Zkušenosti s řízeným větráním v rodinném domě

V dnešním blogovém zápisku bych se chtěl podělit o zkušenosti se vzduchotechnikou a rekuperací v rodinném domě, protože je to věc, na kterou se mě lidi často ptají. Už je to tři čtvrtě roku, co jsme se přestěhovali do nového rodinného domu, takže už je z čeho čerpat.

Když jsme začali dům plánovat, řízené větrání nebylo v seznamu toho, co jsme plánovali. Neměli jsme s tím vlastní zkušenost a nepřišlo nám to jako něco, co bychom potřebovali. Přikláněli jsme se ke klasice: když potřebujeme vyvětrat, tak prostě otevřeme okno. Nakonec jsme se nechali přesvědčit a zpětně to hodnotíme jako velmi dobrý krok. Řízené větrání je jedna z věcí, které nás na novém domě těší nejvíc.

Když jsme se o tom rozhodovali, často jsme slyšeli názory, že to není potřeba, protože staletí se bez toho budovy obešly, tak proč by člověk najednou měl mít řízené větrání. Problém je ten, že dřív stavby podstatně hůře těsnily, a měli jste tak solidní, leč neřízené větrání. Dnes se kvůli energetickým standardům dělají stavby mnohem utěsněnější. Vzduch se v nich kazí podstatně rychleji a prakticky se neobejdete bez oken na mikroventilaci, což zase znamená tepelné ztráty. Bez řízeného větrání se pak neobejdete u dotací na pasivní dům, kde to je podmínka. My jsme se o ně neucházeli, takže to bylo čistě na nás.

Řízené větrání spočívá v tom, že na základě hodnot CO2 vtahuje čerstvý vzduch zvenku, rozvádí ho do jednotlivých místností a naopak vzduch zevnitř zase proudí ven. Obojí jde přes rekuperační jednotku, kde dochází k výměně energie mezi vzduchem, který jde ven a který jde dovnitř. Účinnost rekuperace je dnes přes 90 %, což v praxi znamená, že pokud máte doma 20 ℃ a venku 0 ℃, vzduchotechnika vám do domu vhání vzduch o teplotě 19 ℃. Do celkové energetické bilance je potřeba započítat i spotřebu elektřiny ventilační jednotkou. Ta je relativně malá. Při naší typické výměně vzduchu je to cca 15 W a celoroční dodatečné náklady na elektřinu jsou v řádu stokorun. Po započtení spotřeby energie se celková účinnost pohybuje u naší jednotky lehce pod 80 %.

Úspora energie by měla být jedním z největším benefitů řízeného větrání. Nemám přímé srovnání s tím, kolik energie by dům spotřebovával bez řízeného větrání. Všechny výpočty energetických úspor počítají s tím, že v obou případech dochází ke stejně intenzivnímu větrání, což si myslím, že v praxi není pravda. V průměrné domácnosti bez řízeného větrání bude docházet k podstatně menší výměně vzduchu než u té s řízeným větráním. Údajně srovnání počítají v případě domu bez řízeného větrání s otevřením okem a intenzivním větráním po dobu 5 minut každé 2 hodiny. Tak by měla být zajištěná podobná výměna vzduchu, ale kdo něco takového v zimě skutečně dělá? Reálné energetické úspory tak budou menší a je otázka, jestli se investice do řízeného větrání vůbec někdy na nižších účtech za energie vrátí.

Co ale řízené větrání přináší neoddiskutovatelně, je podstatně lepší vzduch v domě a komfort. Pryč jsou časy, kdy se člověk ráno vzbudil ve vydýchané místnosti. Jednotka vzduchotechniky přes několik čidel CO2 sleduje „vydýchanost“ vzduchu v domě a nenechá ji překročit určitou hodnotu. Když se hodnota zvyšuje, zvýší se výkon jednotky a vzduch se rychleji vyměňuje.

Nejde ale jen o hodnoty CO2, neustálá výměna vzduchu se hodí i kvůli nejrůznějším výparům (nátěry, lepidlo v podlaze…), kterými se do vzduchu dostávají toxické látky, které člověk permanentně dýchá, pokud se nevyvětrají. Máme jednu nevětranou komoru a rozdíl oproti zbytku domu je cítit okamžitě. To samé se týká třeba prašnosti. Prachu máte v domě podstatně méně. Jak ve vzduchu, tak usazeného, což poznáte při úklidu. Za prvé větráním se prach odstraňuje z domu a za druhé většina vzduchu se do domu dostane přes řízené větrání, které má filtry, takže si tolik prachů do domácnosti nezanášíte.

