Dva měsíce s fotovoltaikou

Už dva měsíce máme na střeše fotovoltaiku, ale jsou to už dva roky, co jsem se o tuto oblast začal zajímat intenzivněji. Protože je domácí solární elektrárna v poslední době extrémně populární a protože kolem ní pořád panuje hodně mýtů a nepřesných informací, rozhodl jsem se, že své zkušenosti a poznatky sepíšu do blogového zápisku.

Dva měsíce s fotovoltaikou

Když jsme před dvěma lety začali plánovat dům, fotovoltaika byla od začátku věc, kterou jsem na něm chtěl mít. Když jsem se o tom před dvěma lety bavil s lidmi, připadal jsem si jako early adopter. Většina se na to dívala jako na technologickou hračku. Uběhly dva roky a dnes chce fotovoltaiku každý. Změna pohledu veřejnosti na tuto technologii je opravdu dramatická. Je za tím především divoký vývoj na trhu s elektřinou a růst její ceny.

Jakou technologii

Když jsem hledal ideální řešení pro náš dům, topil jsem se v technických informacích. Na trhu můžete narazit na hodně unikátních řešení, která vám budou tvrdit, že mají ten nejvymazlenější produkt s výjimečnými funkcemi. Postupně jsem ale zjistil, že fotovoltaická řešení jsou hodně komoditizovaná. Fotovoltaické panely jsou si účinností a životností hodně podobné. Ve výsledku se tak vybírá podle velikosti, aby se ideálně poskládaly na střechu, a vzhledu (např. celočerné). Stejně tak nejpopulárnější značky baterií mají hodně podobné vlastnosti, takže se ve výsledku vybírají podle požadované kapacity, dostupnosti a integrace se střídačem.

Nejzásadnější je tak volba střídače. Ten totiž jen nemění stejnosměrný proud z panelů na střídavý, ale je srdcem celého řešení: řídí, kam energie půjde (baterie, domácnost, veřejná síť), poskytuje informace o provozu, může zvládnout i nějakou automatizaci. Česká republika je unikátní (jsme mezi třemi zeměmi v Evropě) v tom, že u nás se spotřeba elektřiny počítá po fázích a ne součtově. Nemůžete tak na jedné fázi posílat elektřinu do sítě, na druhé ji čerpat v domácnosti a započíst si to. Musíte tak mít střídač, který zvládne uspokojovat spotřebu na všech třech fázích. Potřebujete tak třífázový střídač, který je dražší než jednofázový, a navíc jich není tolik na výběr kvůli nižší poptávce (je potřeba jen v malém počtu zemí).

U nás se ve velkém do domácností nasazují tři značky střídačů: Solax, Goodwe a Victron, přičemž největší podíl na trhu mají první dva. První dva jsou čínské, Victron je holandský a technologicky se jedná o jiné řešení, jehož vlastnosti vyniknou hlavně v ostrovních systémech. Nakonec firma má kořeny v produktech pro lodě nebo karavany. Řada lidí na něj nedá dopustit, ale bohužel je cenově dost ustřelený oproti prvním dvěma a podle mého skromného názoru se ten rozdíl v ceně nemůže u běžné domácnosti nikdy vrátit. Solax se v nejnovější generaci celkem posunul a IMHO momentálně nabízí nejlepší poměr cena/výkon. Taky už dodává i vlastní baterie, které jsou se střídačem sladěné. Já se nakonec rozhodl pro Solax a zatím nelituji.

Nepřesvědčily mě nabídky unikátních řešení, která na trhu pár výrobců nabízí. Ve výsledku se jedná jen o zabalení komoditních komponent, které používají i ostatní, do krabice. Často mají slabiny jako vysokou vnitřní spotřebu nebo přehřívání a vyšší cenu, která IMO neodpovídá přidané hodnotě. Stáváte se také závislým na jednom dodavateli.

Od koho

Tím je možná nejlepší začít, protože právě realizační firma by vám měla pomoct vybrat tu správnou technologii. Jsou takové, které dělají jedno řešení a na výběr vám vlastně nedají, a jsou takové, které s vámi vybírají z několika řešení to, které vám bude vyhovovat nejvíc. Můj dodavatel dělá jak Solax, tak Goodwe a Victron a ani do jednoho mě netlačil. Po sérii diskusí jsme se nakonec dobrali k Solaxu.

