5. května pořádáme v Brně první Linux Desktop Meetup. Mělo by jít o spíše neformální setkání lidí, které zajímá linuxový desktop, chtějí se dozvědět něco nového, pobavit se s desktopovými vývojáři a lidmi s podobným zájmem.
Obvykle na blogu nepíšu o pozicích mimo náš tým, ale tentokrát dělám výjimku. Jedná se totiž podle mě o opravdu zajímavou práci, která je navíc hodně flexibilní. Je také v zájmu každého, kdo přispívá do Fedory, aby nový člověk pokud možno co nejlépe nahradil Ralpha Beana, který ve Fedoře zanechal velmi výraznou stopu.
WhatsApp tento týden oznámil, že zavádí plošné end-to-end šifrování. U hodně lidí to vyvolalo nadšení. Přitom je to jako s náboženstvím. Důkaz nedostanete, nezbývá vám nic jiného než věřit.
Je tu jaro. Teploty rostou, po měsících pošmourna konečně nějaké to slunce, venku to začíná zelenat… a správný ajťák zatáhne žaluzie a jde zkoušet nové věci 🙂
„Můžu to zvednout?“ je dnes otázka za milion. Nevím, jak vy, ale telemarketingových hovorů dostávám docela hodně. Až jsem se dokonce dopracoval k tomu, že jsem neznámé čísla nezvedal. Existují ale efektivnější cesty, jak se otravným telefonátům vyhnout.
O víkendu se konal další ročník již tradiční brněnské konference pořádané Red Hatem – DevConf.cz. Letošní ročník jsem si po letech mohl užít v pozici návštěvníka, protože po čtyřech letech jsem předal žezlo organizace dál.
Už nějaký čas používám pro hledání na Internetu téměř výhradně DuckDuckGo. Poprvé jsem se k této službě dostal zhruba před rokem, ale to mi výsledky ještě nepřišly srovnatelné s Googlem. Když jsem se ale k DuckDuckGo nedávno vrátil, zjistil jsem, že v něm dokážu věci najít stejně tak dobře jako v Googlu. Přitom má pár…
Když Netflix minulý týden oznámil, že je dostupný v desítkách dalších zemí po světě včetně ČR, vyvolalo to velké nadšení. Roky byl totiž používán jako klacek na místní poskytovatele On-Demand Videa, kteří byli nemilosrdně srovnáváni s největším americkým poskytovatelem streamovaných filmů a seriálů. Každý si říkal: „Kéž by u nás byl Netflix.“ Jaká je ale…
„Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji“. Tak se jmenuje kniha, kterou jsem si na doporučení koupil a před několika dny dočetl. A musím říct, že stála za to.