Rozdíl mezi mezi filtry na vzduch z venku a zevnitř po 3 měsících letního provozu

Právě filtry jsou obrovskou výhodou v zimních měsících. Nevím, jestli se dá v zimě vůbec mluvit o čerstvém vzduchu zvenku. Zvlášť tuto zimu, kdy každý pálí, co mu přije pod ruku, jen aby ušetřil za elektřinu a plyn. Vzduch u nás v ulici je večer naprosto příšerný. Přes léto nám stačil obyčejný F7 filtr v jednotce a indukční filtr, který pobere ty nejmenší částice a pachy, za jednotkou. Někdy v listopadu to přestalo stačit. Večer, když všichni kolem rozjeli kotle a kamna, jsme měli doma jak u táboráku. Vyměnili jsme F7 filtr za lepší uhlíkový a ten to společně s indukčním filtrem pobral. Teď máme doma zase dobrý vzduch, i když venku se nedá nadechnout. Kdybychom větrali okny, tak bychom museli mít buď úplně zavřeno a topit se v CO2, nebo okna otevřít a ten bordel si natáhnout do domu.

Mně filtry hodně pomáhají i s alergií. Od třiceti jsem docela těžký alergik a může to být samozřejmě kombinací různých vlivů, ale letos na sobě pozoruji podstatné zlepšení. Alergie se u mě každoročně projevuje už od poloviny ledna, kdy začne kvést líska. Jednu takovou máme přímo přes ulici, pyl ale zastaví filtry, takže aspoň doma tomu nejsem vystavený.

Celkově jsme celá rodina včetně dětí výrazně méně nemocní než minulé zimy navzdory řádící epidemii chřipky a RS virů. Opět to může být kombinací více vlivů, ale větrání tomu prokazatelně pomáhá.

Řízené větrání pomáhá také s vlhkostí. Pokud doma nevětráte, řešíte spíš opačný problém. Pokud ale v zimě dostatečně větráte, vlhkost v domě může padat na nekomfortní hodnoty. Venku máte sice vlhkost přes 80 %, ale jedná se o relativní hodnotu. Při nízkých teplotách má vzduch podstatně menší kapacitu udržet vodu v plynném stavu. Když takový vzduch pustíte dovnitř a ohřejete na 20 ℃, relativní vlhkost se najednou propadne na ani ne polovinu.

Kvůli tomu máme jako součást řízeného větrání také zvlhčovač, který je za jednotkou a filtry. Měli jsme ho vypnutý až do listopadu, kdy se relativní vlhkost v domě začala pohybovat kolem 40 %, což je dolní hranice komfortu. Už jsem po probuzení cítil, že mám sucho v krku a není to ono. Zvlhčovač nám vlhkost zvýšil na cca 55-60 %. Není to ale zadarmo. Při nízkých teplotách si zvlhčovač vzduch předehřívá, aby dokázal požadované množství vody pojmout. Podle datasheetu je průměrná roční spotřeba 160 kWh. Zvlhčovač taky potřebuje vodu, které ročně spotřebuje zhruba 2,5 kubíku.

Zvlhčovač nalevo, indukční filtr napravo v cestě mezi jednotkou a domem

Asi největší nevýhodou řízeného větrání jsou zhoršené akustické vlastnosti uvnitř domu. Standardně se (kvůli nákladům a místu) v rodinných domech nedělá, aby každá místnost měla vlastní přívod a odvod vzduchu. Má buď jedno nebo druhé. V obytných místnostech je typicky přívod, aby tam byl čerstvý vzduch, a v koupelně a na záchodu je zase odtah vzduchu, aby šla vlhkost a pachy pryč. Tenhle systém znamená, že musíte zajistit průchod vzduchu mezi pokoji a to i v případě, kdy jsou dveře zavřené.

Zajišťuje se to tím, že se buď použijí podřezané dveře (mezi podlahou a dveřmi je cca 1 cm mezera) nebo se udělá prostup s mřížkou přímo ve dveřích. My máme první variantu a musím říct, že v kombinaci s pevným povrchem podlahy to celkem citelně sníží zvukovou izolaci dveří.

Pokud máte na celý dům jednu ventilační jednotku, znamená to také, že nemůžete regulovat výměnu vzduchu pro jednotlivé pokoje podle aktuální kvality vzduchu v nich. Že byste třeba vyměňovali vzduch pouze v obýváku, když je tam celá rodina, a ostatní pokoje snížili na minimum. Proudění vzduchu do jednotlivých pokojů lze různými způsoby vybalancovat podle reálné potřeby větrání. Dělá se to po nějakém čase používání podle nasbíraných dat. Není to ale běžné, náš dodavatel je jeden z mála, který to dělá. Nicméně platí, že tohle nastavení zůstává neměnné. Jednotka řídí průběžně množství vzduchu dodávaného do domu podle CO2 čidel, ale kolik vzduchu jde do které místnosti se průběžně nemění. Změna totiž vyžaduje zásah technika.

Výdech ventilace pod stropem

Častým mýtem, který o řízeném větrání slyším, je, že s ním musíte mít neotevíratelná okna. Pramení to pravděpodobně z toho, že někteří si opravdu v domě s řízeným větráním nechávají udělat neotevíratelná okna. Důvodem je ale úspora nákladů, ne podmínka pro řízené větrání. Tomu je úplně jedno, jak si dodatečně větráte. Jestli máte okna a dveře otevřené nebo ne, jen vám nabízí komfort čerstvého vzduchu, i když se je rozhodnete mít zavřené.

V létě člověk většinou vyvětrá dům přirozeně a to i s řízeným větráním. Ale i v tom létě se řízené větrání hodí. A to v případě, kdy venku panují extrémní vedra a vy chcete chlad udržet v domě. Když dům v létě kompletně zavřete, za chvíli se v něm nedá dýchat. S řízeným větráním nejenže máte pořád přísun čerstvého vzduchu, ale rekuperace pracuje naopak než v zimě: horký vzduch mířící dovnitř předává teplo vzduchu mířícímu ven a dovnitř už přichází ochlazený. Když v noci teplota vzduchu venku poklesne pod určitou hodnotu, jednotka umí inteligentně přesměrovat vzduch mimo výměník energie, teplo se nepředává, do domu míří chladný vzduch z venku a ven ten teplý z domu.

My jsme se nakonec rozhodli pro nizozemskou značku Brink. Jejich jednotku Flair 325 máme pověšenou na zdi v technické místnosti. Můžete ji připojit přes ethernet nebo wifi k Internetu a přistupovat k ní přes online službu Brink Home. V ideálním případě by jednotka neměla potřebovat žádné manuální řízení, ale fungovat zcela autonomně na základě dat z CO2 čidel. Připojit k jednotce můžete maximálně čtyři. My máme pět obytných místností, takže jsme museli udělat kompromis a jeden z dětských pokojů vynechat.

Jednotka Brink Flair 325 v technické místnosti

Služba Brink Home se tak hodí spíš k občasnému monitoringu, jestli všechno funguje správně. Standardně má zákazník přístup pouze k omezenému množství dat, měl jsem ale možnost podívat se do režimu pro techniky a množství dat, která jednotka poskytuje tam, je fakt obrovské. Kromě hodnot CO2 můžete sledovat, na jaký výkon výměna vzduchu jede (m3 za hodinu, naše jednotka se pohybuje od 50 do 200 m3/h), jaká je teplota přívodního vzduchu, jaká odpadního, jakou teplotu má vzduch po výměně energie v jednotce. Všechno vám to dokáže vykreslit v grafu v časovém intervalu. Bez nadsázky by se čidla CO2 dala používat jako bezpečnostní systém. Jsou natolik citlivá, že během chvilky z dat poznáte, že do místnosti vstoupila osoba.

Nemusíte se spoléhat pouze na službu Brink Home. Jednotka má Modbus, takže můžete jednotku monitorovat a řídit na přímo.

Graf s hodnotami CO2 z různých pokojů a intenzitou výměny vzduchu v průběhu dne.

Zvažujete-li pořízení řízeného větrání, ať už do nového domu nebo do stávajícího, můžu to jen doporučit. Mít neustále čerstvý vzduch je opravdu návyková věc. Pokud vám budova nedovolí centrální jednotku s rozvody po domě, pořád stojí za zvážení lokální rekuperační jednotka, která vyžaduje jen prostup venkovní stěnou.

3 komentáře: „Zkušenosti s řízeným větráním v rodinném domě“

  1. Zdenek Henek avatar
    Zdenek Henek

    Máme rekuperaci Atrea. Původně jsem taky chtěl větrat podle co2 a vše automatizovat. Problém s vlhkostí jsem nejdříve řešil zvlhčovačem do ložnice a do dětských pokojů. Pak velkýma kytkama a teď to řeším tak, že větráme automaticky jen na nízký výkon a pak mám přepínač, který zapne a vypne rekuperaci manuálně. Manuálně větrám když je vlhkost nad 60 procent. V každém pokoji je obyčejný digitální vlhkoměr. Večer rekuperaci nezapínáme, kvůli horšímu vzduchu, pokud se někomu nepovede zatápění. Máme uhlíkový filtr, ale ten taky nechytne vše. V okolí jsou samé novostavby, tak snad nikdo nepálí odpadky …

    Co je to ten indukční filtr? Je to nějak závislé na rekuperaci, nebo to jde přidat k jakékoliv rekuperaci?

    1. Jiří Eischmann avatar

      Indukční filtr funguje tak, že dává prolétajícím částicím elektrický náboj, a ty se potom shlukují do větších částic, které se potom zachytí do staticky nabitého filtru. Takto to dokáže zachytit i malé částice, které by jinak filtrem prošly. Pomáhá to hlavně s pachy. Musím říct, že to svůj význam má, protože včera jsem ho měnil a bílý filtr byl po zimě úplně černý. A to se jedná až o druhý filtr v cestě. Před ním je v jednotce ještě kvalitní uhlíkový. Sousedi mohli přes zimu pálit boty a my nic necítili.
      Nevyžaduje to žádnou spolupráci s jednotkou. Potřebuje to jen elektřinu, přičemž spotřeba je malá (4W). My máme konkrétně tady tento:
      https://www.storc.cz/produkt/filtr-pure-induct

      1. Zdenek Henek avatar
        Zdenek Henek

        Díky. Pokud to půjde, tak ho přidáme za filtr rekuperace.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *