Velké změny pro linuxový desktop

Když Mark Shuttleworth před dvěma týdny oznámil, že Canonical končí s Unity, byl to velký šok. Ve světě linuxového desktopu možná nejdůležitější událost za posledních 10 let. Pro fandy Ubuntu a zvláště Unity to moc potěšující informace nebyla, troufnu si ale tvrdit, že to je skvělá zpráva pro linuxový desktop.

Sám jsem Ubuntu několik let používal. Přešel jsem na něj v roce 2006, když mi na notebooku fungovalo lépe než Mandriva, kterou jsem do té doby používal. Bylo to právě Ubuntu, které mě dovedlo ke GNOME, do kterého jsem o dva roky začal přispívat. Proces mého opouštění Ubuntu byl pozvolný. Postupně se začalo čím dál víc vzdalovat upstreamovému GNOME, některé komponenty byly i několik vydání staré, některé hodně upravené. Nic pro člověka, který se motá kolem upstreamu. Moje poslední vydání bylo Ubuntu 10.10, které jako poslední používalo GNOME.

S příchodem Unity se Ubuntu vydalo svou vlastní cestou. Nejdříve to byl jen samotný shell, který stále používal převážně GNOME, ale s Unity 8 a Mirem už to byl vlastní svět. Nikdy jsem ale neměl potřebu za to někoho napadat. Každý má právo si pracovat, na čem uzná za vhodné. Spíše jsem se k tomu stavěl s určitou skepsí. Red Hat zaměstnává zdaleka nejvíc vývojářů, kteří se věnují linuxovému desktopu (od ovladačů až po aplikace), ale vždy jsme si byli vědomi toho, že bez spolupráce s ostatními nemáme šanci, protože i společné síly jsou pořád malé oproti konkurenci Linuxu. Jít sami si můžou dovolit opravdu jenom giganti, kteří jsou schopní nalít do vývoje miliardy dolarů.

Nicméně i ve světě open source je konkurence zdravá a myslím si, že především v prvních letech GNOME 3 byla existence Unity docela slušných motivátorem a nebýt ho, tak se možná nezlepšovalo tak rychle. V posledních letech s tím, jak se vývoj Unity prakticky zastavil, už se tento stimul vytratil. Objevil se ale jiný – Mir. Ještě před Markovým oznámením jsem tvrdil, že pokud nic, tak Mir minimálně sehraje historickou roli v tom, že motivuje vývojáře, aby konečně začali makat na podpoře Waylandu, protože přesně to se stalo. Wayland jako protokol byl prakticky hotový, ale roky se o něm jen mluvilo. Musel přijít až Mir, aby se vývojáři probudili. A probudili se. GNOME už na Wayland dokázalo přejít a KDE není daleko.

Konkurence, která dokáže popohnat vývoj samotné platformy, ale už není tak dobrá pro ekosystém okolo ní. Především Wayland vs Mir bylo docela nepříjemné a IMHO zbytečné schizma linuxového desktopu. V ideálním světě aplikace používají grafické frameworky, které je odstíní od zobrazovací technologie, ale ve skutečném světě aplikace nedělají všechno jen přes framework a plno věcí si dělají sami a komunikují přímo s X, takže jejich přechod na jeho nástupce není triviální a v případě dvou takových technologií je to zbytečná práce navíc.

To už je ale dnes minulost. Vypadá to, že linuxový desktop se už s definitivní platností sjednotí na Waylandu jakožto nástupci X11, a Ubuntu se vrátilo zpátky ke kořenům, ke GNOME. Hodně lidí se těšilo, že Canonical začne místo do vlastních projektů přispívat do upstreamu. Bohužel to vypadá, že vlna propouštění s sebou vzala téměř celý desktopový tým a Ubuntu se spíše zařadí mezi distribuce, které prostě jen přebírají, s čím přijde upstream a vývojářskou iniciativu přenechávají na jiných. Ale už to, že ke GNOME nazpátek přivede svoji velkou uživatelskou základu, je docela slušný příspěvek a GNOME to hodně pomůže už jenom vyšším počtem potenciálních přispěvatelů. Nakonec i mě přivedlo ke GNOME právě Ubuntu.

Jsem také zvědavý, zda a nakolik to otřese s pozicí Ubuntu v desktopovém segmentu. Ubuntu se drží na špičce popularity už zhruba 10 let. Většina uživatelů Linuxu už si ani nepamatuje časy, kdy bylo populárnější něco jiného. Na přelomu tisíciletí to byl ale Red Hat Linux, který přiváděl lidi k Linuxu především. Potom to byl Mandrake/Mandriva, s kterým jsem začínal i já. Nikde není psané, že se to nemůže po letech zase změnit.

Pro nás ve Fedoře jsou to zajímavé časy. Podle různých indikátorů, které sledujeme, neměla Fedora nikdy tolik uživatelů, kolik má nyní. Pořád rosteme a potenciál je velký. Roste zájem taky o samotné GNOME, s kterým je Fedora Workstation hodně spojená. Dozrávají i další technologie jako Flatpak nebo Wayland. Linuxový desktop také roste jako celek a vypadá to, že úprk uživatelů k macOS, kterého jsme byli svědky před několika lety, se zastavil nebo i obrátil. Myslím, že budoucnost bude ještě hodně zajímavá, a rád bych byl u toho.

Reklamy
Velké změny pro linuxový desktop

4 thoughts on “Velké změny pro linuxový desktop

  1. Naprosto souhlasím a sám se těším na budoucnost. Konečně se ledy hnuly. Sám jsem dlouholetým uživatelem Ubuntu s Unity 7. Už týden testuji poslední Fedoru a Ubuntu Gnome (jako hlavní pracovní nástroj v práci a v rodině). Nové Gnome se mi moc líbí, je propracované, vizuálně atraktivní a výrazně sladěnější než Unity. Bohužel z hlediska ergonomie, efektivity práce a orientace prvotních uživatelů vede Unity 7 výrazně nad Gnome. Testoval jsem to i na žácích základní školy.
    Myslím si, že to, co vyhovuje poweruserům, nemusí vyhovovat běžnému uživateli. Unity v tomto udělalo obrovský kus práce směrem k uživatelské přívětivosti. To se bohužel o nejnovějším Gnome říct nedá.
    Doufám, že spolupráce povede k průniku dobrých vlastností obou prostředí.

    1. Máte pravdu, že když posadíte nového uživatele ke GNOME bez jakékoliv úvodní pomoci, je to pro ně těžší. Tu prvotní intuitivnost dlouhodobě řeší. Nicméně si nemyslím, že to je prostředí jen pro powerusery. U nás kromě mě vyhovuje nejvíc mojí máti, která s počítačem začala v rodině jako poslední a s ničím jiným než s Linuxem nikdy nepracovala. S GNOME 2 měla problémy a po krátkém vysvětlení, že všechno má schované pod tlačítkem Super/Windows, se jí s GNOME 3 pracuje výrazně lépe.

      Popravdě od Canonicalu příliš vstupů a podnětů nečekám, tam na desktopu opravdu nezůstal téměř nikdo. Je možné, že nějaký tlak přijde od uživatelů Ubuntu. Designéři GNOME řeší budoucí změny s desigéry Endless OS, který dělá systém vyloženě pro běžné uživatele a má GNOME Shell upravený tak, že některé z těch problémů prvotní intuitivnosti řeší.

      Jinak i dnešní GNOME nabízí alternativy. Existuje GNOME Classic, které má stejné rozvržení jako GNOME 2. Hodně lidí používá rozšíření Dash2Dock, které jej hodně přibližuje Unity a macOS.

  2. Já Canonicalu fandil, dokonce jsem si koupil před rokem tablet od Bq s Ubuntu Touch. Na Ubuntu jsem pracoval přes 10 let, před šesti lety jsem opustil úplně Windows a pracoval už jen s Ubuntu a to i v práci. Unity jsem si hned oblíbil a je pro mě nejpřívětivějším prostředí, které jsem kdy používal, vede i nad Mac OS X. Canonical mě teď hodně zklamal. Unity je na Ubuntu 16.04, jehož podpora je do dubna 2021, takže ještě 4 roky nic nemusím měnit. Unity bude ještě v archívech Ubuntu 18.04, čímž by se podpora mohla prodloužit o další dva roky. Do té doby doufám uspěje projekt Yunit, dost je teď sleduji a jsem přihlášen na jejich diskuzní skupiny. Poprvé mám chuť se zapojit do něčeho takového a pomoci Yunit uspět. Tohle DE nesmí zaniknout. Momentálně v práci jedu na Mac OS X necelý měsíc, a pokud by nemělo Yunit uspět, nejspíše skončím u Applu a na Linux zanevřu. Gnome je pro mě nepoužitelné, má odlišnou filozofii od toho, jak si představuji desktop, viděl jsem, že KDE se dá nakonfigurovat, aby se Unity podobalo co nejvíce, ale není to ono. Blízké měsíce ukážou, zda Yunit má šanci na úspěch, nebo mám skončit u Applu. Doufám, že uspěje Yunit.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s