Po 10 letech jsem změnil vyhledávač. Tenkrát jsem přešel z Googlu na DuckDuckGo. Bylo to součástí osobní degooglizace, kterou jsem nakonec dotáhl a udržuji dodnes. Jedinými službami od Googlu, které dnes v osobním životě přímo používám jsou Google Play (pokud chci naplno používat Android, nemám moc na výběr) a YouTube (má prakticky monopol ve svém segmentu online distribuce videa, takže se mu nejde moc vyhnout).

Před 10 lety bylo hlavní motivací soukromí. Google odhodil motto „Don’t be evil“ a začal o uživatelích sbírat data v dříve netušených objemech. Nicméně za tu dobu se vyhledávání opravdu hodně změnilo.

Google a enshittifikace

Zaprvé vyhledávání od Googlu si prošlo enshittifikací, kterou nejlépe shrnul před dvěma lety na svém blogu Cory Doctorow. Vyhledávače se také začaly topit pod návalem SEO a spamem. Čím dál častěji bylo těžké najít relevantní výsledek, protože první stránka byla plná reklam, stránek optimalizovaných pro daný vyhledávač nebo prostého spamu. Přijde mi, že Google se v tomto topil a topí více než ostatní, protože jako dominantní vyhledávač je primárním cílem. Jak dnes vypadají na Googlu výsledky hledání méno rodného města, se můžete podívat na obrázku níže. Z toho, co hned uvidíte, není jediný (!) nereklamní výsledek.

AI vyhledávání

Další ránu starému dobrému vyhledávání zasadila AI. Nejenže prudce zjednodušila vytváření spamu (stránek se zpravidla strojově generovaným obsahem, které mají jen za cíl jen generovat zobrazení reklamy) a dnes už je údajně na webu tohoto obsahu většina, ale také výrazně změnila to, jak lidé vyhledávají. AI vyhledávače dnes nabízejí hotové odpovědi, ne odkazy na stránky s odpověďmi.

AI fakticky zničilo dvě desítky let fungující model fungování webu, který představoval křehkou symbiózu mezi vyhledávači a provozovateli webu: weby dovolily vyhledávačům indexovat obsah a budovat si tak svůj vyhledávací index a jako protihodnotu jim vyhledávače dodávaly návštěvníky.

Dnes AI vyhledávače obsah webů vytěží, obsah sami uživatelům naservírují a provozovatelům webů zůstanou jen náklady na tvorbu obsahu, za který kasíruje někdo jiný. Naopak jim AI služby náklady ještě zvyšují agresivním indexováním a neúměrným vytěžováním serverů. Příkladem za všechny je tento autor průvodce All about Berlin, kterému klesla návštěvnost a tedy i peníze na obživu o 70 %, protože obsah, který on těžce získá v terénu, lidem naservíruje někdo jiný.

Jestli to, kam Google dovedl své klasické vyhledávání, vám připadá špatné, tak vězte, že nápady, které mají s AI vyhledáváním, působí až dystopicky. Na nedávném Google I/O oznámili, že tradiční vyhledávání nahrazují jeho AI variantou. To ale také vyžaduje zásadní změnu podnikatelského modelu, protože vkládání reklamních odkazů tady moc nefunguje.

Jeden z návrhů, s kterým Google Research přišel je tzv. aukce tokenů. Při vytváření odpovědi na vaši otázku budou moct do procesu vstupovat inzerenti, kteří budou dražit token za tokenem a tak dotvářet odpověď. Budeme moct věřit odpovědím, kde doslova každé slovo bude moct být koupené? Těžko.

Vyhledávače postavené na AI nechci úplně zatracovat, v mnoha ohledech jsou efektivní. V rámci Revolut Premium jsem měl na rok Perplexity Pro, což byl první AI vyhledávač a myslím, že je v tom pořád nejlepší. Nicméně po zhruba tři čtvrtě roce přišli s trapnou výmluvou, že jim musím odevzdat platební údaje, aby službu ochránili pro legitimní uživatele. Jelikož Perplexity má snad ještě horší respekt k soukromí než Google, v budoucnu jsem platit nehodlal, platební údaje tudíž neodevzdal a verzi Pro mi předčasně ukončili.

Dost dobře si ale nedokážu přestavit, že bych klasický vyhledávač nahradil AI kompletně. A to z několika důvodů:

• Pro některé typy dotazů je pomalé. Úplně rostu, jak někdo zadává do „deep search“ něco, na co stačí rychlý dotaz do vyhledávače a rozkliknutí článku na Wikipedii. Já mám za půl minuty hotovo, oni pořád čekají.
• Je to výrazně více zatěžující pro životní prostředí. Odpověď AI vyhledávače je zhruba 10x energeticky náročnější než odpověď klasického vyhledávače a rozdíl v uhlíkové stopě je ještě mnohem větší. Pro každého, kdo aspoň trochu řeší dopad svého chování na životní prostředí, tohle nemůže být zanedbatelné.
• Je to nespolehlivé. Už to nehalucinuje v těch velkých tvrzeních, neřekne vám to, že Petr Pavel je populární zpěvák, ale čím více jdete do detailu, tím více je to nespolehlivé. Bohužel tohle dokáže odhalit jen někdo, kdo se v oboru opravdu vyzná. Když jsem na podzim vybíral nový počítač, až po poradě s kolegou, který do toho vidí, jsem zjišťoval, jak mě v těch detailech AI vodí za nos. U jednoho tvrzení jsem zjistil, že k němu existuje jediný zdroj: komentář na Redditu, jehož autor zjevně úplně nevěděl, co píše. Když si to přečtete v původním kontextu, adekvátně tomu si vyhodnotíte důvěryhodnost. Tento kontext se s AI ztrácí. Ta vám tvrzení podložené jedním komentářem na Redditu vyloží stejně suverénně, jakoby bylo podložené studií z MIT.
• Vaše schopnost vyhledávat, třídit a vyhodnocovat informace s AI vyhledáváním atrofuje. Někdo používá analogii s kalkulačkou, kdy už nikdo nepočítá logaritmy ručně a nikomu to nevadí, ale nemyslím si, že je to přiléhavá analogie. Mechanické počítaní opravdu není to samé, co schopnost vyhledávat, třídit a vyhodnocovat informace. Bez toho prvního se obejdeme, to druhé je podstatné pro naše vnímání a orientaci ve světě.

Kagi

Preferuji tedy něco, co mi nabídne klasické vyhledávání pro jednoduché dotazy, ale zároveň AI chat pro ty složitější. V poslední době mě zaujalo Kagi. To se dá jednoduše shrnout jako „jak by vypadal Google, kdyby zákazníkem byl uživatel a ne inzerent“, protože na pozadí stále používá primárně vyhledávací index Googlu, ale výsledek je úplně jiný. Jen pro porovnání, jak vypadají výsledky hledání Luhačovic. Místo jedné reklamy na ubytování vedle druhé odkazy na oficiální stránky města, místního informačního portálu a na Wikipedii:

U Kagi ze všeho dýchá, že středobodem pro ně jste vy. Vymýšlejí, jak to udělat co nejlepší pro uživatele, ne jak tam napěchovat tak akorát víc reklamy, aby uživatel ještě neutekl. Kagi má také skvělou vlastnost, že dokáže prohledávat tzv. small web: nezávislé malé blogy, video platformy apod.

Tohle je něco, co Google ve svých výsledcích potírá. Platí to obzvlášť pro video obsah, což jsem si uvědomil až po spuštění Vhsky.cz. Videa odjinud než z YouTube a několika dalších velkých platforem byla pro Google neviditelná. Nenašel je, i když jste dali vyhledat celý jejich unikátní název. To se nicméně v poslední době zlepšilo. Občas už na mě při vyhledávání video z tzv. small webu vyskočí.

Zákazníkem je vždy ten, kdo platí, proto je Kagi placená služba. 10 dolarů měsíčně není tak mnoho za službu, kterou člověk používá mnohokrát za den. Kdyby to bylo opravdu jen o Google vs Kagi, tak neváhám ty peníze utratit, ale nakonec došel k tomu, že jsem vlastně s DuckDuckGo dostatečně spokojený na to, abych si musel platit za jinou službu.

DuckDuckGo

Ta spokojenost s DDG platí vlastně celých 10 let. Je fakt, že na začátku tam byl po přechodu z Googlu ústupek v kvalitě, ale potom všem, co se z Google Search za tu dobu stalo, už jsem ten pocit neměl. Bang „!g“, který mě přenesl do vyhledávače Googlu, jsem v poslední době používal naprosto minimálně. Reklam je na DDG stále minimum. Rozhraní postupně vyladili do čistého, minimalistického vzhledu, který mi vyhovuje.

V poslední době se ale snažím používat primárně evropské služby a proto mě zaujala zpráva, že francouzský vyhledávač Qwant a německý vyhledávač Ecosia začnou spolupracovat na budování společného evropského vyhledávacího indexu. Dnes sice existuje několik evropských služeb, ale všechny závisí na indexech amerických bigtech firem Google a Microsoft.

Ecosia

Qwant mě příliš nezaujal, ale Ecosia ano. V ČR jsou to pořád výsledky vyhledávání Googlu (používá jeho index) bez toho enormního množství reklamního balastu nad tím. Reklamy má také, ale v citelně menší míře. A pak se mi také líbí ten ekologický aspekt. Nejenže Ecosia běží kompletně na obnovitelných zdrojích, ale navíc veškeré zisky utrácí za obnovu přírodních ekosystémů, převážně tropických pralesů. V době, kdy velké technologické firmy v honbě za AGI odhodily veškeré snahy o udržitelnost jako nechtěné závaží, je to sympatická výjimka. Říkám si, že když už má na mém vyhledávání někdo vydělávat, ať ty zisky jdou na něco dobrého a ne na budování dalších a dalších datových center pro AI.

Důvodem, proč jsem dál zůstával u DDG, byly bangy a také řada instantních odpovědí jako převody mezi měnami, jednotkami, ceny akcií… Bangy jsem ale přestal postupně používat a Ecosia řadu instantních odpovědí také přidala.

A AI vyhledávání mi přijde lépe zpracované u Ecosie. Používá spíše menší modely šetrnější ve spotřebě energie, takže to není tak dokonalé jako třeba ChatGPT, ale dostatečně dobré na běžné vyptávání. Modely to používá od evropského Mistralu a na rozdíl od klasického vyhledávání už je to postavené na evropském vyhledávacím indexu. Duck.ai je oproti tomu pořád spíš taková hračka, která i v základních tvrzeních běžně halucinuje a člověk se musí opravdu snažit, aby z toho dostal správnou odpověď.

Na Ecosii mě zaujala ještě jedna věc: každý měsíc zveřejňují výsledky hospodaření a kolik se jim podařilo vydělat peněz na obnovu ekosystémů. Např. v březnu 2026 měli tržby 3,8 milionu eur při provozních nákladech 985 tisíc eur. To je provozní marže 74 % a ukazuje to, že vyhledávací služba dokáže být velmi zisková i bez masivního narušování soukromí a tapetování stránek reklamou.

Ve světě byznysu ale obvykle neexistuje něco jako dostatečný zisk. Firmy, zvláště ty oligopolní budou chtít vždy víc a budou strunu natahovat, dokud nepraskne a uživatelé neřeknou „Ne!“. Tak snad na to budeme nacházet sílu častěji, je to v našem zájmu.