Trh s fotovoltaickými elektrárnami se v poslední době opravdu prudce rozvíjí. V poslední době se objevily stovky firem a ani ty nedokáží uspokojovat aktuální poptávku. Na realizaci se čeká půl roku a déle. Rozhodně se vyplatí nejít jen po ceně a dát na reference. V současné době trh uživí i nekvalitní firmy a na samotné instalaci se toho dá zkazit opravdu hodně. Stejně tak velký převis poptávky nad nabídkou vede k tomu, že některé firmy zkouší ceny pěkně napálit, a není neobvyklé se setkat s nabídkami, které jsou i o 100 tisíc předražené. Rozhodně poptávejte víc firem a srovnávejte. Platí ale, že v současné době se vám nikdo cenou moc podbízet nebude.

Mezi dodavateli můžete vybírat od malých živnostníků až po velké korporace jako ČEZ nebo EON. U těch velkých je pravděpodobnější, že tu budou i za řadu let, když byste uplatňovali nějakou dlouholetou záruku. Na druhou stranu u nich je mnohem více potlačený individuální přístup a věc řešíte s více lidmi počínaje obchoďákem, který naslibuje hory doly, přes technika, který vás zase usadí do reality, až po montážní partu. Ty mají velké firmy outsourcované a kvalita instalace se může lišit.

Já se nakonec rozhodl pro malého dodavatele, kde jsem vše od začátku až do konce řešil s jedním člověkem, na kterého mám v případě problémů číslo a u kterého vím, že bude v obraze, protože tu fotovoltaiku instaloval.

Kolik to stojí

Na to neexistuje jednoduchá odpověď. Záleží na tom, co od FVE požadujete. Můžete mít jednoduchý systém s nižším výkonem jen na ohřev vody za desítky tisíc Kč až po velkou FVE s velkým bateriovým úložištěm za vysoké stovky tisíc. Typický domácí fotovoltaický systém (výkon 5-10 kW, bateriové úložiště a třífázový střídač) vyjde na 450-550 tisíc před dotací. Ta v maximální výši činí 205 tisíc Kč a řešení je zpravidla navržené tak, aby ji v plné výši vyčerpalo, takže koncová cena se potom pohybuje mezi 250 a 350 tisíci.

Právě dotace do značné míry určuje nejpopulárnější konfiguraci. Podmínky dotace do minulého roku vyžadovaly, abyste minimálně 70 % vyrobené elektřiny spotřebovali v domě. Nejčastěji se tak navrhovaný výkon domácí FVE pohyboval mezi 4 a 6 kW. S novým dotačním programem tato podmínka padla a nejčastěji jsou dnes vidět výkony 6-10 kW. Ve schvalovacím procesu je navýšení výkonu až na 50 kW bez nutnosti mít stavební povolení, ale platí, že dotace pro rodinné domy je i nadále omezená 10 kW.

Dnes každému říkám, že pokud na to má místo a peníze, ať si na střechu dá ideálně těch 10 kW. Použitý střídač má typicky výkon 10 kW, takže jej nemusíte měnit za výkonnější a panely jsou tou relativně levnější částí celého systému. Vyšší výkon vám prodlouží dobu soběstačnosti a zvýší výrobu v létě, kterou můžete prodat a za utržené peníze nakupovat elektřinu v zimě.

Baterie jsou tou nejdražší částí systému. 1 kWh dnes vyjde na cca 11-12 tisíc Kč. Dotace požaduje, abyste na 1 kW výkonu měli alespoň 1 kWh kapacity baterií. Nad tímto limitem je třeba ideální kapacitu hledat podle spotřeby domu. Solax dodává baterie po blocích o kapacitě 5,8 kWh. Máme dva bloky o celkové kapacitě 11,6 kWh. V praxi nevyužíváte plnou kapacitu, protože nechcete baterie z důvodu životnosti vybíjet do nuly. Já mám nastaveno vybíjení do 10 % (přes zimu do 30 %), reálně tak mám po započítání ztrát k dispozici cca 10 kWh. Mám vyzkoušené, že když je baterie nabitá ze 70 a více procent, zvládne dům zásobovat elektřinou až do rána, kdy začnou panely zase vyrábět. Nemá smysl investovat do kapacity, kterou dokážete přes noc vybít jen z části. V zimě vám to nepomůže, protože se baterie stejně nenabije a v létě je relativně málo dnů, kdy by vám to pomohlo překlenout jeden deštivý den a o něco zvýšit soběstačnost. U Solaxu další 5,8kWh blok stojí zhruba 70 tisíc, což je velká investice na to, jaký dodatečný užitek to přinese.

