Tyto svátky jsem měl konečně možnost si kromě ČD na českých železnicích vyzkoušet i LEO Express a RegioJet. A to na trase Otrokovice-Praha. Tam jsem jel s LEO Expressem, nazpátek s RegioJetem. Jsem docela pravidelný zákazník ČD, mám i zákaznickou InKartu 25. Jaké je srovnání s konkurencí za základě mých zkušeností a dojmů?

Nejdříve ale takovou poznámku na úvod:

Do Prahy jsem cestoval z Luhačovic, z kterých také jezdí přímé vlaky do Prahy, ale napojení na koridor do Prahy je pomalé a pokud sednete do auta a cca 30 km dojedete autem do Otrokovic a tam přesednete na vlak, ušetříte téměř dvě hodiny. V Otrokovicích z tohoto důvodu přímo u nádraží postavili velké parkoviště.

Osobně si myslím, že je to budoucnost dálkové přepravy. Tzv. poslení míle je vždy nejdražší, veřejnou dopravu nevyjímaje. Kvalita pak kolísá a výhodnost vůči autu padá. Autem si dojedete k nejbližšímu dopravnímu uzlu a tam přesednete na vlak, s kterým absolvujete drtivou většinu trasy. Z Luhačovic jsem byl takto v Praze za tři a půl hodiny, což se dá autem zvládnout jen za ideálních dopravních podmínek, a nestresoval jsem se při řízení. Škoda, že parkoviště v Otrokovicích je pořád spíš výjimkou.

Nákup jízdenky

Ten je u všech tří dopravců srovnatelný. Můžete koupit na Internetu, nemusíte nic tisknout. U RJ a LE navíc stačí jen kód jízdenky. Co se týče storna, má navrh RegioJet, který umožňuje zrušit jízdenku bez penále ještě 15 minut před odjezdem. ČD je zase flexibilnější v tom, že můžete jet jakýmkoliv spojem ten den. ČD kromě Pendolina nevyžadují rezervaci a ta není natvdo spojená s jízdenkou jako u RJ a LE.

Mobilní aplikace

Tady jednoznačně vedou České dráhy. Jejich aplikace je o několik tříd lepší než ty od konkurence. ČD dokázaly v aplikaci velmi umě využít velkého množství dat z různých informačních systémů, takže vám aplikace poskytne velké množství informací o vlaku, upozorňuje vás pomocí notifikace na zpoždění, výluky, příjezd do stanice, kde máte přesednout/vystoupit, říká vám, na kterém nástupišti máte přípoj. Prostě skvělá aplikace, která má jedinou kaňku: neumí anglicky, takže ji nelze doporučit cizincům, pro které by byla dvakrát tak užitečná.

Největším zklamáním byla asi aplikace od LEO Expressu, která de facto umožňuje jen nákup jízdenky. Dokonce neumí ani synchronizovat, takže i když si přes váš účet koupíte jízdenku na webu, v mobilní aplikaci se nezobrazí.

Cena

Cena dnes dost závisí na tom, kdy jízdenku kupujete a samozřejmě na trase. Ani ČD dnes nemají pevný výpočet ceny, ale na několika trasách mají akční tarify. LEO Express navíc převzal od low-cost aerolinek strategii rostoucích cen s obsazeností či časem. Pro srovnání použiju trasu Otrokovice-Praha, nejnižší třídu – 2. třída u ČD, Economy u LE, Standard u RJ a nákup jízdenky den před odjezdem (dříve jízdenku nenakupuji, není to flexibilní).

RegioJet: 190 Kč, ČD: 259 Kč, LEO Express: 299 Kč.

Ze srovnání jednoznačně nejlépe vychází RegioJet. Ani s mojí zákaznickou InKartou 25 se na takovou cenu u druhých Českých drah nedostanu. Tam by mě lístek stál 234 Kč, Včasná jízdenka, která je pro všechny, potom vyjde na 259 Kč. Nejdražší je LEO Express s 299 Kč.

Vlaky

Úroveň vlakových souprav byla vždy slabinou českých železnic. S ČD jsme desítky let jezdili koženkovými vagóny a úroveň se zvedala neznatelně. To se začalo měnit před necelými 10 lety a troufám si říct, že vozový park se za posledních 5 let změnil víc než za 20 let před tím. U ČD má smysl dát do srovnání jen to nejnovější, to znamená RailJety, Pendolino a další EC vlaky, které přímo konkurují RJ a LE na hlavních trasách.

Osobně mi z tohoto srovnání nejlépe vychází RegioJet. Vlaky sice nejsou úplně nové, ale jsou tak zrekonstrukované, že to vůbec nepoznáte. Interiér se vyrovná nejnovějším RailJetům a jako bonus přináší dotykové obrazovky s multimediální zábavou (v kategorii Relax). To se ve vlacích nevidí ani v mnohem vyspělejších zemích.

 

Smíšené pocity jsem měl z vlaků LEO Express. Ano, jsou úplně nové, pěkně vybavené, takže na českých železnicích neurazí, ale ani nenadchnou. Tyto jednotky Stadler byly navržené na regionální přepravu (do 100 km), ne na trasy 300 km a víc. A jde to vidět. Vlak působí dojmem velké tramvaje. Je volně průchozí po téměř celé délce soupravy. Soupravy jsou lehčí, takže to s nimi i víc hází. LEO Express argumentuje, že výrazně lehčí soupravy spotřebují méně energie a jsou tedy šetrnější k životnímu prostředí.

