Srovnání: Tidal vs Spotify

Po devíti letech používání Spotify jsem se rozhodl pro změnu. Tou změnou je Tidal. Jaký je v porovnání se streamovací klasikou?

Se Spotify jsem se poprvé setkal na studiích v Kanadě, kde studenti ze Švédska už vesele streamovali. Přes ně jsem se dostal ke Spotify i já. Vytvořili mi účet taky a já jsem používal Spotify „na cestách“ v Česku. Občas jsem se musel připojit přes VPN „z domova“ ve Švédsku a mohl jsem používat jen bezplatný tarif, protože české karty to nebralo.

V roce 2013 k nám oficiálně dorazilo Rdio. To jsem měl opravdu rád, ale za pouhé dva roky se stalo obětí zostřeného boje na trhu se streamovacími službami. Je zajímavé číst, jak jsem vybíral náhradu před devíti lety. Tenkrát alternativy buď neměly desktopového klienta pro Linux nebo v prohlížeči závisely na Flashi (to byl důvod, proč jsem tenkrát zavrhl Tidal). Spotify mezi nimi vyčníval v tom, že měl desktopového klienta pro Linux. A hlavně proto jsem si ho vybral.

Rozhraní Spotify mi ale nikdy moc nevyhovovalo. Oproti přehlednému a čistému Rdiu to byl krok zpět. Nakonec jsem si ale zvykl a celkem dlouho ho spokojeně používal. V posledních letech mi ale přestával vyhovovat. Začal rozšiřovat záběr, zaměřovat se na podcasty a audioknihy, zatímco mě zajímá jen hudba.

Kolik platí umělcům

Široký záběr Spotify se projevuje na tom, kam směřují příjmy od zákazníků. Spotify platí 250 milionů dolarů Joe Roganovi, ale jak ukazuje tabulka níže, samotným muzikantům platí podprůměrné peníze. Rogan ani žádné jiné exkluzivní podcasty mě nezajímají. Na podcasty mám AntennaPod a poslouchám jen ty veřejně dostupné a Spotify jsem měl jen kvůli hudbě. Když už ale za hudbu platím, chci, aby co nejvíce z těch peněz šlo autorům, což ale v případě Spotify moc neplatí. Ten za stejné množství přehrání vyplácí třetinovou odměnu než Tidal.

Streamovací službaOdměna za 1000 přehrání v dolarech
Napster19
Tidal13
Apple Music10
Deezer6,76
Spotify4,37
Amazon Music4,02
Youtube0,69
Zdroj: dittomusic.com

Zvuková kvalita

Další věcí, která mi na Spotify vadí, je, že dosud snad jako poslední velká služba nepodporuje vyšší kvalitu zvuku. Už léta se zaseklo na OGG 320 kbps, zatímco prakticky všechny ostatní velké streamovací služby se posunuly dál s tím, že asi nejdál je Tidal, který nabízí i MQA (24-bit/350kHz) s datovým tokem až 9,2 Mbps. To znamená, že vašemu přehrávači poskytne až 30x více informací k věrnému přehrání.

To samozřejmě nevyužijete všude. Pro poslech v peckách na ulici je to úplně zbytečné a už na 24-bit/192kHz potřebujete opravdu drahou aparaturu a netopýří uši, abyste to dokázali ocenit, ale ukazuje to, že je služba zaměřená na to, co by měl být její hlavní byznys – kvalitní distribuce hudby, a ochotu uspokojit i ty nejnáročnější.

Musím se přiznat, že u Spotify jsem v posledních letech zažíval i určitou únavu z poslechu streamované hudby. Dřív, když jsem měl lokálně uložené sbírky, mnohem víc jsem řešil, co poslouchám. Hledal jsem tipy na zajímavá nová alba, čekal na novinky oblíbených skupin. Streamovací služby ze začátku vypadaly jako super věc: člověk měl k dispozici vše a hned.