Při financování je potřeba počítat s tím, že nejdříve musíte zaplatit celou částku a potom čekáte na vyplacení dotace. FVE je dnes tak populární, že banky nabízejí účelový spotřebitelský úvěr za rozumný úrok, takže se to dá vyřešit takto. Doteď se čekalo na vyplacení dotace i 8 měsíců. Nyní stát slíbil, že se budou vyplácet do měsíce a půl. Na druhou stranu ale narostly lhůty na připojení FVE distributorem do sítě. A to je podmínka pro dotaci, která se tím posouvá. Lhůty na připojení se liší podle distributora a oblasti a v dnešní době to můžou být měsíce. Např. EG.D v Brně a okolí dávalo termíny za 5 měsíců a pak posílalo nové, o dva měsíce dřívější.

Kdy se mi to vrátí

U každé investice do technologie, která by vám měla šetřit energii, očekáváte, že se vám po dobu životnosti minimálně vrátí, spíše ušetří něco navíc. Ještě loni, kdy byla cena silové elektřiny za 2 Kč/kWh (koncová cena 4-4,50 Kč/kWh), byla návratnost diskutabilní. Návratnost systému s bateriemi byla někde mezi 12 a 15 roky, což už je na hraně životnosti některých komponent. Letos ceny elektřiny vyskočily tak obrovsky, že se návratnost snížila na nízké jednotky let.

Problém výpočtů návratnosti fotovoltaiky spočívá v tom, že stojí na ceně elektřiny. Počítáte návratnost investice, která by vám měla sloužit 12-30 let (podle očekávané životnosti klíčových komponent), ale netušíte, kolik bude cena elektřiny za pár měsíců. Já jsem nakonec právě z tohoto důvodu dobrání se nějakého konkrétního čísla vzdal. Stačilo mi, že na tom velmi pravděpodobně neprodělám. I kdyby to nakonec vyšlo „šulnul“, tak ta investice pro mě má pořád hodnotu z pohledu ekologie a (částečné) energetické soběstačnosti. Můžete se na to dívat tak, že si velkou část spotřeby zafixujete na roky dopředu za cenu, která je nyní velmi příznivá a bude pravděpodobně příznivá i v budoucnu. Ceny elektřiny se pravděpodobně uklidní, ale návrat na hodnoty, které jsme tu měli před 2 lety, nás už asi nečeká.

A jak vlastně tu návratnost počítat? Pro ČR platí, že panel s vhodnou orientací vyrobí zhruba 1 MWh na 1 kWp výkonu (pokud máte ideální orientaci a jste v oblasti s více slunečnými dny, typicky jih Moravy, můžete mít i víc). Naše fotovoltaika tak ročně vyrobí cca 9 MWh. Nikdy ale nespotřebujete vše v domě. Pokud neprovozujete farmu na těžení kryptoměn, tak přes léto vyrobíte podstatně víc, než budete potřebovat. V našem případě počítám, že doma spotřebujeme alespoň 2/3, tedy 6 MWh. Koncová cena založená na spotové je za poslední 2 měsíce alespoň 13 Kč/kWh. Při současné ceně nám to tak ušetří 78 tisíc ročně. Od listopadu máme podepsaný fix na 2 roky s koncovou cenou 7,20, takže nám to bude šetřit 43 tisíc ročně.

Úspora energie je ale pouze jedním způsobem, jak se vám fotovoltaika vrací. Z 9 MWh nám pořád zbývá 3 MWh, které nespotřebujeme. Ty můžeme poslat do sítě a prodat. Prodej elektřiny byl dlouho spojený s dodávkou a dodavatelé elektřiny nebyli moc motivovaní nabízet slušné ceny. Výkupy tak byly za pakatel, např. 500 Kč/MWh. Za takovou cenu bychom si polepšili jen o 1500 Kč ročně. Případně mohl člověk prodávat za tržní ceny, ale zároveň za ně i elektřinu odebírat. Nyní si ale můžete požádat u distributora o výrobní EAN a nákup a prodej elektřiny oddělit. Nakupovat můžete od běžného dodavatele za fixní ceny a prodávat můžete specializované firmě jako např. Entri za tržní. Entri vám elektřinu prodá na trhu a z 1 MWh si vezme za službu 250 Kč (u nejnovějších smluv již údajně požadují 500 Kč), což je částka, která se v současných cenách elektřiny ztrácí. V září vykupovali v průměru za 9000 Kč/MWh. Při takové ceně bychom za 3 MWh získali 27 tisíc.

Při našich současných cenách by tak byl roční výtěžek z fotovoltaiky 105 tisíc. Když si vezmu, že cena po odečtení dotace byla 235 tisíc, znamená to návratnost něco přes 2 roky. Nicméně vycházíme z cen, které jsou opravdu extrémní a dlouhodobě neudržitelné, realisticky bych dlouhodobý roční výtěžek odhadoval zhruba na polovinu a ceny FVE v poslední době také vzrostly, takže věrnější odhad návratnosti u nyní budované FVE vidím spíš na 6-7 let, což je pořád hodně pěkné.

Soběstačnost

Než jsem se o domácí FVE začal zajímat, naivně jsem si myslel, že s ní jde za určitých podmínek dosáhnout prakticky 100% soběstačnosti. To ale v našich zeměpisných šířkách jde horko těžko. Jedna věc je být schopný překlenout několik dní se špatným počasím, to může vyřešit dostatečně velká baterie. Největší problém ale je velký rozdíl mezi výrobou v zimě a létě. Na grafu níže můžete vidět distribuci výroby pro naši FVE (existuje pro to výborná kalkulačka od EU, které dáte parametry jako polohu, orientaci a sklon a která vám vyplivne odhadovanou výrobu podle modelu postaveného na dlouhodobých měřeních, takže výsledky se opravdu hodně blíží realitě). V prosinci, což je nejhorší měsíc, vyrobí jen zhruba 20 % toho, co v červenci, což je naopak měsíc nejlepší.

Distribuce výroby naší FVE v měsících

Prosincová výroba 220 kWh znamená průměrně 7 kWh denně, což je hodnota, která může stačit, pokud elektřinu nepoužíváte na topení a ohřev vody. Nicméně pořád budete potřebovat dostatečně velkou baterii, abyste překlenuli dny, kdy třeba kvůli sněhu, nevyrobíte skoro nic. Úplná soběstačnost by tak vyžadovala investice, které ekonomicky nedávají smysl, pokud nežijete někde mimo dosah elektrické sítě a nemáte jinou možnost. Pokud elektřinou i topíte a ohříváte vodu, je soběstačnost prakticky nereálná. Museli byste mít instalovaný výkon v řádu desítek kW, abyste zimní spotřebu pokryli aktuální výrobou. Ještě nereálnější věc je mít dostatečně velké baterie na to, abyste uložili energii z léta do zimy. Začínají se ale objevovat experimentální domy, které řeší i dlouhodobé uložení energie. Třeba tak, že přes tepelné čerpadlo ohřívají zemi pod základy a v zimě toto teplo obráceným procesem využívají k topení a ohřívání vody. Takovým způsobem se už dá 100% soběstačnosti přiblížit i za rozumné náklady. Vyžaduje to ale řešení zapracovat už do samotného návrhu domu.

V průměrné domácnosti vám fotovoltaika v zimních měsících spotřebu nepokryje. Pořád ji ale dokáže citelně snížit. Můj odhad je, že v našem případě, kdy elektřinou i topíme a ohříváme vodu, nám i v měsících s nejnižší výrobou pokryje čtvrtinu až třetinu spotřeby elektřiny.

Mám zatím reálná data za část srpna, celé září a první tři týdny října. Fotovoltaika mi pokryla celkovou spotřebu následovně: srpen – 83 %, září – 84 %, říjen – 72 %. Průměrná denní výroba byla: srpen – 20,4 kWh, září – 17,1 kWh, říjen – 13,4 kWh. Den s nejvyšší výrobou byl 30. srpen – 28,3 kWh, naopak s nejnižší 15. říjen – 3,3 kWh (zatím mám na střeše 6,5 z plánovaných 8,6 kWp a mám vypnuté přetoky do sítě, takže po dobití baterií se výkon omezí na aktuální spotřebu domu, což nechávalo výrobu výrazně za potenciálem hlavně v srpnu, kdy byly baterie plně nabité už kolem poledne). Snižující se výroba na podzim byla částečně kompenzovaná snižující se spotřebou (odpadlo letní filtrování bazénu a chlazení a topení ještě plně nenaběhlo).

Výroba z FVE a dodávka ze sítě v jednotlivých dnech:

Je potřeba zmínit, že střídače v hybridním režimu neomezí dodávku elektřiny ze sítě na úplnou nulu, i když mají po celý den dost energie z panelů nebo baterií. Pokud nenarazíte na limity asynchronnosti střídače (schopnost dodávat různé výkony na fázích), pořád nemusí střídač okamžitě zareagovat na změnu odběru a na pár sekund si vypomoct ze sítě. Má taky svoji vnitřní spotřebu, takže při nízkém odběru v domácnosti (typicky v noci) přepíná na odběr ze sítě, protože je to výhodnější. Nevím, kde Solax tuto hranici má, my máme baseline někde kolem 250 W a to se střídač nevypíná. Pak si také střídač občas „cucne“ ze sítě kvůli synchronizaci. Platí, že spotřeba ze sítě je větší, pokud máte vypnuté přetoky. Střídač se jim snaží vyhnout a raději vezme elektřinu ze sítě, než aby šel na hranu a riskoval přetok. Naopak když máte přetoky povolené, může někdy poslat elektřinu do sítě, i když by pro ni našel využití v domácnosti nebo bateriích. Dle mého pozorování tyto odběry nebo přetoky dělají zhruba 5 % spotřeby, což je v našem případě zhruba 1 kWh/denně.

Nemám střechu na jih, má to smysl

Jednoduchá odpověď je: ano, ve většině případů to smysl má. Střecha orientovaná na sever pro FVE vhodná není, stejně tak střecha, která je podstatnou část dne stíněná. Orientace jih/západ se pořád vyplatí. Celková výroba bude sice o něco nižší, ale zase je rozprostřená do delšího časového úseku, takže vám bude pravděpodobněji lépe pokrývat spotřebu v průběhu dne. Hrubou představu o tom, kolik by vám FVE na vaší střeše vyráběla, můžete získat z kalkulačky, kterou zmiňuji výše. Tam můžete zadat orientaci a úhel (úhel je buď daný sklonem střechy nebo na rovných střechách profily, které většinou drží panely v úhlu 15-20 stupňů).

Já mám rovnou střechu a panely ideálně orientované na jih pod úhlem 15 stupňů. To maximalizuje celoroční výrobu, ale takto malý úhel znamená vyšší výnosy v létě a naopak nižší v zimě. Panely na šikmé střeše jsou pod větším úhlem a proto mají v zimě vyšší výrobu na úkor nižší výroby v létě. Mám vypozorované, že ještě v srpnu jsem vyráběl relativně více než známí s panely na šikmé střeše a nyní v říjnu se to obrátilo. Podle oné kalkulačky je ideální úhel pro prosinec 60 stupňů, které v daný měsíc vyrobí až o 50 % více energie než naše FVE, ale celoročně skoro o třetinu méně.

Přesnou představu o výrobě vám dá zhotovitel FVE, který díky speciálnímu softwaru dokáže kromě zeměpisné polohy, orientace a úhlu zakomponovat do výpočtu také stínění okolních objektů. Nezdá se to, ale i stín z tenkého hromosvodového jímače dokáže ubrat několik procent z výkonu. Stínění může taky výraznějším způsobem vstoupit do rozložení výroby v roce, protože s klesajícím sluncem se stíny prodlužují a co panely nestínilo v létě, v zimě najednou může.

Nesvítí, nevyrábí

Hodně lidí se mylně domnívá, že fotovoltaika potřebuje k výrobě elektřiny přímý sluneční svit. Za slunečného dne samozřejmě vyrábí nejvíc a naopak v noci z ní nedostanete nic, ale existuje velká škála intenzity svitu mezi tím, kdy fotovoltaika vyrábí. I když je hodně zataženo a prší, dokáže generovat 10 % instalovaného výkonu, což je v našem případě třeba 800 W, které stačí na pokrytí aktuální spotřeby v domě, pokud člověk nemá zapnutý energeticky náročný spotřebič jako třeba troubu.

Zajímavé je, že když je zataženo, lidským okem jsou skoro nepostřehnutelné různé úrovně intenzity svitu. Přijde mi, že je pořád stejně šedo, zataženo, ale v jeden moment FVE vyrábí 500 W a v jiný 1500 W.

Přizpůsobení spotřeby výrobě

Velkým fenoménem kolem domácí fotovoltaiky je přizpůsobování spotřeby výrobě. Má to kořeny v době, kdy výkupní ceny byly tak malé, že každá kWh, která se nespotřebovala v domě, se považovala za promrhanou. Lidi si tak pořizovali zásobníky na vodu o stovkách litrů, aby ji přes den z přebytků ohřívali… a ona jim pak přes noc zase mohla nevyužitá vychladnout.

Já jsem se rozhodl žádné spotřebiče fotovoltaice nepřizpůsobovat. Přes léto nenechávám běžet filtraci bazénu přes noc, ale přes den a snažíme se, pokud je prostor, prát a sušit spíš ve slunečné dny, zvlášť teď, kdy nemůžeme ještě prodávat přebytky do sítě a když jsou baterky nabité, je každá nespotřebovaná kWh opravdu promrhaná, protože zůstane nevyrobená, ale jinak všechny spotřebiče běží tak, jak samy potřebují. Tepelné čerpadlo se učí ohřívat vodu podle naší spotřeby, nenutím ho ohřívat ji během dne, i když to znamená, že si vodu na večerní sprchování ohřeje z baterek. O přebytcích se můžeme bavit, když je baterie plně nabitá, a zatím se mi ještě nestalo, že by mi spotřebiče jako tepelné čerpadlo plně nabitou baterii vycucaly tak, že by nevydržela do dalšího dne, kdy začne FVE zase pracovat. Přímou spotřebou bych asi ušetřil cykly baterie, ale IMO to není tak významná úspora, abych kvůli tomu překopával fungování spotřebičů v domě. Situace bude jiná, až budu mít elektroauto. Když bude stát v garáži připojené k nabíječce, tak není důvod, aby nebylo nabíjené primárně z FVE, pokud ho nebudu chtít nabít co nejrychleji. To se bude nabíječka řízená podle výroby FVE hodit.

V posledních měsících kvůli extrémní situaci na trhu s elektřinou se naopak mnoha lidem vyplácelo veškerou vyrobenou elektřinu posílat do sítě. Výkupní ceny určované trhem totiž byly vyšší než starší ceny zasmluvněné u dodavatele, za které odebírali ze sítě. Někteří tak úplně vypnuli baterie a veškerou výrobu nad úrovní aktuální spotřeby posílali do sítě a výpadky ve výrobě vykrývali také ze sítě. To byla ale anomálie a dlouhodobě budete ze sítě dráž nakupovat, než do ní prodávat, kvůli tomu, že u nákupu musíte platit DPH a distribuční poplatky. Nemyslím si ale, že rozdíl bude tak velký, aby bylo nutné maximalizovat využití vyrobené elektřiny z FVE v domácnosti.

FVE jako záloha

Dalším bonusem fotovoltaiky je, že může fungovat jako záloha při výpadku sítě. Všechny zmíněné značky střídačů to dnes dokáží. Nejlepší je v tom Victron, který dokáže systém nahodit i z hlubokého vybití a běžet trvale v ostrovním režimu. Pokud nás ale nečeká několikadenní blackout, není to něco, co byste v běžné domácnosti potřebovali. Typicky budete potřebovat překlenout výpadky v řádu maximálně hodin a to zvládne dobře také Goodwe a Solax. Solax dokonce podle testů, co jsem viděl, si v tom počínal hodně dobře včetně vykrytí spotřebičů s vysokým odběrem.

Já jsem se po domluvě s dodavatelem rozhodl ze záložního okruhu zařízení s vysokou spotřebou (trouba, tepelné čerpadlo) vyloučit. Ne, že by je Solax neutáhl, ale pokud by byl výpadek delší, je lepší si energii v bateriích pošetřit na důležitější věci, jako je např. svícení. Často si prý člověk výpadku ani nevšimne, aby iniciativně zařízení s vysokou spotřebou vypnul.

Zálohu jsem zatím neměl možnost v reálném provozu vyzkoušet. Za ty dva měsíce, co FVE máme, jsme si výpadek proudu ještě neužili.

