Vydání Fedory 25

Před měsícem jsem psal, že jsem na svých noteboocích přešel na Fedoru 25 a že s ní mám zatím dobré zkušenosti, i když v některých oblastech ten Wayland pořád trochu skřípe. Finální verze Fedory 25 vyšla minulý týden a já během toho stačil upgradovat téměř všechny počítače, o které se starám. Jak na tom je toto vydání nyní?

Fedora_logo

Úplně na začátek bych chtěl udělat menší prohlášení: pokud tady píšu o nějakých zkušenostech s Fedorou, myslím tím v drtivé většině případů Fedora Workstation, což je oficiální edice Fedory pro používání na desktopu.

Myslím si, že mít oficiální variantu, která je systematicky testovaná a za kterou můžete dát ruku do ohně a nabídnout ji běžným uživatelům, má smysl. Fedora má v repozitářích hromadu desktopových prostředí a okenních manažerů a podporovat je všechny stejně znamená nepodporovat ani jeden z nich pořádně. Fedora se na desktopu zaměřuje na oficiální Workstation a část testovacích kapacit se dává také na spin KDE Plasma. Všechny ostatní desktopy jsou podporovány svými komunitami a kvalita se může lišit v závislosti na aktivitě komunity jak v upstreamu, tak downstreamu.

Je naprosto v pořádku, že jsou tyto desktopové varianty ve Fedoře. Možnost výběru je důležitá. Pokud si ale člověk vybere méně používaný desktop, musí se smířit s tím, že nepatří k mainstreamu a že Fedora Project (a platí to o všech distribucích) nemá kapacity na zajišťování kvality všech variant. O to se musí postarat jejich správci a těm se to může dařit se střídavým úspěchem. Pokud upgrade proběhne naprosto v pořádku s Workstation, neznamená to, že je stejně dobře vychytaný v jakékoliv jiné variantě Fedory.

Někteří lidi mi také omlátili o hlavu tvrzení, že jsem minule napsal, že mi upgrade trval včetně stažení 15 minut, a že jim to trvalo mnohem déle. Upgrade se od minulé verze objektivně zrychlil. To jsem pozoroval já, ale i řada jiných uživatelů. Nicméně pořád je jeho délka závislá na rychlosti připojení, hardware a samotném systému. Moje Fedora má typicky nainstalovaných ~2000 balíčků. Pokud jich máte třeba 6000, je logické, že jak stažení, tak instalace bude trvat déle. Na rychlé stažení potřebujete také rychlou linku a taky nestahovat během 24 hodin po vydání, kdy jsou servery dost vytížené (i když nijak zásadně, dřív to býval mnohem větší problém). Samotná instalace pak závisí jak na výkonu počítače, tak hlavně na rychlosti disku. Na SSD se dá dostat pod 10 minut. Na klasickém rotačním disku to může trvat násobně déle, ale na obou strojích s takovýmto diskem, které spravuji, jsem se dostal pod hodinu. Nicméně žádný maximální čas upgradu garantovaný není a ani ho garantovat nelze.

Na všech šesti strojích, které jsem upgradoval (5x Workstation, 1x Server), proběhl proces bez problémů. Jen server jsem musel upgradovat pomocí fedora-upgrade, protože oficiální nástroj upgrade nepustí dál, pokud není součástí transakce kernel (jedná se o VPS v kontejneru OpenVZ) a na pracovním počítači jsem musel znovu nainstalovat klient Spotify, který byl odinstalovaný kvůli špatné závislosti. To ale bylo ještě v době alphy. Na ostatních počítačích, kde byl tento klient, jsem už tento problém neměl.

Podle reakcí na Internetu proběhl upgrade u valné většiny lidí podobně, ale to neznamená, že se neobjevili uživatelé s problémy. Fedora má 18 tisíc balíčků a z nich lze vytvořit prakticky neomezený počet kombinací. Pokrýt všechny tyto kombinace je prakticky nemožné. Prostor pro vylepšování spolehlivosti upgradů při současné architektuře se pomalu vyčerpává a další posun k ideálu v podobě absolutní spolehlivosti bude asi možný jen s rozbitím systému na menší, na sobě nezávislé části, jako to dělá třeba Fedora Atomic. Přináší to s sebou také nemálo omezení, takže je otázka, jestli budou uživatelé stále chtít vyšší spolehlivost i s těmito omezeními.

Dva menší průšvihy se povedly také hned po vydání. Zjistilo se, že u několika balíčků s Python moduly se do Fedory 24 dostala nová verze rychleji než do Fedory 25. To upgradovací mechanismus nabourá, ale naštěstí upgradovací nástroj umožňuje zasažené balíčky odstranit a uživatel si je potom může opět nainstalovat. Nepodařilo se také dostat do Fedory 24 včas aktualizaci GNOME Software, která přináší pozadí pro panel nabízející upgrade na Fedoru 25. Uživatelé tak místo pěkného designu mohli vidět jen tmavomodrý obdelník. Nemělo to žádný vliv na funkci, ale i tak to zamrzí.

Někteří uživatelé reportují také problémy s některými aplikacemi na nejnovější verze grafických frameworků. Qt aplikace mají problém na HiDPI monitorech, protože Qt 5.6 přináší automatické škálování, které je ale úplně rozbité. LibreOffice má zase problém na HiDPI monitorech kvůli regresi v GTK+ 3.22. I toto ukazuje na to, že aktualizace aplikací by měli mít na starosti přímo jejich autoři a ne distribuce. Ano, v ideálním světě by žádné bugy neměly být nebo by je měly jednotlivé projekty rychle vyřešit, ale v ideálním světě nejsme. Distribuce nemůže zastavit přechod na nové verze knihoven kvůli každému existujícímu problému, to by se nikdy nikam neposunula. A tvůrci aplikací zase nemůžou příliš ovlivnit, jaké verze závislostí bude jejich aplikace v dané verzi dané distribuce používat, takže těmto problémům také nemůžou předcházet. Toto dokážou vyřešit až technologie jako Flatpak. Ostatně hodně lidí, které problém s LibreOffice na HiDPI zasáhl, přešli právě na verzi pro Flatpak, kde se tento problém nevyskytuje.

Velkým tématem tohoto vydání je Wayland. Minule jsem mu věnoval velkou část článku. Myslím si, že Wayland jako výchozí volba vydání pomohl. Podle článků, které o Fedoře 25 vyšly, je to velký marketingový tahák a mnoho lidí ve Fedoře opět vidí tahouna vývoje Linuxu a stáhlo si Fedoru jen kvůli zájmu o Wayland. A do finálního vydání se taky podařilo hodně problémů s Waylandem vyřešit. Z těch, které jsem minule vyjmenoval, zbyl pouze jediný: špatná poloha některých prvků jako tooltipy nebo panelů pro doplňování na více monitorech.

Nicméně některé nepříjemné problémy se ještě objevily. Zjistilo se, že pokud máte 3 a více monitorů, GNOME na Waylandu náhodně zamrzává. Běžný uživatel tolik monitorů nikdy nepotřeboval, ale Fedora nemá zdaleka jen běžné uživatele a těch, kteří mají 3 a více monitorů a narazili na tento problém, se ozvalo docela dost. Bohužel dosud se nepodařilo zjistit příčina problému.

Dalším problémem s Waylandem je, že na některých sestavách se po upgradu nepodaří přihlásit do GNOME na Waylandu. Systém se zasekne na šedé obrazovce. Pokud se uživatel přihlásí do GNOME na Xorg a potom opět do Waylandu, vše už funguje. Opět se jedná o problém, na který naráží jen malá, byť nezanedbatelná část uživatelů a zatím se ho nepodařilo spolehlivě reprodukovat a najít příčinu. Naštěstí celý přechod na Wayland usnadňuje to, že uživatelé v případě jakýchkoliv problémů můžou jednoduše přepnout zpátky na X.

Tento blogpost je docela zvrhl na vyjmenovávání problémů s Fedorou 25, na které jsem na Internetu narazil. Na základě odezvy si ale myslím, že je to jedno z nejpovedenějších vydáních Fedory vůbec. Zájem je velký, ať už díky již zmiňovanému Waylandu, nebo třeba díky Fedora Media Writeru, který je nyní nabízený uživatelům Windows a macOS na getfedora.org přednostně a který pro ně stažení obrazu a vytvoření bootovatelné flashky výrazně zjednodušuje. Jsem zvědavý, co řeknou statistiky stažení, ale třeba statistiky z ABRTu napovídají, že má Fedora 25 hodně ostrý start. Počet hlášení z F25 překonal počet hlášení z F24 už dva dny po vydání. F24 přitom překonala F23 až po několika týdnech.

To může znamenat jak zvýšený zájem o Fedoru obecně, tak větší důvěru stávajících uživatelů ve vydání. Dříve s přechodem vyčkávali, dnes upgradují hned po vydání. Ostatně vidím to i na sobě. Ještě nikdy se mi nestalo, abych měl všechny systémy, které spravuji, upgradované týden po vydání.

Advertisements
Vydání Fedory 25

4 thoughts on “Vydání Fedory 25

  1. Fedora 25 se hodně povedla… Narazil jsem na drobnou chybu, které si většina lidí pravděpodobně ani nevšimne, ale její oprava zřejmě nebude příliš náročná, takže by stála za zvážení. Instalátor Anaconda mi nabídl možnost nastavit alternativní klávesovou zkrátku pro přepínání rozložení klávesnice (Alternativní přepnutí na další zdroj). Nastavil jsem tedy Alt + Shift. Po instalaci jsem si to rozmyslel a chtěl nastavení změnit. V nastavení Region a jazyk -> Vstupní zdroje vidím nastavenou klávesovou zkratku a pod ní, že zkratky můžu změnit v nastavení klávesnice. V nastavení klávesnice ovšem tato možnost chybí. Pravděpodobně při úpravě nastavení klávesnice na tuto možnost zapomněli… Jinak s F25 velká spokojenost…

    1. V GNOME Tweak Toolu by to mělo jít nastavit, ne? Vidím tam „Psaní->(Zkratka) Přepínající do jiného rozložení a tam by mělo být zatržené „Alt+Shift“. Když se to odznačí, tak by se to mělo přepnout do výchozího nastavení.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s