Jenže velká část zážitku z hudby je v tom hledání a shánění. Že máte v ruce to jedno album, které si teď můžete pořádně poslechnout, ne další tisíce. Přistihl jsem se, že v posledních letech pro mě byl Spotify čím dál víc jen hudební podklad. Hudební alba se rozpustila v jednom velkém proudu hudby, většinou jsem zapnul Spotify a jen klikl na „Discover Weekly“.

Vůbec se nedivím lidem, kteří streamovací služby opouštějí a vracejí se k hudbě s fyzickými nosiči, ať už jsou to vinyly nebo CD. Zvažoval jsem taky návrat k vlastní sbírce digitální hudby. Nakonec jsem se rozhodl, že dám ještě šanci streamování s Tidalem.

Kdyby záleželo jen na mě, tak k tomuto kroku přistoupím už dávno, ale máme Spotify Family, který používá i manželka, a než procházet změnou pro více lidí, nechal jsem to raději být. Když jsem se nakonec rozhodl krok udělat, naplno jsem využil měsíční zkušební období, abych se ujistil, že přechodem na Tidal o nic zásadního nepřijdeme.

Desktopový klient

Nemůžu říct, že by ten přechod byl ve všech ohledech zlepšením. Spotify má pořád asi nejlepší podporu Linuxu. Poskytuje oficiálního klienta, což je sice jen aplikace postavená na Electronu, ale funguje dobře a umožňuje i lokální uložení hudby, což jsem ale já na desktopu nikdy nepoužil.

Tidal oficiálně na Linuxu podporuje jen webový přehravač. Ten ale neumí přehrávání hudby v nejvyšší kvalitě, což jaksi nuluje jednu z největších výhod Tidalu. Existuje nicméně neoficiální aplikace TIDAL Hi-Fi, která sice jen obaluje webového klienta, ale tak, že podporuje i nejvyšší kvalitu zvuku. Stahování hudby ale neumožňuje a také je méně elegantně vyřešená podpora Last.fm. Ve Spotify se přihlásíte jednou, v Tidalu musíte v každém klientu zvlášť. Říkám si ale, jestli už dnes není Last.fm přežitek. Stejně se na ty statistiky dívám jednou za uherský rok.

Funkce Connect

Co se ukázalo jako hůře nahraditelné, je Spotify Connect. Jedna věc je velké množství zařízení, které to podporují. U běžné spotřební elektroniky má Spotify jednoznačně navrch. U Tidalu jde vidět, že se doteď zaměřoval na segment náročných posluchačů, protože má velmi dobrou podporu mezi zařízeními značek jako Bang & Olufsen nebo Onkyo.

S tím, že Tidal nebude mít mezi běžnými zařízeními takovou podporu, jsem počítal. Kromě počítačů a mobilů hudbu doma přehráváme už jen na TV a soundbaru, které zvládají i Tidal. Druhá věc ale je, jak dobře to funguje, což člověk naplno neocení, když po letech zkusí něco jiného.

U Spotify Connect máte k dispozici hned všechny klienty jako možné zdroje přehrávání. Z mobilu můžete pouštět a ovládat hudbu na počítači, z počítače na TV. Tidal má sice taky funkci Connect, ale zjistil jsem, že webový ani neoficiální desktopový klient ji nepodporuje. Na TV je sice aplikace pro Tidal, ale Connect neumí. Soundbar naštěstí ano. Dá se to dát dohromady, ale takové „just works“ jako u Spotify to není. Naštěstí hudbu z 90 % posloucháme na počítači nebo mobilu, takže tím nejsme tak zasažení.

Kde má zase Tidal jednoznačně navrch, je ona kvalita zvuku. V peckách to vyjde nastejno, ale pak si večer vezmu AKG K 550, zapojím je do kvalitní zvukovky a ten výsledek prostě stojí za to. Na tohle Spotify prostě nemá odpověď. Sluchátka AKG nejsou moc praktická na přenášení, takže hudbu nejčastěji poslouchám na bezdrátových Sony WH-1000XM4, kde je audio překódované do LDACu s maximálním datovým tokem 990 kbps, ale i tam mi přijde zvuk oproti Spotify plnější.

Na sluchátkách od Sony Tidal těží také z toho, že podporuje prostorové audio (Sony tomu říká 360 Reality Audio), které tyhle sluchátka umí. Ne, že by to nějak zlepšovalo samotnou zvukovou kvalitu, ale dává to hudbě prostorový efekt, jako by vás hudba obklopovala. Zvlášť u klasické hudby máte pocit, jako byste seděli opravdu uprostřed orchestru.

Převod hudební kolekce

Jako překvapivě jednoduchý úkol se ukázalo přesunutí sbírky oblíbené hudby ze Spotify na Tidal. Přímo Tidal doporučuje TuneMyMusic. Nad 500 skladeb je to placené, ale je to víceméně jednorázová akce, takže jsem zaplatil měsíční předplatné ve výši cca 100 Kč a nechal TuneMyMusic, aby se postaral o převod, a pak předplatné zrušil. Celá sbírka byla spolehlivě převedená asi až na tři alba, která se automaticky nenamapovala a musel jsem to udělat ručně.

Nabídka skladeb

Co se týče nabídky hudby, tak Spotify a Tidal jsou srovnatelné. Spotify má údajně 100 milionů skladeb, Tidal 110 milionů, takže teoreticky má širší nabídku, ale v praxi jsem nenarazil na žádné rozdíly. Samotné rozhraní a prezentace hudby se mi líbí víc už Tidalu. Přijde mi, že více propaguje jednotlivá alba a vytváří pro mě zajímavější výběry, ale je možné, že je to jen efekt změny po dlouhodobé únavě ze Spotify.

Cena

Srovnatelné jsou i cenově. Tidal byl dlouho drahý. S hudbou v HiFi kvalitě stál dvojnásobek toho, co Spotify, a to jsem si říkal, že mi za tu vyšší kvalitu nestojí. Nedávno ale vše sjednotil do jednoho tarifu, který je dokonce o trochu levnější než Spotify (rodinné předplatné za 259 Kč vs 269 Kč u Spotify). A za tuhle cenu už je to neodolatelná nabídka.

Hudbu ve vyšší kvalitě nabízí i Deezer, ale ten stojí 500 Kč měsíčně, téměř dvojnásobek. Za tuhle cenu může Tidalu těžko konkurovat. Minulý týden došlo k úniku, podle kterého i Spotify konečně plánuje nabídnout vyšší audio kvalitu. Jenže má to být v rámci dražšího předplatného, které bude obsahovat taky přístup k audioknihám apod. Platil bych tak více peněz za něco, o co nemám zájem.

15 komentářů: „Srovnání: Tidal vs Spotify“

  1. Miro Hrončok :fedora: :python: avatar

    @sesivanyblog wow, last.fm, to ještě existuje? 😀

    1. Jiří Eischmann :fedora: avatar

      @hroncok @sesivanyblog jj, funguje. Většinou si toho všimnou, jen když začnu poslouchat hudbu někde jinde a řeším, jestli to funguje s last.fm. 😅

      1. Michal Špondr avatar

        @sesivany @hroncok @sesivanyblog Podpora last.fm je u mě jeden z hlavních parametrů výběru hudebního sw. 🙂

  2. Pitva avatar

    @sesivanyblog stejnou migraci jsem udělal před asi dvěma lety. V čem pro mě osobně Spotify jednoznačně vede, to jsou doporučení. Poslouchám primárně minoritní žánry a zatímco Spotify mi i tak bylo schopné nabízet neustále spoustu nových alb a interpretů, které nějakým způsobem odpovídaly mému vkusu, Tidal mi doporučí tak 5 alb správně a zbytek je úplně mimo.

    1. Jiří Eischmann avatar

      Ano, doporučení mi přijde, že Spotify dělá lepší. Může to být i tím, že Spotify má 10 let historie mého poslouchání a Tidal má to samé za 2 měsíce, ale možná je v tom obecně opravdu lepší. Nicméně pro mě to nikdy nebyla cesta, jak objevovat nové kapely. Za těch 10 let, co jsem byl na Spotify, jsem jich objevil minimum. Byl to pro mě prostě background noise. Pokud mě Tidal donutí hledat si novou hudbu sám, jen dobře.

  3. Tomáš avatar

    @sesivanyblog Spílání trochu od tématu: V současnosti je vážně obtížné koupit si hudbu. Většina muzikantů hudbu digitálně vůbec neprodává – člověk si maximálně může koupit sběratelské (čti předražené) cédéčko/kazetu/desku. Už jsem zmiňoval, že nemám CD mechaniku, kazeťák ani gramofón? I když to udělá, poštovné ho přijde na cenu zakoupeného artefaktu. Pokud muzikant hudbu digitálně prodává, dělá to přes Bandcamp, odkud si člověk nic nekoupí, pokud nemá Paypal (a platí v korunách).

    1. Kuba avatar

      @tom @sesivanyblog Dřív šlo kupovat hudbu na Tidal, teď už asi jen na Qobuz, ale ani jedno jsem nezkoušel. https://www.qobuz.com/us-en/shop

  4. Zdeněk Merta avatar
    Zdeněk Merta

    Na Bandcampu můžeš zaplatit i kartou.

  5. Marián Kyral avatar

    @sesivanyblog Nikdy jsem na vlnu stremování nenaskočil. Mám rád svou digitální sbírku a rád poslouchám celá alba.

  6. Chick Enheart avatar

    @sesivanyblog Přiznám se, že jsem teď také zrušil Spotify a pořídil si Tidal, hlavně kvůli ceně, kterou platí umělcům ve srovnání se Spotify. Jediné, co mě trochu mrzí, je neexistující nativní linuxový klient 😐.

  7. Kuba avatar

    @sesivanyblog Taky Tidal jde používat v přehrávači hudby Strawberry na Linuxu (aspoň teda loni to ještě fungovalo).

  8. Martin avatar
    Martin

    Takže přechod ze svobodného OGG na proprietární MQA? 😉

    1. Jiří Eischmann avatar

      Tidal používá z valné většiny svobodný FLAC, ale ono je celkem jedno, jak svobodný samotný kodek je, protože v obou případech je to zabalené do DRM.

  9. Peter Kotrčka avatar

    Trochu mi uniká, ako je možné, aby taká služba bola zisková.

    1000 prehratí je 10, niekde 13 USD. Dobre, to znie ako rozumne nastavená laťka.

    Ale, preveďme to do extrému, tých 1000 prehratí urobí jeden človek. Jasné, nie jednej skladby, ale celkovo, princíp ostáva. 1000 prehratí / skladieb za mesiac, to je 30 denne, pri 3 minútach na skladbu je to hodinka a pol. Nič extrémneho. Takže takýto zákazník už je pre Tidal predsa stratový (ak správne vidím cenu 169 CZK = menej než 8 USD). A čo rodinné predplatné? Čo náklady na streaming?

    Asi teda trochu nerozumiem obchodnému modelu. Buď prevádzkovateľ dá menej umelcom alebo musí vytiahnuť viac zo zákazníkov.

    Alebo mi niečo uniká a majú desiatky miliónov zákazníkov ktorí si pustia 3 pesničky mesačne?

    1. Jiří Eischmann avatar

      Četl jsem, že v Evropě lidi streamují 48 minut denně, takže nějaká rezerva tam bude. Navíc to není jejich jediný zdroj příjmů, nechávají si platit taky za certifikace klientů atd. Ale ano, obecně to je byznys dost na hraně. Ani Spotify vlastně pořád není v černých číslech.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *