit zavaděč systému.

    /boot jsem umístil na /dev/sdb1 …MBR to zapsalo na /dev/sda
    Nechtěl jsem, aby mi to na /dev/sda sahalo. Debian se zeptat umí.

    Disk, z kterého budu zavádět systém, si volím při startu počítače.

    Ještě dodám, že instalace na již šifrovaný disk z Debian8, který se mu povedl otevřít, dopadla špatně. Nevím, jestli se šifrovaný disk automaticky celý přepisuje(„maže“), než dojde k formátování – CPU na 100%, nevydržel jsem to. Fedora Live jsem musel několikrát restartovat, než jsem pochopil, že je lepší ten šifrovaný disk smazat a nastavit znovu – pak to prošlo.

    Z CentOS7 takové problémy neznám, ani na tomto stroji – překvapilo.

    a ještě drobnost.
    po čerstvé instalaci Fedory jsem ze zvyku napsal mc(Midnight commander) – vyskočila hláška, že není nainstalovaný, odsouhlasil jsem instalaci,chtělo to heslo na roota – mc spustil a nereagoval, CPU na 100% ..dlouho jsem to nevydržel, řešilo: killall mc. Při dalším spuštění v pořádku.

    1. Možnost zvolit si, kde se nainstaluje zavaděč, v Anacondě je. Byť je poněkud schovaná, přiznávám. Když člověk klikne na rozdělení disku, zobrazí se mu seznam disků a vlevo dole je něco jako „Nastavení možností zavaděče“. Tam lze vybrat, na jaký disk se zavaděč nainstaluje.

      1. JP napsal:

        …aaaaha, tak toho jsem si nevšiml. Dík
        Bylo by ale dobré, když se detekují i Windows v dualboot, kdyby se anaconda na ten zavaděč zeptala nebo alespoň upozornila – zápis do /dev/sda spolehlivě odstaví Windows – BitLocker Full Drive Encryption – bude to chtět obnovovací klíč, protože došlo „ke změnám hw“

  25. Wolf napsal:

    Jednoduchá instalace grafických ovladačů NVIDIA pomocí GNOME Software, případně stejně jednoduchá instalace dalšího softwaru (Steam?), který je dostupný pouze v externích repozitářích (rpmfusion/negativo17), aniž by bylo nutné tyto repozitáře nejprve ručně přidávat.

    1. Ano, to je v plánu, ale raději nechci slibovat kdy, protože to původně mělo být už v F25. Byl to spíš politický problém než technický. Musely se vymyslet pravidla, podle kterých se software takovýmto způsobem může do GNOME Software dostat.
      Konkrétně v případě ovladačů Nvidia se s RPMFusion řeší, aby byly zabalené tak, aby se předcházelo problémům, když uživatel skončí po aktualizaci kernelu s černou obrazovkou.

  26. Wolf napsal:

    A když už jsem vzpomenul GNOME Software, bylo by fajn, kdyby přes něj bylo možné nainstalovat většinu aplikací. Mnoha balíčkům stále chybí AppStream appdata/metainfo soubory, které jsou, pokud se nemýlím, nutné k tomu, aby bylo tyto balíky možno vyhledat a nainstalovat pomocí GNOME Software.

  27. Jakub napsal:

    Jasná komunikace v bugzille. Pokud na vyřešení bugu není kapacita nebo je považován za nepodstatný, prostě bug zavřete s resolution „WONTFIX“. Je nepovzbuzující, když první reakcí na bug je po roce zavření od robota kvůli ukončení životního cyklu verze Fedory.

    Spolehlivá práce s více monitory, dokovacími stanicemi a více konfiguracemi monitorů. Po připojení externího monitoru se monitor někdy nezapne, někdy je zapomenuto nastavení relativní pozice k monitoru notebooku.

    Skutečné opravování reportovaný problémů. Výše popsaná nefunkčnost s více monitory si pamatuji již ve Fedoře 20, a je i ve verzi 26. Testováno na dvou noteboocích, s různými monitory. Podobně se táhl problém nefunkčního zvuku po připojení dokovací stanice. Poprvé byl reportován na Fedoru 17, spolehlivě mi zvuk fungoval až s Fedorou 24.

  28. JP napsal:

    gedit – chybí mi funkce zoom in / zoom out. …prostě lupa.
    Nevím, jestli je na to nějaký gedit-plugin… ale čekal bych to v základu.

  29. Johnny napsal:

    Na desktopu v linuxu chýba lepšia podpora pre tlač do PDF. Editorov hlavne tých komerčných ako napr. pdf studio je dosť bohuziaľ ani jeden neposkytuje virtual pdf printer. Cups-pdf síce dokáže vytvoriť pdf ale kvalita je veľmi nízka. Pre zlepšenie kvality treba prepisovať konfiguračné súbory a pri novej požiadavke na iný výstup treba ich prepisovať znovu. Chýba pdf printer s GUI a nastaveniami tlače (t.j. nastavenie fontov, kompresie a zabezpečenia pdf výstupného súboru). Chýba teda kvalitná virtuálna tlačiaren do PDF niečo podobné ako poskytuje Adobe. Možno by stačilo vytvoriť GUI pre cups-pdf (nejaky backend/frontend pre tlač do postscriptu) a umožniť používateľom vykonať potrebné nastavenia tlače. Bohužiaľ aj kvôli tomuto nedostatku stále používam viac Windows ako Linux. Existujúce riešenia sú nedostatočné vid.projekt moonshiner v kombinácii s projektom tea4cups.

  30. S. napsal:

    Zdravim, moc bych prosil o vyreseni bugu v poppleru, ktery zabranuje evince i okularu ve spravnem zobrazeni formularu v PDF souborech (https://bugs.freedesktop.org/show_bug.cgi?id=17913). Tento bug byl reportovan v roce 2008 a pripada mi dost zasadni.

    Sekundarne vyresit bug „gdm does not run /etc/gdm/Init/Default“ (https://bugzilla.redhat.com/show_bug.cgi?id=851769) aneb GDM v dokumentaci uvadi, ze tento je nacten a pritom to uz radu let tak vubec neni.

    Dale me v posledni dobe velmi velmi neprijemne prekvapilo, ze se napric ruznymi desktopovymi prostredimi bezne stava, ze nefunguje otevirani souboru v uzivatelem vybranych programech (asociace). Jestli se toto stava v GNOME to nevim, ale co jsem tak cetl tak se problem objevuje kdyz se michaji programy ruznych desktopovych prostredi/ruznych GUI toolkitu.

    Diky, S.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s