Ve dvou předchozích článcích o fotovoltaice jsem se věnoval zkušenostem ze dvou ročních období: podzimu a zimy. Máme za sebou s fotovoltaikou první celé léto, tak jsem se rozhodl podělit o zkušenosti z období pro solárníky nejradostnějšího. A jelikož máme za sebou první rok provozu, trochu jsem si i zabilancoval.

Za hlavní sezónu fotovoltaiky se dá označit období od dubna do září. V tomto období dokáže pokrýt drtivou většinu spotřeby domácnosti a ještě vytvářet významné přebytky. Přes 75 % celoroční výroby připadá právě na těchto šest měsíců. Vrcholem sezóny jsou pak měsíce květen, červen a červenec, kdy nám fotovoltaika každý měsíc vyprodukovala přes 1,2 MWh. Ne náhodou se zhruba uprostřed tohoto období nachází letní slunovrat, den, který je pro výrobu ze slunce nejpříhodnější, protože doba slunečního svitu je nejdelší.

Rekordní den

Nejlepší den byl ale letos o něco dříve – 3. června. Vyrobili jsme 59,7 kWh (při instalovaném výkonu 8,6 kW). Jednalo se o den, kdy slunce svítilo od pěti ráno do půl deváté večer. Nedošlo k žádnému propadu výroby, takže to byl den bez mráčku. Na začátku června ještě není takové teplo, takže ani tak neklesá účinnost panelů. Výkon kulminoval na 7,9 kW. Podle toho všeho lze soudit, že jsme byli hodně blízko potenciálu denní výroby naší FVE. Je pravděpodobné, že někdy vyjdou ještě příhodnější podmínky a hranici 60 kWh za den překonáme, ale nebude to o moc, kolem hodnoty 60 kWh se nachází náš strop.

I to je množství energie, které je nemožné spotřebovat i v zimě, kdy elektřinou také topíme, natož v létě. Největší spotřebu jsme měli 7. února, kdy byl slunečný, ale velmi chladný den a my jsme spotřebovali 44,1 kWh. Nejvyšší spotřebu v letní sezóně jsme měli 19. srpna a to 33,3 kWh.

Právě výše naší spotřeby elektřiny během léta mě celkem překvapila. Obvykle totiž bývá v domácnostech malá. Odpadne spotřeba na topení, ohřívá se jen užitková voda, ale pokud máte tepelné čerpadlo jako my, má v létě lepší topný faktor, takže i ohřev užitkové vody vyžaduje méně energie. Mnoho domácností pak narazí na problém, že jim FVE vyrábí v době, kdy spotřebovávají elektřiny nejméně. To úplně není náš případ.

Nám totiž v létě odpadne topení, ale přibude provoz bazénu (jen filtrace si vezme až 7 kWh denně a na začátku a konci léta se k tomu ještě přidá vyhřívání) a když nastoupí vedra, zapíná se na tepelném čerpadle chladící režim, který si 5-10 kWh denně také vezme. Nejnižší spotřebu jsme letos tedy měli v květnu (561 kWh), kdy už jsme netopili a zároveň ještě nebyl plně v provozu bazén a nechladilo se. V červenci už jsme ale měli spotřebu 824 kWh, což není takový propad oproti nejstudenějšímu měsíci v roce – lednu, kdy jsme spotřebovali 1021 kWh.

Návratnost

Vlastní spotřeba je zcela zásadní pro návratnost investice do domácí FVE. Ještě loni v srpnu se ceny elektřiny na spotovém trhu pohybovaly na úrovni 12 Kč/kWh a prodávat do sítě byl zlatý důl. Letos se ale situace dramaticky změnila. Cena se celkově propadla a v letní sezóně byla řada víkendů, kdy se cena propadala dokonce do záporu (musíte platit za to, že vaši elektřinu někdo spotřebuje). Nemám ještě vyúčtování od Entri, ale odhaduji, že za prodej do sítě letos nedostanu v průměru víc než 1,50 Kč/kWh.

A situace se bude v tomto ohledu spíše zhoršovat. Jak poroste instalovaný výkon FVE v Evropě, bude v letních měsících elektřiny nadbytek a záporné ceny v odpoledních hodinách se můžou stát běžnou věcí. Když naopak spotřebujeme vyrobenou kWh v domácnosti, ušetří nám na účtu za elektřinu 7,20 Kč, což je cena, kterou nyní za elektřinu platíme včetně všech poplatků a daní. Nejenže prodejní ceny silové elektřiny jsou vyšší než výkupní, ale rozdíl ještě navýší distribuční poplatky, DPH a od příštího roku opět příspěvek na OZE. Každá kWh spotřebovaná doma tak v našem případě má až 5x větší pozitivní dopad na výpočet návratnosti investice do FVE než kWh prodaná do sítě.

I když došlo k propadu výkupních cen, návratnost naší FVE je pořád výborná. Solax Cloud, služba dodavatele našeho střídače, mi úsporu průběžně počítá. Dokonce si umí stáhnout hodinové sazby na trhu s elektřinou, když prodáváte na spotu. Od začátku roku dodnes (11.10.) nám fotovoltaika na elektřině ušetřila 39 700 Kč. Do konce roku projekce vychází na úsporu 44 tisíc Kč. Pokud by byly další roky jako ten letošní, vrátila by se investice 240 tisíc za méně než 6 let.

Na posouzení ekonomické výhodnosti FVE se dá jít i jinak. Za minimální životnost považuji 10 let. To je záruka na střídač, ostatní části by také měly vydržet minimálně tuto dobu. Během této doby naše FVE vyrobí cca 85 MWh elektřiny. Náklady pořízení na 1 kWh při této minimální životnosti činí 2,82 Kč. Tady jde pěkně vidět, jak je pro ekonomickou výhodnost FVE klíčová vlastní spotřeba. Nyní platíme 7,20 Kč za kWh ze sítě, takže nám FVE u vlastní spotřeby ušetří 4,38 Kč/kWh. Ceny elektřiny sice klesají, ale za 2,82 Kč/kWh vám elektřinu se všemi poplatky už nikdy nikdo neprodá, takže domácí FVE vám elektřinu pro vaši spotřebu vždy vyrobí levněji.

Při prodeji elektřiny do sítě je situace odlišná. Na spotu je aktuálně cena dlouhodobě pod 2 Kč/kWh, což znamená, že na každé kWh podle tohoto výpočtu „prodělám“ cca 1 Kč. Prodej do sítě tak sám o sobě investici do FVE zaplatit nedokáže, alespoň při současných cenách. Je to jen malé přilepšení, návratnost musí stát na úsporách ve vlastní spotřebě. Na příští rok mám podepsanou smlouvu na garantovanou fixní cenu 2,50 Kč/kWh, což už se blíží nákladům na 1 kWh při minimální životnosti.

2,82 Kč/kWh považuji za maximální náklady. Očekávám, že FVE bude sloužit déle. Baterie by měly vydržet 4 tisíce cyklů, což je v našem případě 20 let, panely by měly vydržet 25 let (i když to prý může být méně). Střídač může vydržet taky déle než 10 let, ale jeho nahrazení je investice cca 50 tisíc, což je zlomek původních celkových nákladů. Kdyby se poštěstilo a FVE vydržela 20 let, propadnou se náklady najednou na 1,40 Kč/kWh a zase je to úplně jiná ekonomika. Takhle dlouhá životnost je ale velmi nejistá záležitost a je tedy lepší počítat s vyššími náklady a být pak vyšší životností příjemně překvapený.

Soběstačnost

Ale abych se vrátil k létu. S FVE dosáhnete téměř plné soběstačnosti od května do září. Letos jsme měli období, kdy jsme si drtivou většinu spotřeby pokryli vlastní výrobou, přesně od 17. dubna do 7. října. Každý letní měsíc jsme měli odběr ze sítě, ale až na výjimečné případy, kdy bylo opravdu škaredě (nejnižší denní výrobu v létě jsme měli 30.8. – 6,4 kWh), se jednalo o technické odběry. Střídač totiž nikdy nedokáže 100% vyrovnávat výrobu a odběr z baterek se spotřebou v domě. Navíc v noci se při příliš nízké spotřebě vypíná, protože kvůli vnitřní spotřebě není efektivní brát elektřinu z baterií.

Takže i když elektřinu ze sítě nepotřebujete a vždycky máte dost energie ze slunce nebo baterií, vždy nějaký odběr máte. Naštěstí je relativně malý. V našem případě do 1,5 kWh za den. Co se týče soběstačnosti, tak nejlepším měsícem tento rok bylo překvapivě září, kdy už je slunce pomalu na ústupu. V září jsme ze sítě odebrali jen 30 kWh a 96 % spotřeby jsme pokryli z FVE. Nicméně účet za elektřinu nám to úplně na nulu nesrazí. Za samotnou elektřinu v září sice zaplatíme jen odhadem 220 Kč, ale měsíčně platíme také pevnou částku 600 Kč distributorovi za jistič 3x32A. To je holt daň za možnost odebrat ze sítě kdykoliv, kolik chci (do výkonu jističe).

Celková bilance

Na začátku roku mě taky zajímalo, jestli dokáže být dům energeticky neutrální v součtu za celý rok. Máme vše na elektřině, takže je jednoduché to zjistit. Nakonec to vypadá, že úplně neutrální nebude. Aktuálně je výroba od začátku roku 7,92 MWh a spotřeba 7,30 MWh. Ale po zbytek roku už bude převažovat spotřeba nad výrobou a pokud budou ve zbytku října, listopadu a prosinci podobná čísla jako loni, budeme mít spotřebu za celý rok o zhruba 1 MWh vyšší než výrobu. Celková roční výroba bude 8,5 MWh a spotřeba 9,4 MWh. I to dostává náš dům hluboko pod limity pro pasivní dům. Ten vyžaduje méně než 15 kWh/m2/rok na vytápění. My se tímto dostáváme na 4,5 kWh/m2/rok úplně na vše.

Původně jsem čekal, že v létě dokážeme naakumulovat větší přebytek, ale ona vyšší než předpokládaná spotřeba v létě to nedopustila. Nakonec to dopadne tak, že z celkové roční výroby 8,5 MWh dokážeme 5,5 MWh spotřebovat doma a jen 3 MWh pošleme do sítě. 65 % výroby spotřebovaných doma je pěkné číslo a znak toho, že jsme kapacitu elektrárny navrhli dobře. A pokud bude v budoucnu elektroauto, podaří se nám vlastní spotřebu ještě zvýšit. Pokud vezmu jako náklad ušlý zisk z prodeje do sítě, s elektroautem nabitým ze slunce budu jezdit za cca 40 Kč/100 km a to bude moc pěkné.