Konečně ve vlastním

Poslední dva měsíce nebyly pro mě osobně vůbec jednoduché. Událo se toho opravdu hodně. A to nejen v pracovním, ale hlavně v osobním životě. Dnes je už ten největší shon za mnou, takže jsem si našel trochu času ohlédnutí se zpět.

Ještě před odjezdem do Thajska na začátku listopadu jsem se dozvěděl, že se musím zhruba do půl roku ostěhovat z podnájmu. Řekl jsem si, že když už se musím znovu stěhovat, chtěl bych do vlastního. Dlouho jsem nákup bytu odkládal, ale tyto okolnosti mě k tomu konečně dokopaly. Největší práci na hledání bytu odvedla moje máti, které za to patří dík. Prolezla na Internetu tisíce nabídek. Já už jsem pak vybíral z hodně zúženého předvýběru. Částečně už během cesty po Thajsku a naplno po návratu na začátku prosince.

Kdo se někdy v poslední době díval na byty v Brně, ví, že nabídka je naprosto žalostná. Průměrná cena bytu se podle statistiků vyrovnala Praze (35 tisíc za metr, včetně starých bytů, cokoliv novějšího nemáte šanci za takovou cenu koupit). Výběr je však mnohem horší. V Praze je alespoň velký počet nových projektů, takže je z čeho vybírat. V Brně je vhodných pozemků minimum, takže se nových bytů staví mnohem méně oproti Praze. Z nových projektů jsem si nevybral. Buď to bylo vše na nevhodném místě (co nejvíc natlačených bloků vedle sebe, blízko frekventované komunikace a nebo přímo mezi nimi). Navíc cena za metr se u takových projektů pohybovala kolem 50 tisíc a to ještě musel člověk vydat peníze za parkovací místo. U půdních vestaveb v širším centru je zase problém s parkováním a celkově to nepovažuji za ideální místo pro bydlení. Do paneláku jsem nechtěl.

Poznámka: při hledání bytu se mi vůbec neosvědčil portál bezrealitky.cz. Prodej přes realitku má velkou výhodu v tom, že vám ten byt dobře nacení. Na bezrealitky.cz hodně lidí očividně netušilo, kolik si za byt říct (prakticky ve všech případech se jednalo o odchylky směrem nahoru) a některé ceny byly fakt směšné. Dohadujde se s nimi potom jak na tureckém trhu, že to mají o 30 % dražší. V některých těch rozdílech se klidně ztratilo i několik provizí realitce.

Nakonec jsem ustoupil z požadavku, aby byl byt blízko práce a dokonce jsem ustoupil i z Brna a pořídil si byt v Kuřimi. Byl to první byt, který neměl zásadní mínusy a opravdu se mi líbil. Za ty tři roky, co byt plánuju, se mi trochu zvedly nároky a už jsem nechtěl bydlet na pětníku, tak jsem si pořídil alespoň 3+kk. Z plánované částky jsem oproti Brnu moc neušetřil, ale zase je byt neporovnatelně lepší, než to, co se za ty peníze v Brně nabízí.  Navíc se nejedná o úplně nový byt, ale šest roků starý, takže je stále víceméně nový, ale už se na něm vychytaly všechny nedostatky ze strany developera. Když čtu, co lidi všechno najdou za vady v nových bytech, jsem rád, že jsem toho ušetřený. Nakonec ani do práce to není tak daleko. Autem to mám 10 minut a hromadnou 35.
Vzhledem k tomu, jak otřesný vzduch v Brně je, jsem nakonec i rád, že jsem se přestěhoval mimo. Ono se to nezdá, ale na zdraví to má opravdu velký vliv. Po třech letech v Brně pozoruji, že všechny choroby se mnohem víc promítají do dýchacího ústrojí. Naopak když jsem žil nějaký čas St. John’s v Kanadě, kde byl vzduch naprosto čistý, najednou jsem pozoroval, že různé drobné zdravotní problémy začaly ustupovat.

Výběrem bytu to ovšem neskončilo, ale naopak začalo. Při vyřizování hypotéky jsem si užil pár infarktových momentů a kdyby mi ji nevyřizoval bratranec, tak to s ní asi dopadne špatně. A pak samozřejmě všechno další papírování: rezervanční smlouva, provize realitce, kupní smlouva, smlouva o úschově, přepisy energií atd. atd. Nebylo by to tak strašné, kdyby se to nesešlo s nejnáročnějším obdobím v práci. Na začátku února jsme měli DevConf a týden před tím FOSDEM, kde jsem si toho po organizační stránce na sebe naložil opravdu hodně. Několik dní před DevConfem jsem fyzicky úplně odešel. Abych to vydržel, eliminoval jsem všechno kromě práce a spánku (spal jsem minimálně 10 hodin denně). Tak jsem přežil i tři dny DevConfu, které znamenají být 14 hodin denně na nohou.

Zlatých hřeb těch dvou měsíců přišel minulý víkend. Původně jsem přesun do nového bytu plánoval na dva prodloužené víkendy. Nakonec jsme to museli stihnout za jeden, protože dodávka na stěhování další víkend nebyla k dispozici. V pátek jsme začali malovat, v sobotu část lidí malovala, část uklízela již vymalované místnosti a část už stěhovala. Taková akce kulový blesk. Kromě toho jsme instalovali světla, poličky, pračku,… Nechtěl jsem tomu uvěřit, ale v neděli jsme byli z 95 % přestěhovaní. V pondělí už jsem dopřesouval jen drobnosti. Samozřejmě by to nebylo možné bez pomoci rodinných příslušníků, kolegů a kámošů, kterým za to velmi děkuji.
Jako sportovec jsem na fyzickou zátěž zvyklý, ale v pondělí po třech patnáctihodinových pracovních dnech jsem doslova nemohl vstát z postele, bolelo mě celé tělo. A schody do našeho bytu budu asi ještě hodně dlouho počítat ze spaní.

Doufám, že poslední dva měsíce se nebudou zase pár let opakovat 🙂

Reklamy
Konečně ve vlastním

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s