To je dnes relevantní výhoda. Nicméně už nezmiňuje, že tyto soupravy nejsou v případě srážky s překážkou zdaleka tak bezpečné jako klasické vlaky. Klasická lokomotiva projede jako ocelová pěst téměř vším (pokud to tedy zrovna není betonový most jako u Studénky). Moderní lehké soupravy jsou výrazně více poškozené (vizte poslední nehodu Pendolina) nebo i po střetu s malým objektem (osobní auto) můžou skončit úplně mimo trať. Nedá se tedy říct, že by výhody lehkých souprav jednoznačně převyšovaly nevýhody.

RegioJet a LEO Express ve všech vlacích nabízí wifi, ČD zatím pouze v Pendolinu (a pár dalších výjimkách). Všechna řešení zavisí na GSM, takže kvalita připojení kolísá s pokrytím. Vyloženě špatnou zkušenost jsem měl s LEO Expressem, kde jsem se k Internetu vůbec nepřipojil a trvalo několik desítek minut, než jsem se vůbec dostal na portál jejich intranetu.

Přitom jejich řešení mi přijde technicky zajímavější. Na rozdíl od RegioJetu sedadla nevybavili multimediálními jednotkami, ale umožňují cestujícím se připojit k jejich portálu a multimediální obsah streamovat do svých zařízení. To by ale muselo fungovat. Nevím, jestli to bylo tím, že byl plný vlak, ale pokud to řešení neumí škálovat do plné kapacity, tak je prostě špatné. Škoda také je, že ten jejich intranet nelze využívat třeba k objednání jídla.

Stejně jako s wifi je to i s elektrickými zásuvkami. U RJ a LE jsou standardem ve všech třídách u každého sedadla. U ČD jen v první třídě a nejnovějších vlacích.

Poznámka: LEO Express má velmi neprakticky vyřešené záchody. Nejenže je jich málo, ale navíc se obrovské vysouvací dveře musí zamknout speciálním tlačítkem. Dejte si na to pozor, až s ním pojedete. Vyhnete se trapným situacím. Já jsem si dveře otevřel, abych zjistil, že tam trůní starší paní, která se zapomněla zamknout. Popravdě je to tak blbě vyřešené, že bych to možná neudělal ani já, kdybych tímto způsobem nebyl varovaný. Očividně to je rozšířený problém, protože se to stalo více lidem, s kterými jsem se bavil.

Palubní servis

V palubním servisu lze za jednoznačného poraženého označit České dráhy. V první třídě sice dostanete na vybraných spojích vodu a noviny, ale to je u konkurence samozřejmost ve všech třídách. Navíc mají v každém vagónu stevarda, který se o vás stará.

Za vítěze se nebojím označit RegioJet. Stevardi byli o cosi aktivnější. U LEO Expressu trvalo snad hodinu po odjezdu z Otrokovic, než mně někdo nabídl možnost si objednat něco k pití a snědku. Poté jsem čekal taky docela dlouho na to, že to byla obyčejná bageta a pivo. Na jejich obhajobu je potřeba říct, že vlak byl plný.

V čem ale RegioJet poráží LEO Express na hlavu, je nabídka jídla a pití a cenová politika. Nejenže je širší, ale i levnější. Jen pro srovnání: RegioJet nabízí půllitr Bernardu 12 za 20 Kč (v Kauflandu jej koupíte za 18!) LEO Express třetinku Plzně 12 za 30 Kč. RegioJet dále třeba nabízí sushi za 80 Kč, které je výrazně větší než to, které bývá v Lidlu za 79 Kč. Ve vlaku by člověk těžko čekal supermarketové ceny.

ČD sází na tradiční jídelní vozy a musím říct, že posledních pár let mají dobrá jídla a velmi rozumné ceny. Pokud chcete mít plnohodnotné jídlo, je to asi nejlepší varianta. Nevýhodou je nutnost přesunu do jiného vozu. Vždycky jsem zápasil s tím, jestli mám na delší dobu opustit zavazadla nebo je s sebou táhnout do jídeláku apod.

Závěr

Konkurence vlakové dopravě v ČR jednoznačně prospěla. ČD to nutí zvyšovat kvalitu služeb a LE a RJ nastavují čím dál lepší standardy. Nedá se říct, že bych jedné společnosti fandil víc než druhé. Fandím všem, aby se zdárně rozvíjely a konkurence táhla celkovou kvalitu nahoru. Osobně si myslím, že ČD by nejvíce prospělo, kdyby se privatizovaly. Vlastnictví státem má výhody v nadržování při výběrových řízeních na provoz ztrátových tratí, což poškozuje konkurenci. Pro ČD má ale i nevýhody. Při nákupu vlaků a služeb nemůže být tak flexibilní jako konkurence, protože musí dodržovat zákon o výběrových řízeních. Postupná privatizace ČD by železnicím jako celku prospěla.

Celkovým vítězem je pro mě RegioJet. Má nejpohodlnější vlaky, nejlepší palubní servis a to vše při nejnižší ceně. Jančura prostě umí. O to víc mě mrzí negativní pohled na něj u mnoha lidí. Je to jeden z mála podnikatelů, který se nesmíří s průměrem a snaží se ve svém oboru provést revoluci. Začal s autobusy, teď to dělá na železnici. Jeho autobusy jsou světovou špičkou. Na konference do Brna nám jezdí desítky lidí z celého světa a mnoho z nich nám říká, že takového autobusového dopravce ještě nezažili. Jedna z mála oblastí, kde dokážeme být světoví. Doufám, že časem se něco podobného povede i na železnici a za zlomek švýcarských cen.