Je to ekologické

Od lidí občas slyším, že ta fotovoltaika vlastně není tak ekologická, jak to na první pohled vypadá. Pořád se dokonce setkávám s názorem, že za celý svůj životní cyklus nedokáže vyrobit tolik energie, kolik je potřeba na její výrobu. To nám říkala už fyzikářka na střední před 20 lety. Nevím, jestli to byla pravda tehdy, ale rozhodně to není pravda dnes. Situace se zásadně změnila. Výroba je podstatně efektivnější a účinnost panelů šla taky citelně nahoru. Těch studií, které se zaměřují na výpočet poměru vyrobené energie za životní cyklus vs spotřebované na výrobu, je hodně a každá dává trochu jiné číslo, ale průměr je někde na čísle 10, tedy dokáže vyrobit desetkrát více energie, než bylo na její výrobu spotřebováno.

Co se týče ekologické zátěže výroby, tak samotné panely na tom dnes nejsou nijak špatně a střídač je zařízení, které se nijak zásadně neliší zátěží od jiných elektrozařízení v domácnosti. Zdaleka největší zátěž tak představuje výroba lithiových baterií. Hlavně získávání těžkých kovů pro jejich výrobu představuje ekologickou zátěž. Na druhou stranu na rozdíl od fosilních paliv, kde musíte pořád získávat nové a nové zdroje, u baterií se dá dosáhnout do velké míry uzavřeného cyklu. Dá se natáhnout jejich životnost tím, že se dál používají tam, kde už není potřeba taková energetická hustota. Články z elektroaut se tak použijí do domácích FVE atd. A když už baterie dosáhne definitivního konce své životnosti, je velmi dobře recyklovatelná (z více než 90 %) a vyrobí se z ní nová.

Často taky slýchám, že přechodem z fosilních paliv na FVE jen vyměňujeme závislost na Rusku za závislost na Číně. Ano, je pravda, že většina výrobních kapacit panelů a i dalších komponent je v Číně, ale je v tom jeden podstatný rozdíl. Na Rusku jsme závislí u paliv, která jsme schopní držet v rezervě pouze na několik měsíců spotřeby, na Číně jsme závislí u budování výrobní kapacity. Výpadek by zasáhl její rozšiřování a obnovu, ale to je problém, na který bychom měli roky, ne měsíce. FVE, kterou už máte na střeše, vám bude vyrábět energii řadu let, nedojde jí během pár měsíců plyn nebo ropa.

Dva měsíce s fotovoltaikou

4 komentáře: „Dva měsíce s fotovoltaikou

  1. Mirek napsal:

    Diky za skvely clanek!
    Pridam par postrehu, ktere jsem posbiral ja. Dnes se pro domaci FVE typicky pouzivaji bateriove clanky s technologii LiFePO4. Ta ma vyhodu, ze zvlada cca 6000 cyklu, na rozdil od jinych lithiovych baterii napr. v mobilni elektronice, ktere zvladaji 600-1000 cyklu. Velky vyrobce baterii je Pylontech, je to primo cinsky dodavatel. U nej vychazi cena cca 10 tisic/kWh vc. DPH. Zaruku na baterie ma 10 let, delsi nikdo nedava. Jak pises, baterie je nejdrazsi a zaroven nejvice opotrebovavajici se cast systemu. Navratnost investice je typicky z velke casti urcena zivotnosti baterie. Samotne FVE panely se vyplati vzdy.
    Ostatni znacky take vyrabeji v Cine, ale jsou to casto prekupnici nebo prebalovaci zbozi a berou si z toho provize, proto jsou drazsi. Vsem bateriim s lithiovou technologii vyrazne zkracuje zivotnost nabijeni na 100% kapacity a udrzovani baterie takto nabite. Proto nabijim typicky na 80%. To plati i u notebooku trvale pripojeneho do site.

  2. Tomas Vlk napsal:

    Jeden dulezity aspekt – vyrobni EAN nyni aktualne dostanes jen od EG.D, ostatni – tj. CEZ a PRE, ti EAN nedaji. To by mela zmenit vyhlaska ERU, kterou kdyz CEZ da, tak budeme mit od 1. ledna 2023.

    1. Dají, ale musíš mít licenci u ERÚ, což není těžké dostat, ale máš to pak jak podnikatelskou činnost a musíš vést účetnictví. Lepší počkat na tu změnu vyhlášky.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.