Ve sledu podzimních událostí jsem úplně zapomněl na jedno osobní výročí. V říjnu to bylo přesně 20 let, co jsem založil Inforserver Luhačovice a okolí, jak se web v nezkrácené podobě jmenuje. Byly to moje vůbec první webové stránky, projekt, který mi hodně dal a který mimochodem funguje dodnes.

Internetové připojení jsem dostal až někdy v létě 2000. Mezi ajťáky v okolí se začínal Internet tou dobou pomalu rozmáhat a já ho chtěl přirozeně taky. Taťka to nakonec spojil se střední školou. Když se dostanu na výběrové gymnázium, dostanu za odměnu připojení k Internetu. Na gympl jsem se dostal, taťka dodržel slovo a Telekom nám doma udělal přípojku vytáčeného připojení.

Online jsem pořád úplně nebyl. Vytáčené připojení bylo tak drahé, že jsem na něm mohl trávit tak hodinu denně, aby rodinný účet za telefon neudělal díru do stropu. Přesto jsem začal postupně zkoumat, jak na Internetu nejen konzumovat, ale i něco tvořit. Vždycky mě zajímaly příběhy a aktuality z našeho regionu a protože do té doby neexistovaly žádné ucelené stránky o Luhačovicích, založil jsem je.

Vlastní domény byly tenkrát drahé. Česká myslím stála 1500 Kč, což bylo pro středoškoláka opravdu hodně. Zvolil jsem tedy hosting zdarma a adresu luhacovice.unas.cz. První verzi stránek jsem začal dělat ve FrontPage. Animovaná tlačítka a font Comics Sans samozřejmě obsaženy. 🙈 Nakonec posuďte sami. Archive.org poprvé zaznamenal moje stránky v únoru 2001.

Po čase se ke mně přidal kamarád, který do projektu přinesl atraktivnější doménu, která mu už zůstala – luhacovice.com. A taky další pár rukou. Na web jsme sypali všechno možné: aktuality, jízdní řády, sportovní výsledky, rozhodnutí z městského úřadu… Na akcích jsem fotil digitálním foťákem, abych pak mohl utíkat domů a do hodiny byly fotky na webu. V dnešní době Instagramu, kdy kdekdo dostane záběr na Internet během pár sekund, to vypadá úsměvně, ale v té době to bylo fakt bleskurychlé zpravodajství.

V roce 2003 jsme přešli na tenkrát velmi populární PHP-Nuke. Jeho vzhled byl už na tehdejší dobu zastaralý, ale alespoň jsme konečně měli plnohodnotný redakční systém. Na přelomu roků 2004 a 2005 jsme přešli na Mambo. To dnes asi nikomu nic neříká, ale krátce na to, se z něj forknula Joomla, která dnes patří mezi nejpopulárnější CMS. My ji používali dávno před tím, než to bylo cool. 🙂

Popularitu diskusních fór jsme zachytili, když jsem založili Luhačovický Hydepark na subdoméně hydepark.luhacovice.com. Ten běžel na populárním phpBB Forum. Jednu dobu to bylo opravdu primární místo, kde lidi chodili diskutovat o místních záležitostech. Dokonce se nám podařilo přesvědčit představitele města a vznikla sekce pro komunikaci mezi nimi a občany. Jak ale fóra rychle vystřelila nahoru, tak rychle jejich popularita s nástupem sociálních sítí zase zmizela.

Jelikož jsou Luhačovice turistickou destinací, začali jsme v určitý moment udržovat na stránkách seznam ubytování. Z toho se nakonec vyklubalo něco, co celému projektu dalo i podnikatelský rozměr. Portál totiž generoval velmi slušnou návštěvnost lidí mimo Luhačovice, kteří o lázeňském městě hledali informace. A nabízelo se nabídnout hotelům a penzionům zvýraznění v seznamu, banner a podobné věci.

Jako středoškolák jsem si přes léto přivydělával u taťky ve firmě, kde jsem si přišel na pěkné peníze (na tehdejší dobu slušných 70 Kč na hodinu), ale samotná práce byla pakárna. Směna začínala v pět ráno a člověk ji celou prostál u pásu nad repetitivní prací. Proto jsem se rozhodl, že se postavím na vlastní nohy a raději si ty peníze vydělám sám. Udělal jsem si živnosťák, vymysleli jsme reklamní produkty na našem webu a začal jsem obcházet ředitele, manažery a majitele místních hotelů, penzionů a privátů. Byla to pro mou introvertní povahu trochu výzva, ale nakonec to byla především skvělá zkušenost.

V osmnácti jsem se musel postavit před ředitele obhájit před ním naši nabídku a přesvědčit ho, že to dává smysl. V té době nebyl Internet pořád samozřejmost, takže člověk dělal advokáta i Internetu a přesvědčoval především menší podnikatele (ti větší už to pochopili), že hledat klienty online dává smysl. Jelikož řada ubytování neměla do té doby žádnou internetovou prezentaci, měli jsme na reklamu na našem portále navázané další služby jako tvorbu webových stránek, jejich kompletní správu atd.

V roce 2003 jsme se dokonce dostali s Luhacovice.com na soutěž Junior Internet do Prahy. Tenkrát vyhrál Zdeněk Cendra, který byl ještě mladší než my a se svým SuperHostingem hrál už tenkrát trochu jinou ligu než ostatní.

Náš reklamní záměr jsme plánovali dál rozvíjet. Nabízet možnost rezervace ubytování přímo na našem webu, případně interaktivně zobrazit, kde se dané ubytování nachází. Žádné velké veřejné online mapy totiž v té době neuměly zobrazit objekt podle adresy. Shodou okolností ale pro Luhačovické Zálesí existovaly online mapy, které to zvládly. Spolupráce se ale nikdy nepodařila navázat.

Nakonec se ale ukázalo, že to byl jen dočasná díra na trhu. Tyto lokální zprostředkovatele ubytování v poslední dekádě zcela převálcovaly služby typu Booking.com. U tvorby webů také existuje výrazně větší konkurence, případně si lidi dnes můžou pomocí různých online nástrojů udělat webové prezentace sami. Nezřídka ani žádné nepotřebují, stačí být na Bookingu.

Po celou dobu byly naší největší konkurencí stránky Luhačovice.cz, které sice byly pod záštitou města a tedy označené jako oficiální, ale kontrolu nad nimi měla firma Avonet. Bylo vtipné, jak nás dva studenty brala tak zavedená firma vážně. Jeden rok náš konkurenční boj připomínal spíš válku. Když jsme společně s Orthodoxem rozjeli první veřejnou webkameru, která mimochodem běží dodnes, konkurenční stránky ji musely mít okamžitě taky atd. Nedávno se město z toho nerovného vztahu, do kterého se dostalo kvůli tomu, že tenkrát pořádně nevědělo, jak si s online prezentací města poradit, vymanilo a oficiální stránky jsou nyní na adrese luhacovice.eu.

Já jsem časem přišel na to, že už na stránkách dělám jen ze setrvačnosti. Měl už jsem jiné zájmy, práci na plný úvazek… před nějakými osmi lety jsem se tak z projektu stáhl. Kamarád v něm ale pokračuje dál a Luhacovice.com žije i dnes, 20 lety od vzniku. A to není žádná samozřejmost, 20 let je v online prostoru pomalu jako století. Za tu dobu třeba takový MySpace stihl vyrůst v největší sociální síť na světě a následně prakticky zmizet. Třeba jednou přežijí i Facebook. 🙂